Spojené státy opět útočí na volný obchod. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa od pátečního rána zavádí nová cla, která zasáhnou zboží z přibližně šesti desítek zemí včetně Evropské unie. Washington krok odůvodňuje bojem proti nucené práci. Řada zasažených zemí ale označuje argumentaci za účelovou a připravuje odvetu.

Americká administrativa ve čtvrtek večer oznámila zavedení nových dovozních cel ve výši 10 a 12,5 procenta. Opatření vstupila v platnost v 6:00 středoevropského letního času, kdy vypršela platnost dosavadního dočasného desetiprocentního cla.

Nová cla se vztahují na zhruba šest desítek zemí, které dohromady představují přibližně 99 procent dovozu do Spojených států. Evropská unie patří mezi státy, na něž se bude vztahovat základní desetiprocentní sazba. Pokud už je na konkrétní výrobek uvaleno jiné clo převyšující deset procent, nová opatření jeho sazbu dále nezvýší.

Washington: Partneři nedělají dost proti nucené práci

Spojené státy uvalení cel zdůvodňuje tím, že jejich obchodní partneři dostatečně nebrání dovozu výrobků vzniklých za využití nucené práce. „Prezident Trump uznává, že desetiletí morálního přesvědčování nevedla k odstranění nucené práce z globálních dodavatelských řetězců,“ zdůraznil hlavní zmocněnec USA pro mezinárodní obchod Jamieson Greer. Zároveň odmítl, že by nově oznámená cla souvisela s vypršením platnosti dosavadních dočasných cel.

„Spojené státy mají zákaz dovozu výrobků pocházejících z nucené práce už téměř jedno století a důsledně jej vymáhají. Je nejvyšší čas, aby totéž udělali i naši obchodní partneři,“ pokračoval Greer

Trump využil stejný nástroj jako proti Číně

Spojené státy tentokrát využily článek 301 obchodního zákoníku, který umožňuje uvalit obchodní opatření v případě diskriminačních nebo neospravedlnitelných obchodních praktik zahraničních států. Stejné ustanovení Donald Trump využil už během svého prvního prezidentského mandátu při zavádění cel vůči Číně. Tato opatření tehdy obstála i před americkými soudy.

Dosavadní desetiprocentní clo bylo pouze dočasným řešením. Trumpova administrativa jej zavedla poté, co Nejvyšší soud letos v únoru část předchozích cel zrušil. Právní základ tohoto opatření však umožňoval jeho platnost nejvýše 150 dní.

Mohlo by vás zajímat

Výjimku dostala ropa i hnojiva

Nová cla nicméně nedopadnou na veškeré zboží dovážené do Spojených států. Výjimku dostaly například ropa, zemní plyn nebo hnojiva. Nová opatření se nevztahují ani na výrobky, které už podléhají zvláštním odvětvovým clům.

Trump dlouhodobě prosazuje vysoká dovozní cla jako nástroj ochrany amerického průmyslu. Tvrdí, že přimějí výrobce přesunout část produkce zpět do Spojených států, omezí podle něj neférové obchodní praktiky zahraničních partnerů a zároveň přinesou vyšší příjmy do federálního rozpočtu.

Kritici naopak upozorňují, že náklady na cla obvykle přenášejí dovozci na spotřebitele prostřednictvím vyšších cen, což může podpořit růst inflace.

První státy mluví o odvetě

Nová americká cla okamžitě vyvolala kritiku ze zahraničí. Brazilská vláda označila rozhodnutí Washingtonu za svévolné a neopodstatněné. Argumentaci nucenou prací považuje za manipulaci tématem lidských práv. Oznámila také, že začne připravovat obchodní odvetná opatření.

Australský ministr obchodu Don Farrell označil americký krok za „zcela neopodstatněný“ a uvedl, že Canberra bude usilovat o odstranění cel prostřednictvím jednání s Washingtonem.

Politování nad rozhodnutím vyjádřilo také Japonsko. Premiér Nového Zélandu Christopher Luxon uvedl, že americké šetření nepřineslo přesvědčivé důkazy pro tvrzení o nedostatečném boji proti nucené práci.

Obvinění odmítlo rovněž Norsko. Ministr zahraničí Espen Barth Eide zdůraznil, že země má jasná pravidla zaměřená na prevenci obchodu se zbožím vyrobeným za využití nucené práce.

50 % pro nejbližšího obchodního partnera

Nová cla přibližně šest desítek zemí přišla jen několik dní poté, co Trump rozhodl o uvalení 50procentního cla na některé kanadské zboží. Sazba se vztahuje například na kanadské víno, nábytek či hokejky. Platit začne v srpnu.

Americký prezident své rozhodnutí zdůvodnil tím, že Kanada při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Ekonomové varují, že krok může roztočit další vlnu zdražování a výrazně zhoršit vztahy mezi dvěma nejbližšími obchodními partnery.