Komise v květnu představí reformu zdanění energií. Cílem bruselské exekutivy je zajistit, aby byla elektřina v Evropě zdaněna výrazně méně než fosilní paliva. To má ulevit milionům domácností bojujících s vysokými účty. Česko chce svou energetickou nezávislost posílit podporou jaderných zdrojů. Vedle velkých bloků má vzniknout také šest malých modulárních reaktorů ve spolupráci s britskou firmou Rolls-Royce SMR.
„V květnu Komise předloží legislativní návrh týkající se zdanění, který zajistí, aby elektřina byla zdaněna méně než fosilní paliva,“ uvedla v pondělí mluvčí Komise Louise Bogeyová. Iniciativa bruselské exekutivy je součástí energetického balíčku AccelerateEU, který Komise představila v reakci na vysoké ceny energií.
Hlavním cílem je posílit energetickou nezávislost evropského bloku. To znamená podpořit výstavbu obnovitelných zdrojů energie, Komise nevylučuje ani podporu jaderné energetiky. Reforma daňového rámce má snížit náklady na energie pro domácnosti i průmysl.
Dlouho diskutovaná nerovnováha
Zdanění elektřiny a fosilních paliv je v rámci Unie delší dobu sporným tématem. V současnosti zdanění upravuje směrnice o zdanění energie, která stanovuje minimální sazby spotřební daně. Pro elektřinu spotřebovanou podniky se jedná o 0,5 eura (12,2 koruny) za megawatthodinu, pro nepodnikatelské účely to je jedno euro (24,4 koruny) za megawatthodinu. Minimální sazby pro fosilní paliva jsou výrazně vyšší. Například 359 eur (8 760 korun) za 1 000 litrů benzinu.
Směrnice umožňuje celou řadu výjimek pro energeticky náročná odvětví nebo pro zemědělství. V praxi ale elektřina často není daňově zvýhodněna, protože členské státy mají v tomto ohledu možnost velké flexibility. Jednotlivé státy si tvoří zdanění energií samostatně, přidávají různé další poplatky a daně. V některých případech dochází k tomu, že je zdanění elektřiny vyšší než u zemního plynu nebo jiných fosilních zdrojů energie.
Rychlejší elektrifikace?
Různá míra zdanění elektřiny v rámci sedmadvacítky vede podle kritiků ke zpomalování elektrifikace. Proto se již delší dobu debatuje o revizi směrnice. Zdanění ale zůstává v pravomoci národních států a případné změny vyžadují jednomyslný souhlas všech členských zemí.
Připravovaný návrh Komise má tuto nerovnováhu vyřešit posílením daňového zvýhodnění elektřiny oproti fosilním palivům. Cílem je povzbudit domácnosti a podniky přestat používat fosilní paliva.
Mohlo by vás zajímat
Snižte zdanění elektřiny pro domácnosti
Komise už v březnu vyzvala členské země, aby snížily daňové zatížení elektřiny pro domácnosti. Navrhl to v rámci „Občanského energetického balíčku“ evropský komisař pro energie a bydlení Dan Jørgensen.
„Přístup k cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energii je základní nezbytností pro nás všechny. V dnešní Evropě to stále není realita. Téměř každý desátý občan si nemůže dovolit dostatečně vytápět svůj domov a stále více lidí trpí v létě, protože si nemohou řádně vychladit své obytné prostory. Více než 30 milionů Evropanů uvádí, že má potíže s včasným placením účtů za energie. To je nepřijatelné. A musíme to změnit,“ řekl. Náklady domácností na energie chce Komise snížit také podporou rozvoje energetických komunit a využíváním flexibilních smluv na nákup elektřiny.
Česko-britské modulární reaktory
Vedle tradičně preferované elektřiny z obnovitelných zdrojů plánuje Komise podpořit i jadernou energetiku. Strategie pro malé modulární reaktory (SMR) navrhuje opatření, které podpoří členské státy ve snaze spustit do provozu první reaktory na počátku třicátých let.
Česko počítá s tím, že kromě čtyř velký bloků korejského typu APR1000, postaví také šest SMR s britskou společností Rolls-Royce SMR.
Celkem by tak mohlo v Česku do roku 2050 přibýt až 7000 megawattů nového výkonu jaderných zdrojů.
Česko-britskou jadernou spolupráci stvrdil minulý týden podpis dvou smluv. První z nich podepsali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s generálním ředitelem ČEZ Danielem Benešem. Otevírá cestu k jednání o nastavení státní podpory, financování a záruk návratnosti investice. Druhou smlouvu podepsal šéf Skupiny ČEZ s ředitelem společnosti Rolls-Royce SMR Chrisem Cholertonem. První SMR v Temelíně by měl být spuštěn ve druhé polovině třicátých let.
