Setkání šéfů resortu obrany evropských zemí skončilo bez konkrétních závazků vůči Kyjevu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová potvrdila, že žádný ze států neslíbil dodávku tolik potřebných raket pro systémy Patriot, ačkoli Litevci varovali, že Evropa má na přípravu na možný ruský útok maximálně devět měsíců. Česko zastupoval ministr obrany Jaromír Zůna.
Neformální setkání šéfů obrany evropských zemí v irském Wicklow přineslo spoustu velkolepé rétoriky, ale žádné konkrétní závazky vůči Kyjevu. Odpověď na nejpalčivější otázku po jejich zasedání byla velmi přímočará.
Žádné konkrétní rozhodnutí
„Ne, nedospěli jsme k žádnému konkrétnímu rozhodnutí,“ odpověděla Kaja Kallasová po úterním jednání novinářům na otázku, zda Řecko, Španělsko nebo kdokoli jiný slíbil dodávku protiraket do amerických systémů Patriot pro Ukrajinu.
Toto přiznání přichází po měsících stupňujícího se ruského bombardování ukrajinských cílů, které jsou často civilní. I proto se evropští ministři obrany sešli v Irsku, aby dodali další zbraně Kyjevu, který je nutně pro svou obranu potřebuje.
Litva: Musíme podpořit Kyjev
Litevský ministr obrany Robertas Kaunus přitom varoval, že evropský blok má jen šest až devět měsíců na to, aby se připravil na potenciální ruský útok. V tomto období má každopádně zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině. Neformálního setkání ministrů obrany se zúčastnil také český ministr obrany Jaromír Zůna (SPD).
Litva převezme předsednictví v Radě EU od začátku příštího roku. Podpora Ukrajiny podle Kaunase zůstane jednou z hlavních priorit.
„Litva převezme předsednictví v Radě Evropské unie 1. ledna. A v tomto tématu budeme pokračovat v práci. Ukrajina bude mezi nejdůležitějšími prioritami našeho programu. Veškeré úsilí, které bylo vynaloženo během současného předsednictví, bude pokračovat i během předsednictví Litvy,“ upřesnil Kaunas.
Těžké léto pro Putina
Kallasová se po summitu přímo nevyjádřila k vojenské situaci. Poznamenala nicméně, že Rusko na Ukrajině ztrácí měsíčně více než 30 tisíc vojáků. Ukrajinské drony navíc útočí na rafinerie hluboko v Rusku a způsobují to, co nazvala „největší palivovou krizí v Rusku za poslední desetiletí“. Dodala, že to bylo pro ruského prezidenta Vladimira Putina těžké léto.
Rozdíl mezi analýzou bojiště a konkrétními činy byl však patrný po celou dobu tiskové konference. Ohledně interceptorů protivzdušné obrany nejvyšší diplomatka EU uznala, že „stíhacích raket je všude nedostatek“.
Jak bude vypadat další pomoc Ukrajině?
Kallasová vyzvala členské státy, aby se znovu podívaly na své zásoby a zvážily jejich zaslání nebo prodej Ukrajině. „Každá stíhačka, kterou Ukrajině dodáme, znamená ruskou raketu, která nedosáhne na ukrajinské školy, domy ani nemocnice,“ apelovala na evropské ministry.
Ohledně financování irská ministryně obrany Helen McEnteeová uvedla, že mezi členskými státy panuje konsenzus na předčasném zaplacení příspěvků k půjčce na podporu Ukrajiny ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun). Za její splácení se ale odmítla zaručit na konci minulého roku Babišova vláda.
Česko podporuje aktivity ve vesmíru
Česko se aktivně angažuje ve vesmírných aktivitách Unie. V posledních měsících je viditelným příkladem implementace evropské vesmírné strategie projekt Česká cesta do vesmíru. V jeho rámci se na let k Mezinárodní vesmírné stanici ISS připravuje český pilot Aleš Svoboda. Jedná se o společný projekt ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva obrany. Obrana ji od letoška nejen financuje, ale vidí v ní také velký potenciál.
„Ministerstvo obrany se chce v oblasti bezpečnosti a obrany ve vesmíru zaměřit na vědu a budování kapacit, což zahrnuje právě i podporu vesmírné mise Aleše Svobody. Vzdělávací a výcvikové aktivity spojené s tímto projektem plánujeme využít k podpoře rozvoje nové generace národních vojenských kapacit v kosmickém sektoru,“ zdůraznil ministr obrany Jaromír Zůna.
Česká republika je na projekt a zapojení stíhacího pilota armády patřičně hrdá. Podle Zůny mise zároveň ukazuje, že i členský stát bez ohledu na svou velikost může převzít vedoucí roli ve vědeckých vesmírných misích.
