Vzhledem k rekordně nízké porodnosti čeká českou síť porodnic výrazná úprava. Podle doporučení odborníků by měla zůstat zachována pouze ta oddělení či zařízení, která vykazují více než 600 porodů ročně.
Kvůli stárnutí populace by pak mělo do poloviny příštího desetiletí přibýt zhruba 9 500 lůžek následné péče. Ta by mohla vzniknout transformací současných lůžek akutních. V nedělní debatě České televize to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Podle šéfky poslaneckého klubu opozičního hnutí STAN Michaely Šebelové by však stát měl síť nastavit tak, aby zůstala zachována dostupnost péče v regionech.
Nejméně dětí od napoleonských válek
V loňském roce se v ČR podle předběžných údajů statistického úřadu narodilo pouze 77 600 dětí, což je nejnižší číslo od roku 1806. Naopak seniorů v populaci přibývá. Zatímco předloni bylo v Česku asi 494 000 lidí nad 80 let, v roce 2041 by jich podle prognóz mohlo být přes 871 000.
„Máme tady trend nejnižší porodnosti od 18. století, což se samozřejmě projeví na síti gynekologicko-porodnických oddělení i pediatrických oddělení, protože prostě není možné, abychom tady měli porodnice, které dělají 150, 200 porodů za rok. To je nebezpečné pro rodičky i pro miminka,“ prohlásil Vojtěch. Zdůraznil, že podle odborné společnosti by zařízení mělo zvládnout alespoň 600 porodů ročně, aby si lékaři udrželi potřebnou praxi.
Nárůst potřeby následné péče
Demografické změny si podle ministra vyžádají i proměnu další zdravotní péče. „Do roku 2040 se počet lidí nad 80 let zdvojnásobí. Budou mít více přidružených nemocí. Bude potřeba zajistit následnou péči,“ uvedl Vojtěch. Podle aktuálních propočtů by mělo do let 2035 až 2040 vzniknout 9 500 lůžek následné péče. A to především změnou nevyužitých lůžek akutních.
Již nyní se navíc náročná péče, například onkologická, soustředí do specializovaných center a pojišťovny omezují smlouvy se zařízeními, která nemají dostatečný počet výkonů.
Politický spor o dostupnost v regionech
Michaela Šebelová (STAN) upozornila, že úpravy nemocniční sítě jsou obrovským politickým tématem a kraje se často změnám ve svých zařízeních brání. „Když budete něco navrhovat, je to o tom, aby to hejtmani akceptovali. Jinak je populistické v roli hejtmana za ANO říkat, že žádná péče omezována nebude. A ministerstvo bude říkat, že budete navrhovat tyto kroky,“ uvedla Šebelová s tím, že prioritou musí být dostupnost péče i v regionech.
Ministr Vojtěch kontroval, že stát přímo spravuje pouze fakultní nemocnice, nikoliv krajské, městské či soukromé, a koordinaci sítě proto musí řešit primárně zdravotní pojišťovny.
Varování před plošným rušením akutních lůžek
Ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Ján Dudra však upozorňuje, že se stárnutím populace poroste i potřeba akutní péče. „Musíme si uvědomit, že ten osmdesátník nebude potřebovat jen následnou péči, ale i operaci srdce či žlučníku. Bezbřehé rušení kapacit akutních lůžek není cesta,“ varoval Dudra. Podle Vojtěcha však pojišťovny s nemocnicemi o restrukturalizaci již nyní aktivně diskutují.
Debata o úpravě sítě porodnic trvá v Česku již řadu let. Podle dřívějších údajů vykazovalo 12 z celkem 94 porodnic méně než 500 porodů za rok.
