Obří finanční balík pro Ukrajinu ve výši 45 miliard eur pro rok 2026 je spojen se splněním 32 reforem v oblasti veřejných financí a právního státu. Zástupci bruselské exekutivy navíc přiznali, že unijní zbrojovky nedokážou včas pokrýt kritickou poptávku Kyjeva po dronech a protivzdušné obraně. Evropský blok proto bude nakupovat zbraně i ve třetích zemích.
V pondělí 22. června se v Bruselu konalo společné zasedání výborů Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod (INTA), bezpečnost a obranu (SEDE) a rozpočet (BUDG). Otázkou nebylo, zda Evropa vůči Ukrajině učinila dostatečné finanční a zbrojní zakázky. Hlavní neznámou je, zda je umí splnit.
Herald Ruijters z generálního ředitelství pro obranu Komise jasně vyjádřil, o co ve válce s Ruskem na Ukrajině jde. „Je naprosto jasné, že na bojišti jsou nezbytné drony, antidrony, rakety, protivzdušná obrana, ale také dalekonosná munice,“ řekl.
Letos přes bilion korun
Celková struktura úvěrů na podporu zbrojení, ale také stabilizaci ukrajinských financí, počítá na rok 2026 s rozpočtem 45 miliard eur (1,1 bilionu korun). Z toho 28,3 miliardy eur (685 miliard korun) na zakázky v oblasti obrany a 16,7 miliardy eur (404 miliard korun) na rozpočtovou podporu. Tyto prostředky se rovnoměrně rozdělí mezi makrofinanční pomoc (MFA) a podporu zbrojení i zbrojních zakázek pro Ukrajinu.
Maarten Verwey, šéf Generálního ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, potvrdil, že Komise souhlasila s první splátkou MFA ve výši 3,2 miliardy eur. Následují další dvě tranše. 3,7 miliardy eur se mají předběžně vyplatit v září. A 1,45 miliardy eur ke konci roku. Tím se celková výše finanční pomoci pro rok 2026 zvýší na 8,35 miliardy eur (202 miliard korun).
Nejdřív reformy, pak miliardy
Vyplacení pomoci ale závisí na tom, zda Ukrajina splní 32 reformních opatření zaměřených na veřejné finance. Mezi ně patří rozšíření daňového základu, zlepšení kvality veřejných výdajů a posílení systémů finančního řízení. Ukrajina už také vypracovala návrh zákona o příjmech z digitálních platforem a přistoupila k odstranění osvobození od DPH u dovážených balíků nízké hodnoty.
Anna Jarosz-Friisová, ředitelka ukrajinské služby v Generálním ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření, informovala o pokrocích Kyjeva. 15. června otevřela Unie první skupinu přístupových jednání s Ukrajinou, která se zabývala základními otázkami. „Ukrajina dostává velmi jasný seznam toho, co má dělat dál,“ uvedla. Jedná se o takzvaná prozatímní kritéria v kontextu právního státu. Nové reformní podmínky se týkají právního státu, energetiky, správy státních podniků a sociálních aspektů obnovy.
Rozdíl mezi potřebou a nabídkou
Jarosz-Friisová vyzvala poslance Evropského parlamentu, aby i nadále vyvíjeli tlak na své protějšky v ukrajinském parlamentu. „Byli bychom nesmírně vděční, kdyby europarlament pokračoval v komunikaci se svým protějškem. Aby jim předal svá poselství a vštípil jim důležitost legislativní práce,“ řekla.
Europoslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (Renew/Německo) a předsedkyně výboru pro bezpečnost a obranu uvedla, že klíčové pro obranu Ukrajiny je postavit zbrojní kapacity přímo v napadené zemi.
Mohlo by vás zajímat
Ruijters uznal, že existuje „významný rozdíl mezi tím, co Ukrajina potřebuje, a tím, co může evropský průmysl v krátkodobém horizontu dodat.“ První harmonogram komponentů pro drony čerpal výhradně od ukrajinských dodavatelů, protože požadovaný objem výroby v Unii ještě v březnu nebyl k dispozici.
Musíme zapojit třetí země
Budoucí dodávky mají kombinovat ukrajinské a evropské zdroje, ale také dodavatele ze třetích zemí. „Na trhu je dostatek zbraní pouze tehdy, když využijeme plný rozsah nařízení. V některých případech půjdeme i do třetích zemí,“ řekl Ruijters.
Poslanec Evropského parlamentu Pekka Toveri (EPP/Finsko) flexibilitu uvítal, ale trval na jejím větším využití.
„Komise musí uplatnit dostupnou výjimku a v případě potřeby zvážit další flexibilitu,“ řekl. „Nejde jen o zájem evropského obranného průmyslu. Jde o přežití Ukrajiny.“
Ruijters v podstatě souhlasil. Pokud Ukrajina neobdrží nabídky na kritické produkty včas a v potřebném rozsahu, zůstává možností zadávání veřejných zakázek ze zdrojů mimo EU. Komise už jedná s dalšími zeměmi prostřednictvím NATO.
Musí to zaplatit agresor
Otázka zmrazených ruských aktiv se prolínala debatou jako červená linie. Poslanec Toveri označil za „zklamání“, že ruská aktiva nebyla v tomto kole financování použita ve větší míře. Poslanec Evropského parlamentu Jörgen Warborn (EPP/Švédsko) byl ještě přímočařejší: „Agresor musí platit. Naši daňoví poplatníci projevují obrovskou solidaritu. Konečný účet však musí zaplatit imobilizovaná aktiva Ruska.“
Verwey nabídl opatrnou odpověď. Prosincové prohlášení Evropské rady obsahuje tři prvky: Ukrajina splatí půjčku až po obdržení reparací od Ruska, aktiva zůstávají do té doby imobilizována a Unie si vyhrazuje právo použít tato aktiva ke splacení půjčky.
Toveri vypočítal, že půjčka pro Ukrajinu činí zhruba 200 eur (4 840 korun) na občana sedmadvacítky. „Jedná se o významný závazek a právě proto, že je významný, si evropští občané zaslouží transparentnost, odpovědnost a řádnou demokratickou kontrolu,“ řekl. „Naše příprava na efektivní monitorování a kontrolu této obrovské půjčky zatím nebyla dostatečná,“ kriticky přiznal. Za půjčku pro Ukrajinu odmítla ručit vlastními prostředky česká vláda. Připojila se k postoji Maďarska a Slovenska.
