Zestátnění energetické společnosti ČEZ a následné vytěsnění jejích minoritních akcionářů není dobrá myšlenka. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem se na tom shodli bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný (ANO). Současný podíl státu v ČEZ mu podle nich plně dovoluje činit všechny důležité strategické kroky.
Stát v současnosti drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbytek vlastní minoritní akcionáři. Plné ovládnutí společnosti je jedním z deklarovaných cílů současné vlády, která krok odůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce k masivním investicím. Premiér Andrej Babiš v minulých měsících avizoval, že kabinet chce proces stihnout nejpozději do konce současného volebního období v roce 2029.
Chybějící argumenty pro stoprocentní ovládnutí
„Neslyšel jsem odpověď na základní otázku: které úkoly může stát splnit se 100 procenty akcií ČEZ, jež nemohl uskutečnit se současnými 70 procenty? Neslyšel jsem, co bude pak lepší pro řízení firmy, pro občany, odběratele či firmy,“ uvedl Stanjura. Podle něj vyvstávají otázky, kdo celý proces zaplatí – zda státní rozpočet, nový dluh ČEZ, nebo prodej části majetku. Upozornil také na možný negativní dopad na rating společnosti a náklady na její budoucí financování.
Vytěsnění akcionářů jako zisk pro vyvolené
„Můj pohled je podobný, protože neznám odpověď na otázku, proč se ČEZ prodává,“ doplnil Ivan Pilný. Stát má podle něj v ČEZ takovou majoritu, že může ve společnosti dělat prakticky cokoliv. Na zestátnění podle něj vydělají především ti, kteří si na burze koupí část společnosti zabývající se distribucí energie.
„Minoritní akcionáři se těší, že při vytěsnění dostanou tučnou prémii. Tyto skupiny na tom určitě vydělají,“ podotkl Pilný. Zároveň zdůraznil, že stoprocentní ovládnutí firmy státem nebude mít žádný vliv na cenu elektřiny. „To je úplný blábol,“ poznamenal rezolutně.
Harmonogram vyčlenění dceřiných firem
Vedení ČEZ v dubnu navrhlo vznik dceřiné společnosti, do níž chce vyčlenit entity jako ČEZ Prodej, ČEZ Distribuce, GasNet, ČEZ ESCO, tradingové firmy či Telco Pro Services. Mateřská společnost si v nové dceři ponechá minimálně 51procentní podíl, zbylou část později nabídne investorům. Návrh v červnu schválila valná hromada.
Podle finančního ředitele ČEZ Martina Nováka proces pokračuje podle harmonogramu. „Pořád míříme na konec prvního kvartálu roku 2027,“ uvedl minulý týden s tím, že část firem bude do nové struktury převedena ještě letos. O způsobu prodeje menšinového podílu – zda formou burzy (IPO), nebo přímým prodejem fondům – zatím nebylo rozhodnuto. Analytici odhadují, že cena nabízeného podílu by mohla přesáhnout 150 miliard korun, což by usnadnilo pozdější výkup minoritářů z celé mateřské firmy.
