Šéfka Komise Ursula von der Leyenová předstupuje před evropské poslance s projevem o stavu Unie v době sílících bezpečnostních hrozeb i rostoucích ekonomických problémů, které trápí země evropského bloku. Zásadní spor se vede o financování unijních ambicí. Parlament žádá navýšení sedmiletého rozpočtu a zavedení nových daní, členské státy se na nových zdrojích stále neshodly.

Nastává vrcholný okamžik institucionálního života Evropské unie. Předsedkyně evropské exekutivy Ursula von der Leyenová představuje plány svého týmu stovkám evropských zákonodárců. Někteří jsou loajální, jiní nepřátelští, ale všichni mají vysoké nároky.

Řada z nich už dopředu oznámila, že čekají jasné recepty na celou škálu problémů, které trápí evropský blok. Zejména jde o ceny energií, konkurenceschopnost evropských firem, bezpečnost, ale také ochranu klimatu.

Přímý přenos projevu Ursuly von der Leyenové můžete sledovat na stránkách Evropské komise.

Velká očekávání

Čeští europoslanci před letošní Zprávou o stavu Unie (SOTEU) zdůrazňovali především konkurenceschopnost, omezení regulace a bezpečnost. „Od letošního SOTEU očekávám především jasné zhodnocení toho, co už Komise slíbila, a konkrétní plán, jak své závazky v příštích dvou letech naplní,“ uvedla Veronika Vrecionová. Evropa podle ní potřebuje dostupnou a bezpečnou energii, konkurenceschopný průmysl i zemědělství a méně zbytečné regulace.

Alexandr Vondra očekával zejména konkrétní kroky v oblasti obrany. „Evropa musí konečně přestat mluvit o bezpečnosti a začít ji dělat,“ uvedl s tím, že je nutné posílit evropský obranný průmysl, ochranu hranic a výrobní kapacity. Ondřej Krutílek pak očekával „obrat od regulace k růstu“. Podle něj musí Evropa odstranit překážky, které firmám brání investovat, růst a inovovat, pokud chce obstát v konkurenci USA a Číny.

Alexandr Vondra
Europoslanec a bývalý český ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra (ECR/Česká republika). Foto: Evropský parlament

Europoslanec Tomáš Zdechovský, zvolený za KDU-ČSL, jenž je zároveň členem nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP), si přeje, aby Unie našla způsob, jak využít 200 miliard eur (4,9 bilionu korun) zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu.

Danuše Nerudová zvolená za STAN, která je také členkou frakce EPP, zase ve vyjádření pro Ekonomický deník varovala, že ve dvou největších evropských zemích, Francii a Německu, mohou získat moc politické síly, které „chtějí konec Evropy“.

Hodně plánů

Unijním lídrům nechybí řada velkolepých plánů, které mají celý evropský kontinent posunout v globální konkurenci dopředu. Chybí ale dohoda na tom, jak tyto často protichůdné nápady nakonec financovat.

Na klíčové otázky má odpovědět právě Ursula von der Leyenová. Od devíti hodin dopoledne bude čelit sálu s poslanci, kteří jsou stále více rozděleni v otázce unijních priorit.

Velká očekávání se pojí oznámení týkajícího se ochrany dětí na internetu. Šéfka komise by měla zveřejnit věkové limity pro používání sociálních médií a dalších on-line služeb.

Doba mimořádného tlaku

Projev o stavu Evropské unie, známý pod zkratkou SOTEU, a následná rozprava přicházejí v době mimořádného tlaku na evropský kontinent. Rostou bezpečnostní hrozby, zelená transformace drhne. Náklady na bydlení drtí občany napříč kontinentem. A jednání o příštím sedmiletém rozpočtu EU uvázla na mrtvém bodě.

„Pokud ořežeme rozpočet Unie, problémy, kterým čelíme v oblasti bezpečnosti, obrany a konkurenceschopnosti, nezmizí,“ varoval v předvečer projevu europoslanec Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko). Je jedním z parlamentních zpravodajů pro víceletý evropský rozpočet.

Komise jeho celkový objem navrhla ve výši 1,15 % hrubého národního důchodu EU, což je pouze těsně nad úrovní současného rozpočtu pro období 2021 až 2027. Parlament požaduje navýšení o deset procent.

Nové zdroje příjmů

Žádá také nové společné zdroje příjmů. Mimo jiné to jsou digitální odvody pro velké technologické společnosti, daň z transakcí s kryptoměnami a odvod z online her a hazardu.

Europoslankyně Carla Tavaresová (S&D/Portugalsko), druhá hlavní vyjednavačka parlamentu pro rozpočet, byla stejně přímočará. „Bude nesmírně obtížné dosáhnout adekvátního víceletého finančního rámce, aniž by na stole byly vlastní zdroje a nové společné zdroje příjmů,“ prohlásila.

Rada EU, kterou tvoří zástupci vlád členských zemí, se zatím neshodla ani na tom, zda jsou nové zdroje příjmů vůbec nutné. Evropští poslanci nyní očekávají, že jim von der Leyenová na tyto otázky odpoví.