Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron definitivně pohřbili společný vývoj stíhačky 6. generace. Nepřekonatelné průmyslové i technické rozdíly mezi zbrojovkami Airbus a Dassault ukázaly limity evropské obranné spolupráce. Berlín už připravuje novou domácí alianci a poohlíží se po partnerech v Británii a ve Švédsku.
Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron se minulý týden setkali na summitu EU-západní Balkán v Černé Hoře. Došli k závěru, že měsíce trvající patová situace mezi evropskou leteckou firmou Airbus a francouzskou společností Dassault Aviation se nedá „rozseknout“. Projekt vývoje stíhačky šesté generace v hodnotě 100 miliard eur (2,4 bilionu korun), která měla po roce 2040 nahradit současné evropské stroje, ukončili.
Systém Future Combat Air System (FCAS) představil Macron a tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová v roce 2017. Španělsko se k němu připojilo v roce 2019. Cílem bylo vyrábět evropské špičkové letadlo, které by konkurovalo americké stíhačce F-35 od zbrojovky Lockheed Martin. Americké stroje si objednala také česká vláda.
Nepřekonatelné rozdíly
Spolupráce mezi Airbusem a Dassaultem byla od začátku obtížná. Obě společnosti se nikdy neshodly na rozdělení prací na novém stíhacím stroji, technických specifikací nebo kontroly rozhodování. Potřeby obou stran se zásadně lišily.
Francie potřebovala letadlo schopné nést jaderné zbraně a přistát na letadlové lodi.
To je nezbytné pro nahrazení jejích letounů Rafale, které startují z letadlové lodi Charles de Gaulle, a jsou součástí francouzského jaderného odstrašujícího systému.
Německo chtělo konvenčně vyzbrojený letoun bez požadavku na letadlovou loď. Tato propast se ukázala jako nepřekonatelná.
Berlín: Jednáme s našimi partnery
Německý ministr obrany Boris Pistorius uznal, že největší evropská ekonomika už hledá alternativy. „Už měsíce jednáme s různými zúčastněnými stranami,“ řekl. Merz navrhl, aby Německo, Francie a Španělsko pokračovaly ve spolupráci na bojovém cloudu.
Je jeden z pilířů evropského programu, jehož cílem je propojit letadla, senzory, radary, drony a satelity v reálném čase. Přesto zůstává nejasné, zda ostatní prvky systému FCAS, včetně dronů, senzorů a motorů, dokážou přežít bez vlastní stíhačky.
Mohlo by vás zajímat
Tým Gen 6 chce převzít štafetu
Německý průmysl nečekal. Do nové iniciativy se už přihlásilo osm leteckých a obranných společností. Německá část společnosti Airbus, která se spacializuje se obranu a vesmír, Autoflug, Diehl Defence, Hensoldt, Liebherr, MBDA, MTU Aero Engines a Rohde & Schwarz už nabídla německé vládě návrh na novou alianci. Skupina si říká Tým Gen 6 a plánuje tuto iniciativu oznámit tento týden na letecké show v Berlíně.
„Je to signál, že jsme jako německý průmysl připraveni vyvinout stíhačku šesté generace pro Evropu v Evropě,“ řekl deníku Financial Times jeden zdroj obeznámený s touto záležitostí.
K úspěšnému dokončení projektu jsou ale stále zapotřebí další partneři, kteří nejsou z Německa. Jednou z možností je pokračující spolupráce se Španělskem, partnerství se švédským dodavatelem obranných technologií Saab nebo britsko-italsko-japonským konsorciem globálního bojového leteckého programu (GCAP), jak v komentáři zmínil britský think-tank Chatham House.
Airbus již dříve vyvinul stíhačku s Velkou Británií a Itálií v rámci projektu Eurofighter Typhoon. Někteří analytici z oboru tvrdí, že by partnerství potřeboval znovu.
Evropa má další projekty
Kolaps programu FCAS nezjednodušuje evropskou bojovou leteckou krajinu, ale ještě více ji komplikuje. V Evropě vznikají další programy stíhaček nové generace. Velká Británie, Japonsko a Itálie pracují na programu GCAP od prosince 2022. Ačkoli GCAP začal později než FCAS, zdá se, že stojí na jistějších základech s dohodnutými strukturami řízení.
Práce na některých prvcích již probíhá. Britské ministerstvo financí se ale údajně obává, že mezinárodní povaha projektu bude komplikovat udržet původní náklady na uzdě.
Nástupce Gripenu od Saabu
Společnost Saab vyvíjí nástupce Gripenu, letounu, který si Ukrajina nedávno vybrala, aby tvořil páteř stíhacího letectva. Švédské stíhačky piloti oceňují pro jejich schopnost operovat z improvizovaných letišť a také mají nízké provozní náklady. Turecko rovněž vyvíjí novou stíhačku typu stealth, kterou je obtížné zachytit radary.
Takzvaná skupina E3 – Spojené království, Francie a Německo – by měly spojit peníze a zdroje na vytvoření jednotného systému nové generace. Pokud se Švédsko a Turecko nedají přesvědčit, měla by E3 alespoň dostát své rétorice, naznačuje komentář britského think-tanku Chatham House.
Poučení z FCAS je jednoznačné. Evropské vlády mají omezené nástroje k tomu, aby donutily soukromé obranné společnosti ke spolupráci, když manažeři spolupracovat nechtějí.
