Největší světový zbrojní veletrh Eurosatory 2026 v Paříži ukázal obří tempo přezbrojování Evropy i asymetrickou ekonomiku dronů, které už Rusku vyřadily čtvrtinu rafinérských kapacit. Symbolem transformace se stala Ukrajina, jejíž vojenská produkce vzrostla z jedné miliardy eur v roce 2022 na letošních 50 miliard eur. Eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius však varoval, že evropský trh zůstává neefektivně rozdělen na 27 samostatných systémů, což prodražuje nákupy techniky.
Eurosatory 2026, největší světový veletrh obrany a bezpečnosti, přilákal do Paříže od 15. do 19. června více než 2100 vystavovatelů z 68 zemí a přibližně 50 000 návštěvníků. Výstavní plocha o rozloze 185 000 metrů čtverečních vyprávěla svůj vlastní příběh.
Evropa se rychle přezbrojuje a obranný průmysl se snaží držet krok. Pod hlukem pásových vozidel a demonstrací dronů probíhala jiná debata. Netýkala se samotné vojenské techniky, ale pravidel pro evropské zbrojení.
Roztříštěnost trhu stojí peníze
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius využil svého hlavního projevu k nastavení parametrů evropské debaty o bezpečnostních hrozbách. „Členské státy mají na starosti obranu a Evropská unie ji podporuje přidanou unijní hodnotou. Zákony, koordinací a penězi EU,“ řekl.
Problém, o který jde, je dlouhodobě známý. Evropa potřebuje vyrábět více, rychleji a levněji. Přesto je rozdělena na 27 samostatných obranných trhů. Každý z nich má vlastní pravidla pro zadávání veřejných zakázek, transferové licence a certifikační standardy. Kubilius byl upřímný. Tato roztříštěnost je finančně nákladná.
A navíc brzdí malé a střední firmy v oboru. Podle studie think-tanku Bruegel ve Spojených státech pouze 40 procent obranných zakázek jde deseti největším společnostem. V Německu, Polsku a Spojeném království se toto číslo pohybuje mezi 67 až 90 procenty.
Ukrajinský velký třesk
Válka na Ukrajině poskytla Kubiliusovi nejostřejší argument. Na předchozím ročníku Eurosatory před dvěma lety bylo ukrajinských společností pouhých deset. Letos jich v Paříži už bylo přítomno na osm desítek. Představují to, co komisař nazval „velkým třeskem“. Ukrajinská obranná produkce vzrostla z přibližně jedné miliardy eur v roce 2022 na zhruba 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) v letošním roce. Jedná se o zásadní transformaci.
Ukrajinská armáda se zpočátku bránila válce s drony. „Kdybychom naslouchali ukrajinským generálům od samého začátku totální invaze, nebyli bychom schopni vytvořit armádu dronů,“ řekli během neformálních rozhovorů ukrajinští političtí a průmysloví představitelé.
Jinými slovy, nabídka změnila poptávku, ne naopak. Transformace nabídky a poptávky v Evropě však ve srovnání s ní probíhá velmi pomalu. Důvod je podle Kubiliuse strukturální. Žádný integrovaný trh, žádné integrované pobídky.
Ekonomika dronů
Čísla z ukrajinského programu dronů ilustrují, co je v sázce. Ihor Fedirko, generální ředitel Ukrajinské rady obranného průmyslu, na panelu Eurosatory uvedl, že Ukrajina nyní provozuje 56 veřejně známých bezpilotních systémů, které provádějí útoky na Rusko. Před třemi lety žádné nebyly. Sektor se podle Shephard’s Defence Insight rozrostl z ničeho na trh odhadovaný na 13,2 miliardy dolarů (180 miliard korun).
Ekonomika je záměrně asymetrická. Výroba íránského dronu Šáhid-136 stojí odhadem dvacet tisíc dolarů. Dokáže zničit vysoce hodnotný cíl nebo donutit obránce k nasazení drahých systémů na sestřelení dronu. V obou případech útočník utratí mnohem méně než obránce.
Deset procent misí je úspěšných
Iryna Terechová, generální ředitelka a technologická ředitelka společnosti Fire Point, jejíž systémy Flamingo byly vystaveny v Paříži, uvedla, že pouze deset procent misí s dlouhým doletem je úspěšných. Objem je tedy vším. Nízké jednotkové náklady a masová výroba nejsou druhořadé; musí být součástí výzkumu a vývoje od prvního dne.
Ukrajinské drony už poškodily přibližně 25 procent celkové ruské rafinérské kapacity. Halyna Jančenková, předsedkyně parlamentní pracovní skupiny pro investice do obranného průmyslu, vyčíslila náklady pro Rusko na 13 miliard dolarů (275,6 miliardy korun). Škody nazvala „ukrajinskými sankcemi“. I neúspěšné údery nutí Rusko používat svou protivzdušnou obranu na rozsáhlém území, což vytváří další mezery pro budoucí útoky.
Roztříštěná reakce Evropy
Evropa si toho všimla, i když pomalu. V únoru 2026 podepsaly Německo, Francie, Itálie, Polsko, Švédsko a Spojené království prohlášení o záměru společně vyvinout nízkonákladovou munici s dlouhým doletem v rámci iniciativy European Long-range Strike Approach (ELSA).
Čísla o dělostřelectvu vypovídají podobný příběh o poptávce, která převyšuje průmyslovou kapacitu. Analytik společnosti Shephard Defence Insight Peter Magill na Eurosatory popsal totální „dělostřeleckou renesanci“. Německo snížilo svůj počet samohybných houfnic z přibližně 1200 systémů v roce 1990 na zhruba 100 do roku 2020. Spojené království v roce 2022 mělo v provozu pouze 68 takových samohybných děl.
Mohlo by vás zajímat
Od roku 2022 si evropští členové NATO nasmlouvali téměř 1400 samohybných houfnic ve 14 zemích a více než 400 raketových systémů s vícenásobným odpalem (MLRS) v 11 zemích.
Obnovený zájem o tanky
Trh s hlavními bojovými tanky je podobně rostoucí. Podle poradenské firmy Shephard Defence Insight se očekává, že evropské nákupy dosáhnou v příštím desetiletí hodnoty přibližně 82 miliard dolarů (1,7 bilionu korun), což zahrnuje více než 4200 vozidel v rámci 19 programů. Nejaktivnějšími kupujícími jsou země na východním křídle NATO.
Polsko například kombinuje velké nákupy amerických tanků Abrams a korejských K2 Black Panther s plány na domácí montáž a výslovně propojuje zadávání veřejných zakázek s transferem technologií a místní výrobou. Program MARTE, podporovaný Evropským obranným fondem (EDF), sdružuje desítky společností po celé Evropě, aby vyvíjely technologie pro budoucí obrněné systémy. To je modelový příklad integrace.
České zbrojní projekty
České zbrojní firmy na veletrhu zaujaly řadou projektů. Společnost DSS představila v Paříži ve světové premiéře lehký kulomet MK 24 v ráži 5,56 × 45 mm. Novinka kombinuje palebnou sílu kulometu s ovladatelností a nízkou hmotností útočné pušky. Zbraň nedávno úspěšně dokončila vojskové zkoušky a armáda ji postupně zavádí do výzbroje českých speciálních jednotek.
Také největší česká zbrojní skupina CSG Michala Strnada chtěla zaujmout zákazníky z celého světa. Ve společné expozici v hale a na stáncích představila své výrobky, projekty a technologická řešení firmy Tatra Defence, Tatra Export, Excalibur International, Excalibur Army, MSM Land Systems, MSM Group, Retia, Eldis, AviaNera Technologies i značky Fiocchi Munizioni, Federal, Speer a CCI sdružené v divizi CSG Ammo+.
Jednalo se o největší českou expozici v historii veletrhu. Jedním z hlavních lákadel byla světová premiéra vozidla Tadeas 4×4 ve velitelském provedení, které společnost Tatra Defence představila hned v první den veletrhu. Velkou pozornost poutalo také slavnostní představení systému protivzdušné obrany Trident, za kterým stojí společnost Excalibur International.
