Armádní generál Karel Řehka stál čtyři roky na vrcholku vojenské hierarchie. V pondělí bývalý náčelník generálního štábu naposledy oblékl uniformu, armáda to připomněla ve videu na síti X. Pro příště se chce Řehka pokoušet o kariéru politika. Rozhodl se totiž kandidovat v Plzni do Senátu.
„Uniformu oblékl poprvé před 37 lety. Dnes se s ní definitivně loučí,“ uvedla armáda na sociálních sítích. „Do vojenské rodiny ale bude patřit napořád,“ připomněli vojáci a připojili i záběry z jeho loučení s armádou.
Konec spekulací o budoucnosti generála
O možné politické budoucnosti Karla Řehky se začalo mluvit už před jeho odchodem z funkce náčelníka Generálního štábu. Spekulace zesílily poté, co bylo zřejmé, že po skončení vojenské kariéry nechce zmizet z veřejného prostoru. O tom, že bude Karel Řehka velmi pravděpodobně kandidovat do Senátu, informoval Ekonomický deník už začátkem července.
„Je mi 51 let a poprvé v životě kandiduji ve veřejných volbách. Přemýšlel jsem, co cítím. Nejvíc asi dvě věci. Pocit něčeho nového, co ještě neznám a úplně si neumím představit. A pak pocit odpovědnosti vůči těm, kteří mi věří a jsou ochotní mě podpořit,“ napsal později na Facebooku.
V Plzni se tak odehraje jeden z nejsledovanějších soubojů letošních senátních voleb. Řehka bude kandidovat v senátním obvodu číslo 9, kde bude svůj mandát obhajovat kandidát ODS a dlouholetý starosta plzeňského obvodu Slovany Lumír Aschenbrenner. Řehka má k regionu osobní vazbu, protože poblíž Plzně žije se svou novou manželkou poslankyní za STAN Michaelou Řehkovou (dříve Opltovou).
Zářná kariéra v armádě se uzavírá
Profesní dráha Karla Řehky patří k nejrozsáhlejším mezi českými generály. Po absolvování vojenského gymnázia v Opavě a Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově působil u prostějovské 6. speciální brigády. Absolvoval také důstojnický kurz na britské Královské vojenské akademii Sandhurst, americký kurz Ranger i další odborné vzdělávání.
Během služby opakovaně působil v zahraničních operacích. Nasazen byl v Kosovu i Afghánistánu, kde zastával velitelské funkce při operacích KFOR, Enduring Freedom i ISAF. Později vedl 601. skupinu speciálních sil. Stal se prvním ředitelem nově vytvořeného Ředitelství speciálních sil Ministerstva obrany a následně působil jako zástupce velitele mnohonárodní divize NATO.
V roce 2020 odešel do zálohy a převzal vedení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Po svém jmenování do čela armády v roce 2022 se vrátil do aktivní služby. Prezident Petr Pavel ho následně povýšil nejprve na generálporučíka a později do hodnosti armádního generála.
Mohlo by vás zajímat
Tvrdé spory s politiky
Řehkovo působení v čele generálního štábu provázela vedle modernizace armády také řada sporů. Ty se navíc promítaly i na veřejnost, na sociální sítě i na parlamentní půdu.
Během předchozí vlády Řehka vedl opakované konflikty především s tehdejší ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Ta ho do pozice přitom prosadila. Na jaře 2023 dokonce kvůli těmto sporům zvažoval rezignaci. Následně se obrátil na tehdejšího poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara i premiéra Petra Fialu, kteří mu odchod rozmluvili.
Napětí pokračovalo i později. Předmětem sporů byla mimo jiné činnost spolku Skupina D (spolek dodává drony na Ukrajinu a Řehka ho podporuje – pozn. red.) nebo veřejná vystoupení týkající se fungování ministerstva obrany. Ještě na velitelském shromáždění v listopadu 2025 Řehka prohlásil, že iniciativa je v resortu ministerstva obrany často trestána nebo dokonce kriminalizována.
Do veřejné debaty vstoupil také při diskusi o možném předání letounů L-159 Ukrajině. Řehka uvedl, že armáda by podle něj mohla postrádat až čtyři stroje. Vláda ani ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) však možnost darování nebo prodeje letadel nepřipustili.
Bývalí vojáci v politice nejsou novinkou
Karel Řehka není prvním vysokým důstojníkem, který po odchodu z armády míří do politiky. Bývalý náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek po skončení vojenské kariéry působil na ministerstvu obrany. Nejprve jako náměstek a následně jako ministr obrany.
Současný prezident Petr Pavel zastával funkci náčelníka Generálního štábu v letech 2012 až 2015 a po odchodu z armády se vydal diplomatickou cestou. Před zvolením prezidentem České republiky působil jako předseda Vojenského výboru NATO.
Řehkův předchůdce Aleš Opata dal přednost diplomacii. Od podzimu 2023 působí jako velvyslanec České republiky v Litvě.
V české politice působí také další bývalí vojáci. V hnutí ANO například místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička nebo poslanci Miroslav Samaš a Lubomír Wenzl. Náměstkem ministra obrany je pak Radovan Vích ze SPD, rovněž bývalý voják.
