Vybraná preventivní vyšetření, screeningy nebo očkování by nově nemusela podléhat limitu 50 tisíc korun ročně, který platí pro zdravotní benefity hrazené zaměstnavateli. Ministerstvo zdravotnictví chce tímto způsobem více podpořit prevenci závažných onemocnění. Hospodářská komora však upozorňuje, že vytvoření samostatného režimu pro preventivní programy zkomplikuje systém benefitů a přinese další administrativu. Podle ní by bylo jednodušší zachovat jednotná pravidla pro všechny zdravotní benefity. „Otázka není, jestli to podporovat, ale jak nastavit systém tak, aby stát tu podporu skutečně využil, a ne aby ji zadusil v papírování,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje vytvořit vedle současných zdravotních benefitů zvláštní režim pro vybrané preventivní programy. Hospodářská komora ale upozorňuje, že nový systém přinese další administrativu. V čem podle vás spočívá hlavní problém?
Zaměstnavatelé s podporou zdravotních benefitů problém nemají, naopak za to dlouhodobě bojujeme, protože investice do zdraví zaměstnanců patří mezi naše hlavní priority. Zájem o zdravotní benefity roste i ze strany zaměstnanců a často je jejich nabídka důležitou součástí kolektivních smluv. A právě proto máme velký problém s tím, že jsou zastropované, zatímco třeba u volnočasových benefitů chce vláda stropy odstranit. S veškerým respektem k volnočasovým aktivitám každého člověka by mi dávalo mnohem větší smysl, kdyby stát více podporoval péči o zdraví lidí. Místo toho, aby vláda jednoduše odstranila současný strop a dala zaměstnavatelům volnost, aby mohli více investovat do zlepšování zdravotního stavu lidí, chce zachovat finanční omezení pro takto užitečný benefit a zkouší vymýšlet ještě nějaký jiný byrokratický režim, který bude firmám komplikovat život.
Ministerstvo chce více zvýhodnit například preventivní prohlídky, screeningová vyšetření nebo vybraná očkování. Proč podle vás není dobré vytvářet pro tyto služby zvláštní režim vedle ostatních zdravotních benefitů?
Pokud se zachová strop u zdravotních benefitů a vedle něj se vytvoří ještě samostatný seznam nezastropovaných preventivních plnění, budou muset firmy pořád dokola rozlišovat, co spadá do kterého košíku. To je administrativně extrémně komplexní a v praxi obtížně proveditelné, protože podobných zdravotních a preventivních úkonů je spousta a hranice mezi nimi se neustále posouvá. Výsledkem bude to, že kvůli naprosto zbytečné byrokratické zátěži raději zaměstnavatelé nebudou dělat nic, než aby jim hrozily kontroly a pokuty.
Není logické, aby stát podporoval například preventivní péči, rehabilitace nebo psychologickou pomoc více než třeba wellness pobyty či kulturní akce?
Logické to je a takto jsme to i navrhovali. Stát má jednoznačně říct, že investice do zdraví mají mít přednost. Naopak nemá smysl vytvářet další a další seznamy a kategorie, ve kterých bude zmatek. Za Hospodářskou komoru proto navrhujeme úplně jiný přístup: zrušit limit pro zdravotní benefity úplně a pomáhat zaměstnavatelům, aby na základě statistik o zdravotním stavu české populace investovali do preventivních a léčebných aktivit, které mají největší přínos.
Ministerstvo financí varuje před zneužíváním systému. Měly by být podle vás z daňově zvýhodněných zdravotních benefitů výslovně vyloučeny například třeba kosmetické procedury?
Pokud se stát bojí zneužívání, tak pojďme společně vytvořit jasný negativní výčet, co zdravotním benefitem není. Dávalo by smysl říct, že zaměstnaneckým zdravotním benefitem není třeba estetická dermatologie bez zdravotní indikace, plastická chirurgie z estetických důvodů, kosmetické procedury nebo běžné lifestyle produkty bez vazby na zdravotní péči. To je mnohem jednodušší a odolnější vůči zneužívání, než se snažit vyjmenovat všechno, co je preventivní nebo léčebné. Takový seznam nikdy nebude úplný a pořád budou vznikat nejasnosti.
Zdravější zaměstnanci méně marodí a snižují náklady zdravotního systému. je tedy podpora pro stát i ekonomicky výhodná?
S tím naprosto souhlasíme. Neustále mluvíme o tom, že doba života ve zdraví v Česku stagnuje, zatímco doba dožití roste, a to zvyšuje náklady na zdravotní péči o populaci, zejména pro státní pojištěnce. Nemocnost práceschopné populace – ať jde o krátkodobé pracovní neschopnosti nebo dlouhodobé změny pracovní schopnosti – navíc snižuje ekonomický výkon. Zaměstnavatelé mají se státem shodný zájem na tom, aby byla populace co nejzdravější, a jsou ochotni do toho investovat výrazně více peněz. Otázka proto není, jestli to podporovat, ale jak nastavit systém tak, aby stát tu podporu skutečně využil, a ne aby ji zadusil v papírování. Zaměstnavatelé jsou navíc v podstatě jediným zdrojem nových prostředků do zdravotního systému, který má čím dál větší finanční problémy. I proto by měl stát hledat cesty, jak otevírat možnosti pro investice zaměstnavatelů.
Hospodářská komora upozorňuje, že u více kategorií poroste náročnost administrativy. Kde konkrétně vidíte největší problém? Budou firmy skutečně složitě posuzovat, co je ještě zdravotní benefit a co už není?
To je jádro problému. Pokud zůstane strop u zdravotních benefitů a vedle něj vznikne ještě samostatný, nezastropovaný seznam preventivních plnění, firmy budou muset u každé jednotlivé položky řešit, do které kategorie spadá a jestli se na ni vztahuje limit nebo ne. To vyžaduje detailní a neustále aktualizované rozlišování mezi typy podobných zdravotních a preventivních úkonů. U personalistů nebo mzdových účetních v menších firmách to prostě není reálné zvládat. Pozitivní seznam navíc nikdy nemůže být kompletní, takže firmy budou v nejistotě i u benefitů, na které nikdo při psaní zákona nemyslel. Výsledkem bude, že místo zdravotních benefitů zaměstnavatelé v rámci odměňování peníze přesměrují do jiných benefitů s menší administrativní zátěží, což je ten nejhorší možný výsledek.
Náš požadavek je proto jasný: pojďme vytvořit férový systém s minimální administrativní zátěží, jednoduše komunikovatelný a zároveň účinně omezující zneužívání. Odstranění stropu a negativní výčet, co není benefit, to splňuje, nepřehledný systém dvojích limitů ne.
Když se podíváte do zahraničí, existuje podle vás země, která má systém zaměstnaneckých benefitů nastavený lépe než Česká republika? Čím bychom se měli inspirovat?
Systém benefitů je v každé zemi nastavený jinak, protože reflektuje specifika zdravotních systémů, pracovního práva a daňového řádu. Obecně ale inspiraci dlouhodobě hledáme hlavně v severských zemích, kde se dobře naučili, jak lidem nechat flexibilitu a zároveň jim umožnit přístup k benefitům, aniž by to znamenalo zavalit zaměstnavatele i zaměstnance byrokracií. U zdravotních benefitů konkrétně je princip podobný: nejde o to vymýšlet stále nové kategorie a kontrolní mechanismy, ale nastavit jednoduchá pravidla, která jasně říkají, co se podporuje a co ne, a dál to nekomplikovat. Proto opakovaně prosíme stát, aby nám dal prostor dělat smysluplné věci. Myslím, že dává větší smysl investovat do zaměstnanců než do formulářů a razítek. Tohle totiž nemá být zpolitizovaná debata, ale věcná diskuse o tom, co má největší přidanou hodnotu a jak se zbavit zbytečné byrokracie.
Jak by měl ideálně vypadat systém daňového zvýhodnění benefitů? Měly by mít zdravotní a volnočasové benefity stejné podmínky, nebo byste šel ještě dál a zavedl širší daňovou podporu zaměstnaneckých benefitů obecně?
Ideální systém je jednoduchý: zrušit limit jak u zdravotních, tak u volnočasových benefitů – u volnočasových benefitů se to ostatně už částečně děje v návrhu zákona o EET (bohužel zde zase pro změnu vzniká specifický a naprosto nevysvětlitelný limit na rekreaci) – a u zdravotních benefitů to doplnit negativním výčtem toho, co se za zdravotní benefit nepovažuje. Tím by odpadla nutnost vytvářet a pořád aktualizovat rozsáhlý pozitivní seznam, a zároveň se jasně vymezilo plnění bez dostatečné vazby na zdravotní péči, prevenci nebo léčbu. To řeší i obavu ministerstva financí ze zneužívání benefitů, protože negativní výčet dává právní jistotu, aniž by omezoval legitimní benefity. Takto nastavený systém bude motivovat zaměstnavatele investovat víc do prevence, což dlouhodobě snižuje tlak na český zdravotní systém, a zároveň od politické reprezentace pošle zaměstnavatelům jasný signál, že se od nich očekává aktivnější zapojení do podpory zdraví populace.
