Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by se měly podle Senátu zpřísnit. Horní parlamentní komora kvůli tomu ve středu večer upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech. Musí ji tak znovu projednat Sněmovna. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se senátními úpravami nesouhlasila.

Návrhy na schválení novely beze změn, o což usilovali senátoři ANO, nebo její zamítnutí Senát po více než tříhodinové debatě odmítl. Senátoři chtějí v novele mimo jiné posílit parlamentní dohled nad vládními výdaji a omezit snahu vlády nezapočítávat část výdajů – například na dopravní stavby – do sledovaného rozpočtového schodku.

Místo dvou procent jedno a větší kontrola

Novela má umožnit vládě navyšovat výdaje na obranu nad Sněmovnou schválený rámec až do roku 2036, o tři roky déle než nyní. Výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) se nemají započítávat do schválených výdajových rozpočtových rámců.

Koalice by chtěla stejný limit i pro výdaje na strategické infrastrukturní stavby podle liniového zákona. Senát ale na návrh svých výborů doporučil limit snížit na polovinu. Šlo by tedy na jedno procento HDP, což by mohlo představovat 80 až 90 miliard korun. Výdaje by se týkaly železnic, dálnic, silnic první třídy, vodní cesty nebo elektrického vedení. Navíc chce Senát podmínit tyto výdaje projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, případně stanoviskem Státního fondu dopravní infrastruktury.

Omezenější moc ministerstva financí

Senát rovněž doporučil omezit pravomoc ministerstva financí upravovat rozpočty parlamentních komor, prezidentské kanceláře, Ústavního soudu, Nejvyššího kontrolního úřadu, ombudsmana a Národní rozpočtové rady. Podle Senátu by úpravy mohlo provádět výhradně na základě písemné žádosti příslušné z těchto institucí.

Novela by měla umožnit vládě překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, tedy aktuálně až 240 miliard korun, v případě zhoršení bezpečnostní situace. Podle Senátu by takovýto stav musela konstatovat Bezpečnostní rada státu za zákonem vymezených podmínek. Další kroky ministerstva financí chce Senát rovněž podmínit opět projednáním ve sněmovním rozpočtovém výboru, který na to bude mít nejvýše sedm dní.

Na důchody nesahat

Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) prosadil zachování pravidla, že případné vyšší výběry pojistného na důchody vláda odloží do rezervy a nepoužije je jinak. Vláda by se podle jeho dalšího návrhu měla výslovně řídit zákonem o rozpočtové odpovědnosti i při dopracování návrhu státního rozpočtu v případě, že jí ho Sněmovna vrátí k přepracování.

Novela, kterou ve Sněmovně prosadila vládní koalice, podle kritiků v případě přijetí rozvolní pravidla rozpočtové odpovědnosti. Vládě to umožní nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Schillerová to opakovaně odmítla. Opoziční poslanci se chtějí obrátit v případě opětovného prosazení novely Sněmovnou na Ústavní soud. Vláda by totiž v některých případech mohla upravovat rozpočet bez souhlasu Sněmovny.

V závěru schůze projednal Senát bez diskuse rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí na následující tři roky. Na další schůzi se senátoři sejdou 8. července.