Nájemné v Praze, Lisabonu, Madridu či Berlíně vyletělo za dekádu o desítky procent a klíčoví pracovníci ani studenti si již nemohou dovolit žít v místech, kde pracují. Proto Evropská komise představila nová pravidla, která mají radnicím a vládám usnadnit regulaci krátkodobých pronájmů typu Airbnb i neobydlených druhých bytů. Opatření by platila v takzvaných „oblastech pod tlakem“.

Více než polovina Evropanů žijících ve městech považuje dostupné bydlení za zásadní problém. Evropská komise nabídla možné řešení. Chce umožnit městům omezit krátkodobé pronájmy, případně druhé byty v místech, kde si místní obyvatelé nemohou dovolit bydlet.

Růst nájmů o desítky procent

„Za posledních deset let vzrostlo nájemné v Berlíně o 59 procent, v Madridu o 75 procent a v Lisabonu o 103 procent,“ prohlásil evropský komisař pro bydlení Dan Jørgensen, když představoval návrh nových pravidel o dostupném bydlení. V případě Prahy nájmy zdražily od roku 2016 o 89 procent. Ceny bytů rostou rychleji než platy.

Obyvatelé velkých evropských měst si pak často nemohou dovolit bydlet v blízkosti univerzit nebo u svého pracoviště. „Klíčoví pracovníci a studenti nemohou bydlet tam, kde pracují a studují,“ prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Vysoké ceny bytů také oddalují okamžik, kdy se mladí lidé osamostatní od rodičů nebo založí rodinu.

Více nástrojů

Návrh má úřadům poskytnout jasnější právní cestu k ochraně bydlení pro stálé obyvatele, aniž by se tím porušovala pravidla jednotného trhu EU. Sám o sobě žádná omezení nezavádí. O tom, zda místní situace odůvodňuje kroky proti krátkodobým pronájmům nebo dlouhodobě neobydleným bytům, by rozhodovala jednotlivá města a vlády.

Připomíná se hlavně to, že aktivita na čtyřech největších platformách pro krátkodobé pronájmy vzrostla v letech 2018 až 2024 o 93 procent. V centru Madridu připadá na každých 100 bytů určených k dlouhodobému pronájmu přibližně 40 rekreačních pronájmů. V Záhřebu je neobydleno více než 19 procent bytů.

Oblasti pod tlakem

Před přijetím omezujících pravidel by úřady musely danou lokalitu označit za „oblast pod tlakem v oblasti bydlení“. Porovnávaly by místní ceny s příjmy obyvatel a zkoumaly nabídku a poptávku po bydlení i demografické změny. Komise by přitom nerozhodovala o tom, které čtvrti tyto podmínky splňují.

Omezení krátkodobých pronájmů by vyžadovala důkazy o tom, že tyto pronájmy po dobu nejméně tří let výrazně zhoršovaly cenovou dostupnost nebo nabídku bydlení. Úřady by rovněž musely prokázat, že problém nelze vyřešit mírnějšími opatřeními. Veškerá opatření by musela zůstat cílená a přiměřená.

Komisař EU pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen během slyšení v Evropském parlamentu. Foto: Evropský parlament

Omezení by zpočátku nemohla trvat déle než pět let a vyžadovala by pravidelné přezkumy. Podmínky ovlivňující nákup nemovitostí by se nemohly uplatňovat zpětně, zatímco majitelé by si ponechali právo nechat nemovitosti prázdné z oprávněných důvodů.

Ceny na nepřijatelné úrovni

„Krátkodobé pronájmy jsou přitom jako základní myšlenka dobrou volbou,“ řekl Jørgensen. Umožňují lidem cestovat a poskytují majitelům domů další příjem. Jejich koncentrace v některých oblastech ale vytlačila místní obyvatele a vyhnala ceny na nepřijatelnou úroveň.

Návrh evropské exekutivy reaguje na opakované právní spory ohledně pokusů o regulaci krátkodobých pronájmů a užívání nemovitostí. Pravidla pro bydlení zůstávají v národních a lokálních pravomocích úřadů, ale některá omezení mohou ovlivnit unijní pravidla týkající se služeb, investic a volného pohybu kapitálu. Návrh má vyjasnit, kdy soudy mohou taková opatření považovat za oprávněná.

Urychlení výstavby

Doprovodné doporučení Komise dále vyzvalo k urychlení bytové výstavby, uvolnění pozemků a zkrácení schvalovacích procedur. „Mít domov je jedno z lidských práv,“ uzavřel Jørgensen. Nyní bude o návrhu jednat Evropský parlament a Rada EU.

O dostupném bydlení v Praze hovořil také kandidát koalice SPOLU pro Prahu na primátora Tomáš Portlík (ODS). Podle něj si vlastní bydlení už nemohou dovolit ani lidé s nadprůměrnými příjmy. „Máme nástroje k tomu, abychom zastavili zdražování,“ prohlásil. Průměrná sazba hypoték počátkem září meziměsíčně stoupla o 0,09 procentního bodu na 5,51 procenta a je tak na nejvyšší úrovni od léta 2024.