Nová cla, která v pátek zavedla administrativa prezidenta Donalda Trumpa na zboží z více než 60 zemí, nejspíš v platnosti dlouho nevydrží. Jen několik hodin poté, co vstoupila v platnost, podaly žalobu k soudu dvě menší firmy. Podle expertu oslovených stanicí CNBC mají šanci uspět.

Nová žaloba podaná u amerického Soudu pro mezinárodní obchod uvádí, že cla vstoupila v platnost právě v okamžiku, kdy vypršela platnost předchozí série cel. Ty už dříve zrušil svým zásahem Nejvyšší soud. Poškozené firmy argumentují tím, že se nejedná o nová cla, ale pouze o pokus udržet v platnosti dřívější tarify.

Chatrný argument o nucené práci

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila zavedení nových dovozních cel ve výši 10 a nebo 12,5 procenta. Hned v pátek ráno vstoupila v účinnost. Vláda USA zásah odůvodnila tím, že se šesti desítkám zemí nepodařilo účinně zakázat využívání nucené práce. To je v případě zemí Evropské unie, ale i dalších vyspělých zemí světa, dost pochybné tvrzení.

Současně Donald Trump hovoří o odvetě vůči Evropské unii za vysoké pokuty, které Evropská komise uložila americkým technologickým gigantům. Země, které Trump nemá zrovna v oblibě, dopadly ještě hůře. Na dovoz z Brazílie zavedla Trumpova administrativa 25procentní clo a na některé zboží z Kanady dokonce 50procentní.

Novou žalobu podala organizace Liberty Justice Center, která zastupovala žalobce v úspěšném sporu o platnost předchozích Trumpových cel podle zákona IEEPA (Mezinárodní nouzový zákon o ekonomické síle). Tato nezisková právní organizace tvrdí, že Trumpova administrativa „nemůže zachovat předem stanovenou globální celní politiku pouhým přechodem z jednoho zákona na druhý“.

Experti očekávají zrušení cel soudem

S tímto tvrzením souhlasili i další experti, které byznysově zpravodajská televizní stanice CNBC kontaktovala. „Podle mého názoru jsou cla podle paragrafu 301 jednoznačně nezákonná,“ uvedla Kimberly Clausing, profesorka daňového práva na Právnické fakultě Kalifornské univerzity a vedoucí pracovnice Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomii.

Alan Wolff z Petersonova institutu mezinárodní ekonomiky již ve čtvrtek napsal, že Nejvyšší soud pravděpodobně cla na nucenou práci zruší. „Aby bylo možné použít odvetnou pravomoc podle paragrafu 301, musí být shledáno, že činy, politika nebo praktiky země poškozují americký obchod. Tento požadavek není jasně splněn u 60 cílových zemí, které představují téměř veškerý americký dovoz,“ uvedl Wolff.