Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl, že by vláda chtěla plošně krátit peníze soukromým a církevním školám, anebo je rušit. „My ty peníze nebereme. Děláme analýzu, chceme pochopit, jak se to vlastně rozděluje,“ uvedl po pondělním jednání vlády. Financování soukromých a církevních škol se podle Babiše bude řešit v rámci vyjednávání rozpočtu.
Premiér Babiš také uvedl, že ohledně financování škol dostal 2 500 e-mailů a řešil 10 telefonátů. „Chci vás ujistit, že naším cílem není soukromé ani církevní školy rušit, ani jejich financování plošně a mechanicky krátit,“ sdělil Babiš.
Důležitá součást systému
Soukromé a církevní školy premiér označil za důležitou součást vzdělávacího systému. „My je máme pro to, že jsou tam, kde stát nebyl schopen splnit svoji roli vzdělávání,“ dodal. Cílem je podle něj pochopit, kde a jak se finance rozdělují. „Proč některé ze škol vyjdou s nízkým školným a dotací a druhé vydělávají velké peníze, a ještě z toho dobře žijí,“ poznamenal.
Babiš zmínil, že některé školy dostanou dotaci 141,6 milionu korun, vydělají 40 milionů korun a mají školné 200 tisíc korun. Konkrétní jméno neuvedl. „To asi není správný postup k tomu, abychom dávali 20 miliard ročně a někdo si z toho dělal byznys,“ dodal.
Chybí 3 miliardy v rozpočtu
O omezení financování soukromých a církevních škol se hovoří od minulého týdne. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) na ně chybí v rozpočtu na příští rok 3 miliardy korun. Ministerstvo školství by mělo v roce 2027 podle návrhu ministerstva financí pracovat s výdaji asi 287,9 miliardy korun. Meziročně je to o 1,4 procenta více.
Možné omezení financování už v minulém týdnu kritizovali zástupci soukromých škol. Pro řadu z nich by to bylo likvidační.
Mezi kritiky patří i Elementy – asociace elementárního vzdělávání v přírodě. Před jednáním vlády 14. září asociace vyzvala občany, ať zástupce vlády kontaktují. „Státní dotace netvoří zisk zřizovatelů. Pokrývají mzdy učitelů. Bez nich bude muset školné a školkovné vzrůst na úroveň, kterou si průměrná pracující rodina nemůže dovolit,“ varovala například na svém facebookovém profilu.
Neveřejné mateřské a základní školy také podle asociace dostávají od státu na žáka méně financí než školy veřejné. „Náš sektor tak státní pokladně i kasičkám obcí dnes a denně šetří peníze,“ píše.
Lesní a soukromé mateřské a základní školy také podle ní doplňují systém tam, kde běžné školy narážejí na své limity. V malém kolektivu a klidnějším prostředí poskytují zázemí i dětem se speciálními vzdělávacími potřebami nebo neurodiverzitou.
Pondělní vyjádření premiéra asociace ocenila. „Vítáme, že se pan premiér podrobně zabývá financováním českého školství. Věříme, že tímto podrobným studiem dojde k závěru, že v českém školství už nelze škrtat, ale je třeba prostředky na vzdělávání dětí navýšit,“ sdělila Magda Matějčková Kvítková.
Tlak na státní školy
Analytička neziskové organizace EDUin Nikola Šrámková už dříve pro ČTK uvedla, že by se část škol pravděpodobně pokusila výpadek veřejného financování nahradit zvýšením školného. „Část by ale takovou změnu nemusela ekonomicky zvládnout a mohla by svou činnost omezit nebo úplně skončit. To by se následně velmi rychle promítlo do tlaku na veřejné školy, které by musely část těchto dětí a žáků převzít,“ uvedla.
U církevních škol, z nichž část funguje bez školného nebo s relativně nízkými poplatky, by byl přechod na financování založené na platbách rodičů ještě obtížnější, dodala.
