Ještě před několika lety šlo o scénář, který většina evropských armád považovala za málo pravděpodobný. Teď ale Švédsko otevírá dveře jednomu z největších leteckých balíků celé války. Ukrajina může získat moderní stíhačky Gripen a spolu s nimi i rakety dlouhého dosahu, systémy elektronického boje a další technologickou podporu. Součástí příběhu přitom zůstává i česká stopa – stejné letouny už řadu let používá také naše armáda.

Ukrajina označuje protivzdušnou obranu za svou nejvyšší prioritu. Právě proto Švédsko a Ukrajina spouštějí rozsáhlou obrannou dohodu, která Kyjevu otevře cestu k moderním švédským stíhačkám Gripen.

Švédská vláda v první fázi umožní nákup až dvaceti letounů Gripen E/F. Ukrajina chce na financování využít 2,5 miliardy eur z programu EU Ukraine Support Loan. Pokud Kyjev plánovaný nákup dokončí, Švédsko zároveň plánuje darovat šestnáct starších stíhaček Gripen C/D jako bilaterální pomoc.

Současně Stockholm představil dosud největší vojenský balík podpory pro Ukrajinu. Vedle samotných letadel zahrnuje také munici dlouhého dosahu, prostředky elektronického boje a podporu technologických inovací.

V příspěvku na síti X švédský ministr obrany Pal Jonson uvedl, že dodávky Gripenů mají začít „počátkem příštího roku.“ Dodal, že „cíl je jasný: posílit Ukrajinu rychleji nyní a vybudovat moderní letectvo pro nadcházející desetiletí.“

Gripeny mohou dorazit už příští rok

Oznámení doprovodila tisková konference na letecké základně Uppsala ve východním Švédsku, které se zúčastnili švédský premiér Ulf Kristersson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Švédsko zároveň uvedlo, že součástí daru bude i pokročilá munice. Balík může obsahovat střely IRIS-T, střely středního dosahu AMRAAM i dálkové rakety Meteor.

stíhačka airpolicing
České Gripeny při airpolicingu. Ilustrační foto: Armáda ČR

Ve hře je až 150 Gripenů

Současná dohoda navazuje na říjnový podpis dopisu o záměru, který otevřel možnost pořízení až 150 letounů Gripen E/F.

Švédsko přitom možnost darování starších Gripenů C/D řešilo už tři roky. Proces nejprve pozastavil vstup Švédska do NATO. Další zdržení přišlo ve chvíli, kdy spojenci požádali Stockholm, aby nejdříve umožnil Ukrajině začlenit dodané letouny F-16. Kyjev mezitím převzal i použité francouzské stíhačky Mirage 2000.

Mohlo by vás zajímat

Ještě před nynějším oznámením schválil Stockholm v září 2024 dodávku náhradních dílů pro Gripeny v hodnotě 2,3 miliardy švédských korun. Společnost Saab už v roce 2022 získala kontrakt za 48 milionů dolarů na modernizaci švédské flotily Gripenů C/D, která má zůstat ve službě minimálně do roku 2035.

Nejvhodnější stíhačky pro Ukrajinu

Obranní analytici dlouhodobě tvrdí, že právě Gripen představuje pro Ukrajinu jednu z nejvhodnějších západních stíhaček.

Think tank Royal United Services Institute (RUSI) v listopadu 2022 označil Gripen za „zdaleka nejvhodnějšího kandidáta“ mezi západními bojovými letouny schopnými splnit ukrajinské operační požadavky.

Analýza upozornila, že dodávky Gripenů mohou snížit riziko dlouhodosahových raketových útoků Ruska. Dokument zároveň vyzdvihl podobnost mezi švédskou doktrínou „nízkoúrovňové vzdušné převahy z rozptýlených základen“ a způsobem, jakým operuje ukrajinské letectvo.

Právě schopnost fungovat z krátkých drah, improvizovaných letišť nebo úseků dálnic patří mezi nejvýraznější vlastnosti Gripenu.

Gripeny používá i česká armáda

Víceúčelový bojový letoun JAS-39 Gripen společnosti Saab/British Aerospace používá také česká armáda. Letoun patří mezi nejmodernější evropské stíhací stroje a konstrukčně vznikl pro rychlé nasazení v náročných podmínkách.

Gripen představuje jednomístný jednomotorový středoplošník s deltakřídlem a plně stavitelným předním kachním křídlem. Konstrukce letounu využívá záměrnou aerodynamickou nestabilitu, kterou řídí trojnásobně zálohovaný systém Fly-by-Wire. Právě tato kombinace zajišťuje mimořádnou obratnost a vysokou manévrovatelnost.

Podvozek konstruktéři přizpůsobili startům a přistáním na krátkých vzletových a přistávacích drahách, včetně dálničních úseků nebo travnatých záložních ploch.

Letoun pohání proudový motor RM12, vycházející z amerického motoru General Electric F-404-400 používaného například v letounech F/A-18.

stíhačka Švédsko Česká republika
JAS-39 Gripen v barvách Armády České republiky. Ilustrační foto: Ministerstvo obrany

Radar, elektronický boj i rakety Meteor

Modernizované verze Gripen C/D disponují pokročilým systémem přenosu dat, integrovaným elektronickým bojem i schopností působit ve dne, v noci a za špatného počasí.

Palubní radar PS-05/A dokáže současně vyhledávat, sledovat a identifikovat více cílů ve vzduchu, na zemi i na moři. Letoun využívá infračervené systémy FLIR, digitální průzkumné kontejnery i komplexní systém elektronické ochrany EWS-39.

Pilot získává data z palubních senzorů, komunikačních systémů i počítačových datových sběrnic v téměř reálném čase.

Gripen může nést širokou škálu výzbroje. Základ tvoří kanon Mauser Bk-27 ráže 27 milimetrů. Letoun současně využívá střely AIM-120 AMRAAM, AIM-9 Sidewinder, Meteor, IRIS-T nebo protizemní střely AGM-65 Maverick.

Perspektivně konstruktéři počítají také s využitím střely Taurus KEPD 150 s dosahem 150 kilometrů.

Ukrajina může získat nejen letadla, ale i nový typ letectva

Celý balík pomoci ukazuje mnohem širší změnu evropského přístupu k ukrajinskému letectvu. Už nejde pouze o jednotlivé dodávky techniky, ale o budování dlouhodobě funkčního a moderního vzdušného systému.

Švédsko současně propojuje dodávky Gripenů s elektronickým bojem, municí dlouhého dosahu i technologickou podporou.

Právě kombinace moderních radarů, datových systémů, síťového propojení a raket Meteor může výrazně posílit schopnost Ukrajiny chránit vlastní vzdušný prostor.