Češi nejméně dalších pět let budou dvakrát ročně posouvat hodiny. Ministerstvo dopravy připravilo návrh nařízení vlády, podle něhož má letní čas v Česku platit také v letech 2027 až 2031. Přestože Evropská unie už několik let diskutuje o zrušení střídání letního a zimního času, členské státy se zatím nedokázaly shodnout, který čas ponechat natrvalo. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády a z přiložené důvodové zprávy.
Agenda letního času v Česku dlouhodobě spadá pod Ministerstvo dopravy. Souvisí především s jednotným fungováním dopravy a koordinací času v Evropě.
Návrh zachovává dosavadní režim. Letní čas bude každoročně začínat poslední neděli v březnu. Ve dvě hodiny ráno se hodiny posunou na třetí. Končit bude poslední neděli v říjnu návratem ze třetí na druhou hodinu. První změna podle nového nařízení nastane 28. března 2027, poslední pak 26. října 2031.
Ministerstvo dopravy připomíná, že Česká republika nemá příliš na výběr. Současná evropská směrnice o úpravě letního času stále platí a členským státům ukládá stanovit konkrétní termíny změn času. „Současný stav je takový, že směrnice 2000/84/ES nebyla zrušena a je nadále účinná. Z pohledu ČR jako členského státu EU je nezbytné stanovit novým nařízením vlády konkrétní data zavedení letního času a jeho ukončení,“ uvádí předkládací zpráva.
Debata trvá už osm let
Evropská komise navrhla zrušení střídání času už v roce 2018. Impulzem byla mimo jiné celoevropská veřejná konzultace, do níž se zapojilo 4,6 milionu lidí.
Podle důvodové zprávy se 84 procent respondentů vyslovilo pro zrušení každoročního přechodu na letní a zimní čas. Zachování změn podporovalo jen 16 procent účastníků. Ministerstvo zároveň upozorňuje, že šlo o méně než jedno procento obyvatel Evropské unie a více než tři miliony odpovědí přišly z Německa.
Evropská komise následně navrhla, aby členské státy se sezónními změnami času skončily. Narazila ale na zásadní problém. Státy se nedokázaly dohodnout, zda má natrvalo platit letní, nebo standardní zimní čas. „Členské státy se však na jaře 2019 neshodly na jednotném času, který by byl aplikován na území EU celoročně, což je stěžejní pro řádné fungování vnitřního trhu EU a zcela zásadní pro jízdní řády v dopravě,“ konstatuje ministerstvo.
Polsko téma znovu otevřelo
Po několikaleté pauze se otázka znovu dostala na evropský stůl během polského předsednictví v Radě EU v roce 2025. Polsko podle ministerstva navrhlo zavést v celé Evropské unii trvale letní čas. Členské státy ale odmítly pokračovat bez podrobného vyhodnocení dopadů. „Členské státy v diskusi k tomuto tématu opětovně vyzvaly Komisi k vypracování chybějící dopadové studie, bez níž nelze v projednávání pokračovat,“ uvádí důvodová zpráva. Evropská komise proto letos zadala zpracování analýzy, která má být hotová do konce roku 2026.
Ministerstvo proto připouští, že zatím nelze odhadnout, kdy by ke změně mohlo dojít. „Nelze v tuto chvíli predikovat, zda dojde na úrovni EU ke shodě členských států na ukončení sezónního zavádění letního času. Nelze tak ani stanovit i jen předběžný časový rámec, kdy by k případnému zrušení mohlo dojít,“ píše se v předkládací zprávě.
Mohlo by vás zajímat
Co říká ministerstvo o zdraví
Jedním z nejčastějších argumentů kritiků jsou dopady změny času na lidský organismus. Ministerstvo připomíná, že názory vědců nejsou jednotné. V důvodové zprávě odkazuje například na německý parlament. Podle něj se některé chronotypy lidí přizpůsobují jarní změně času i několik týdnů. Současně ale zdůrazňuje, že celkové závěry nejsou jednoznačné. „Důkazy o celkových dopadech na zdraví jsou nicméně stále nejednoznačné,“ uvádí ministerstvo.
Zároveň dodává, že v České republice dosud nevznikla studie, která by škodlivý vliv střídání času jednoznačně prokázala. „Dle poznatků předkladatele v ČR neexistuje žádná seriózní vědecká práce z oboru zdravotnictví, která by negativní vliv změny času na zdraví lidí prokázala.“
Návrh nařízení zachovává také dosavadní pravidla pro zaměstnance. Pokud začátek letního času připadne do směny, pracovní doba se v příslušném týdnu zkrátí o jednu hodinu. Při přechodu zpět na zimní čas se naopak o jednu hodinu prodlouží. Zaměstnancům pobírajícím měsíční mzdu nebo plat se výše odměny nemění. U hodinově odměňovaných má záviset na skutečně odpracované době.
