Minimální vzdálenost větrných elektráren od nejbližších domů, uvolnění podmínek pro balkonové fotovoltaiky či osekání státní autorizace nových energetických zdrojů. I takové pozměňovací návrhy se vyrojily brěhem projednávání novely stavebního zákona v poslanecké sněmovně. Pokud tyto návrhy získají podporu na plénu sněmovny, mohou výrazně ovlivnit budoucí podobu české energetiky.
Mezi nejvíce kontroverzní patří sedm návrhů, které předložila poslankyně Marie Pošarová z hnutí SPD. Požaduje, aby povolení získala pouze taková větrná elektrárna, která bude mít dostatečnou vzdálenost od nejblížšího domu či rekreačního objektu. V jednotlivých variantách navrhuje minimální vzdálenost od 1500 metrů až po 10 kilometrů. Schválení takového návrhu by fakticky zablokovalo výstavbu dalších větrných elektráren na českém území.
Turek je proti Pošarové umírněný
Stejného tématu se chopil také poslanec a vládní zmocněnec pro Green Deal Filip Turek (Motoristé). Požaduje, aby minimální vzdálenost větrných elektráren od nejbližšího obydleného domu činila nejméně 1200 metrů. V případě, má-li výrobna výšku přes 240 metrů, by se jednalo o pětinásobek výšky elektrárny. O něco volnější pravidla by platila ve vytyčených akceleračních zónách, uvedl Turek ve svém pozměňovacím návrhu.
Před schválením těchto pozměňovacích návrhů v úterý na odborné konferenci Solární asociace varoval právník Pavel Doucha z kanceláře Doucha Šikola advokáti. „Návrh, který podal Filip Turek, je vlastně ten rozumnější,“ poznamenal Doucha k návrhům Marie Pošarové. Připomněl, že větrné elektrárny jsou v posledních měsících terčem intenzivní dezinformační kampaně, přičemž argumenty odpůrců se nezakládají na pravdě a realitě.
Souhlas MPO jen pro největší elektrárny
Ale nyní zpátky do poslanecké sněmovny. Pozměňovací návrhy ke stavebnímu zákonu necílí pouze na větrnou energetiku. Předseda sněmovního podvýboru pro energetiku Roman Kubíček (ANO) navrhl zvýšit limit výkonu elektráren, pro které je vyžadována státní autorizace ze strany ministerstva průmyslu a obchodu, ze současného 1 megawattu (MW) na 100 MW. „Vydávání autorizací v současném stavu představuje nadbytečnou administrativní zátěž,“ uvedl Kubíček v odůvodnění návrhu. Státní autorizace umožňuje ministerstvu blokovat záměry, které nejsou v souladu v energetickou koncepcí.
Druhý Kubíčkův návrh obsahuje rozšíření přílohy číslo 1 zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi prioritní projekty se má nově zařadit stavba středně výkonných jaderných elektráren v lokalitách Tušimice a Dětmarovice. Přidat chce také plánované plynové elektrárny o výkonu nad 100 MW v lokalitách Mělník, Počerady, Prunéřov, Ledvice a Dětmarovice.
V případě tohoto návrhu zaujme autor příslušného dokumentu. Podle informací v příslušném „wordovském“ souboru je původním autorem Tomáš Ehler, vrchní ředitel Sekce jaderné energetiky a nových technologií na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Liberalizace balkonových fotovoltaik
Z opozičních poslanců předložil své návrhy třeba bývalý předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Požaduje další uvolnění pravidel pro využití zásuvkových fotovoltaických mikrozdrojů. Tedy takzvaných balkonových fotovoltaik. Jurečka navrhl například zvýšení maximálního povoleného výkonu z 800 wattů na 2 kilowatty. Současně chce nahradit povolení ze strany příslušného distributora elektřiny pouhým oznámením před uvedením mikrozdroje do provozu.
Jak Ekonomický deník před týdnem informoval, nabídky balkonových solárních panelů s příslušenstvím přibývají. Jejich cena se v některých případech vejde do 10 tisíc korun a instalaci by měl zvládnout každý šikovnější uživatel. Oslovení odborníci jsou však k balkonovým fotovoltaikám skeptičtí. Jejich nevýhodou je třeba to, že je nelze z bezpečnostních důvodů přímo v bytě doplnit o bateriové úložiště energie.
