Česko začíná chystat půdu pro autonomní provoz na železnici. Zatím je takový provoz možný pouze na zkušební dráze, anebo v metru. Než ale vyjedou vlaky bez strojvedoucích do běžného provozu, musí se nejdřív vyřešit několik úskalí.
Ministerstvo dopravy plánuje zapracovat autonomní mobilitu v drážní dopravě v nejbližší novele zákona o dráhách. Podle mluvčí resortu Aleny Mühl by se měla podle aktuálních legislativních plánů připravovat v příštím roce. Drážní úřad předpokládá, že by do legislativního procesu měla zamířit v prvním pololetí.
Rizikové jsou přejezdy
Přesné parametry právní úpravy zatím známé nejsou. Na návrhu se má podílet pracovní skupina pro autonomní provoz na dráhách. Pod vedením ředitele technické sekce Drážního úřadu Radka Šafránka se schází pravidelně od loňského podzimu. Ve skupině jsou zároveň zastoupeni odborníci z oblasti drážní dopravy, technologií, bezpečnosti, akademické sféry a státní správy.
Kdy budou autonomní vozidla skutečně jezdit v běžném provozu bez přítomnosti řidiče, není v tuto chvíli podle mluvčí Drážního úřadu Pavlíny Strakové možné přesně říci. Pokračovala, že nejdříve musí být dokončen legislativní proces a vytvořen odpovídající bezpečnostní a technický rámec.
Podle zástupce vedoucího Katedry dopravní telematiky na Fakultě dopravní Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Zdeňka Lokaje bude potřeba se vypořádat s povinnostmi provozovatelů i homologacemi. Řešit se bude muset odpovědnost za škodu. „Je to nelehký úkol,“ dodal.
Komplikovaný je podle něj hlavně provoz na otevřené trati. „Riziková místa jsou zejména v kontaktu s dalšími účastníky provozu, tedy cestujícími ve stanicích a na přejezdech,“ poznamenal.
Metro je napřed
Autonomní provoz povoluje v Česku zákon zatím v metru. To je podle Lokaje označené v legislativě jako „speciální dráha“. „Již dnes strojvedoucí může de facto jen stisknout tlačítko zavření dveří a vlak se postará o vše ostatní – zavře dveře, rozjede se a zastaví v další stanici. Linka C je toho příkladem,“ popsal. Strojvedoucí je stále přítomen, aby v případě poruchy nebo problému řízení vlaku převzal.
V zahraničí je přitom provoz autonomního metra zcela běžná věc. „Tam je to ale v kombinaci s prosklenými stěnami ve stanicích, aby byla zajištěna bezpečnost cestujících a eliminováno riziko pádu do kolejiště,“ uvedl Lokaj. Takové vlaky je podle něj možné vidět například v Paříži či asijském Soulu a Tchaj-peji. S obdobnou technologií se v Praze počítá na lince D. Skleněná stěna se v pražském metru už testovala ve stanici metra linky B Zličín.
Čtěte také: Kdy zmizí řidiči? Nejde jen o puštění volantu. Po autech přijdou autonomní vlaky
Podle Pavlíny Strakové z Drážního úřadu je cílem současné práce na zákoně vytvořit takové podmínky, aby k zavedení autonomního provozu mohlo dojít bezpečně a na základě jasných a předvídatelných pravidel. Pracovní skupina už podle ní finalizuje koncept bezpečnosti autonomního provozu.
Mohlo by vás zajímat
Rozdělení odpovědnosti
Koncept neřeší pouze samotnou technologii autonomního vozidla, ale i bezpečnost celého systému. Zabývá se rozdělením odpovědností jednotlivých subjektů, řízením rizik, spoluprací dopravce a provozovatele dráhy, vzájemnou součinností vozidla a infrastruktury nebo postupy pro běžné i nestandardní provozní situace.
„Základním principem je, že autonomní provoz musí dosahovat přinejmenším srovnatelné úrovně bezpečnosti jako současný provoz,“ podotkla Straková.
S nasbíráním potřebných zkušeností má pomoci i prototypové vozidlo společnosti AŽD „Edita“ vybavené autonomním řízením. V současnosti jezdí v testovacím provozu na trati mezi Dolním Bousovem a Kopidlnem.
