Plánovaná stíhačka šesté generace má podle současného harmonogramu vstoupit do služby v roce 2035. Jenže kolem ambiciózního evropsko-japonského projektu se začíná mluvit o výrazném zrychlení. Šéf italské zbrojovky Leonardo Lorenzo Mariani připustil, že první verze letounu by mohla dorazit o několik let dříve. Má to ale jednu zásadní podmínku.
Program Global Combat Air Programme (GCAP), který má vytvořit nový bojový letoun šesté generace, by mohl vstoupit do služby o několik let dříve, než počítá původní plán. Generální ředitel italské společnosti Leonardo Lorenzo Mariani uvedl, že existuje silný tlak na posunutí prvního nasazení letounu před dosud stanovený termín v roce 2035.
Leonardo připouští vstup do služby už kolem roku 2033
„Je pravda, že existuje poměrně silný tlak na to, aby se první vstup GCAP do služby, který byl původně stanoven a stále platí na rok 2035, posunul blíže o několik let,“ uvedl Mariani během hovoru s investory.
Podle šéfa Leonarda mají tento požadavek prosazovat také ministři jednotlivých zemí zapojených do programu. Důvodem je podle něj potřeba co nejrychleji získat vícedoménový systém schopný působit v moderním prostředí boje.
„Je to něco, o čem ministři hovořili na jednáních, a podle mého názoru je tento požadavek správně motivován naléhavostí mít takový vícedoménový systém v provozu co nejrychleji,“ řekl Mariani.
Zároveň ale upozornil, že rychlejší termín by nebyl jednoduchý. Pokud by se měl letoun objevit například už kolem roku 2033, musely by se podle něj upravit některé požadavky na první verzi stroje.
První verze by nemusela splnit všechny konečné požadavky
Mariani uvedl, že rychlejší zavedení GCAP by pravděpodobně vyžadovalo „modulaci požadavků“, které by měla splňovat úvodní varianta letounu. „Vždy je možné postupně naplňovat konečné požadavky, jak tomu ostatně u takto složitých programů vždy bylo,“ vysvětlil.
Šéf Leonarda však neupřesnil, kterých konkrétních požadavků by se případné úpravy týkaly. Zrychlení termínu z roku 2035 například na rok 2033 by ale podle podkladů znamenalo výrazné urychlení testovacích i výrobních etap vývoje letounu šesté generace.
Na projektu GCAP spolupracují především Itálie, Velká Británie a Japonsko. Vývoj vede průmyslové konsorcium Edgewing, které tvoří italský Leonardo, britská společnost BAE Systems a japonská Japan Aircraft Industrial Enhancement Co.
Mohlo by vás zajímat
Nováček v týmu, který chce vyvinout superstíhačku 6. generace? Hlásí se Polsko – Ekonomický deník
Japonsko chce nový letoun kvůli náhradě stíhaček F-2
Mariani podobně hovořil už dříve během leteckého veletrhu ve Farnborough. Podle agentury Reuters tehdy uvedl, že existuje požadavek na posunutí termínu roku 2035 dopředu.
Právě Japonsko má podle Reuters zájem na tom, aby letoun vstoupil do služby nejpozději kolem roku 2035. V té době totiž plánuje vyřadit své stíhačky F-2.
GCAP láká další země. Připojila se Kanada, zájem má Singapur i Saúdská Arábie
Úvahy o urychlení programu přicházejí krátce poté, co se GCAP rozšířil o dalšího partnera. Kanada se podle podkladů stala pozorovatelem programu.
Odborný server Janes s odvoláním na anonymní zdroj zároveň uvedl, že o zapojení do projektu projevil zájem také Singapur. Zájem o GCAP nadále potvrzuje také Saúdská Arábie. Lorenzo Mariani na leteckém veletrhu ve Farnborough uvedl, že Rijád má o program stále zájem, a to více než dva roky poté, co vyjádřil ambici se do projektu zapojit.
Na otázku agentury Reuters, dokdy by se další země mohly k programu připojit, Mariani odpověděl, že podle jeho osobního názoru je časový prostor omezený. „Maximálně jeden rok od nynějška,“ uvedl.
GCAP má vytvořit nový standard bojových letounů
Program Global Combat Air Programme patří mezi nejambicióznější projekty vývoje nové generace vojenských letadel. Jeho cílem je vytvořit stroj schopný působit v několika oblastech současného bojiště.
Podle Leonarda nyní probíhá debata o tom, zda lze první schopnosti nového letounu získat rychleji než podle původního harmonogramu. Zrychlení by ale znamenalo kompromisy u první verze stroje a postupné doplňování konečných schopností v dalších etapách vývoje.
