Co si představíte pod pojmem dlouhá povolovací řízení? Například posuzování vlivů plánované těžby lithia u Cínovce v Krušných horách na životní prostředí trvá už pět let. Teď se snad zdlouhavý proces blíží závěru. Za dva týdny se odehraje veřejné projednání záměru, poté by mělo ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydat závazné rozhodnutí.
Podle oznámení v Informačním systému EIA se veřejné projednání uskuteční 17. června v Lidovém domě v Dubí. „Na veřejném projednání mohou zúčastnění vznést své připomínky formou vystoupení. Veškeré připomínky budou podkladem pro vydání závazného stanoviska k posouzení vlivů záměru na životní prostředí (stanoviska EIA),“ uvedlo MŽP v oznámení. Vzhledem k zájmu lidí a obcí z nedalekého Saska bude přítomen tlumočník do němčiny.
Projekt za 42 miliard korun
Pro připomenutí: Těžba lithia u Cínovce je nejambicióznější těžařský projekt na českém území. Investorem je Geomet, společný podnik Skupiny ČEZ a australské EMH. Celý projekt na těžbu a zpracování lithia podle studie z konce loňského roku vychází na 42 miliard korun. Většinu z toho však tvoří zpracovatelský závod v Prunéřově na Chomutovsku, který si včetně souvisejících investic vyžádá zhruba 25 miliard korun.
Plány těžařů hovoří o vytěžení 3,2 milionu tun rudy ročně. Z ní se následně vyrobí přibližně 37,5 tisíc tun uhličitanu lithného bateriové kvality. Uvedené množství vystačí pro pohon až 1,3 milionu elektromobilů. Vedle lithia lze z rudy získat také cín, wolfram a jiné průmyslové kovy. Projekt přímo vytvoří zhruba 1800 pracovních míst, dalších 2000 míst vznikne v navazujícím dodavatelském řetězci.
Nadšení Australané, váhající ČEZ
Zatímco australská EMH popisuje lithiový projekt jako výdělečnou „tutovku“, ČEZ stále ještě váhá, zda se do nejistého dobrodružství pustit. Dokazují to i vyhýbavé odpovědi top manažerů ČEZ na dotazy akcionářů během pondělní valné hromady. K rentabilitě projektu se nevyjádřili. Uvedli pouze to, že se chystají dokumenty pro stavební řízení. Závazné rozhodnutí o investici do těžby a zpracovatelského závodu tak padne zřejmě až na poslední chvíli.
Manažeři ČEZ na valné hromadě připustili, že by do projektu mohl vstoupit další investor. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v únoru zmínil zájem z jihokorejské strany o zapojení do budoucí těžby a zpracování lithia v Krušnohoří. „Vyjádřil jsem podporu spolupráci firmy Geomet s korejskou společností POSCO Holdings, která nabízí unikátní technologii zpracování lithia. Uděláme vše pro to, aby se to dobře vyvíjelo,“ řekl Havlíček.
Stát nabízí štědré dotace
K závaznému rozhodnutí o cínoveckém záměru zatím nepřispěla ani podpora ze strany státu. Důkazem může být dotace na přípravnou fázi ve výši 800 milionů korun, kterou Geomet dostal loni v dubnu z Fondu spravedlivé transformace. V listopadu česká vláda schválila také dotaci v maximální výši 8,8 miliardy korun z programu Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství. Ta je určena na financování zpracovatelského závodu, Geomet by ji měl čerpat v letech 2029 až 2031.
Příznivě se v posledním roce vyvíjí tržní cena lithia. Před rokem se na světových komoditních burzách obchodoval kilogram uhličitanu lithného za 9 dolarů, teď už vychází na zhruba 21,5 dolaru za kilogram. Nevýhodou cínoveckého projektu jsou vyšší těžební náklady. Produkce lithia ze solných jezer v Jižní Americe či z podzemní solanky zkrátka vychází levněji.
