Pozemní drony zachraňují zraněné ukrajinské vojáky ve válce s Ruskem, lehká obrněná vozidla už testuje finská armáda, belgické námořnictvo má nový systém pro odminování pro své lodě. Nové zbraně vznikly díky penězům z Evropského obranného fondu. Přesto roste tlak na lepší financování i rychlejší výsledky.
Evropský obranný fond (EDF) začíná přinášet výsledky. Sylvia Kainz-Huberová z Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (DEFIS), která má fond v rámci Komise na starosti, hovořila před evropskými poslanci o financování nových evropských zbrojních programů.
Konkrétní zbraně v akci
Poukázala na konkrétní výsledky. Nová námořní plavidla v Belgii nesou systémy protiminové ochrany. Finské ozbrojené síly testují lehká obrněná vozidla financovaná z fondu. Autonomní pozemní drony se už aktivně používají na Ukrajině. Zajišťují logistiku a evakuaci zraněných.
„Již nyní vidíme nové schopnosti, které na Ukrajině zachraňují životy. A technologie, které naši vojáci denně používají,“ zdůraznila Kainz-Huberová. Zmínila také pokroky v oblasti systémů včasného varování před raketami z vesmíru a zapojení umělé inteligence.
Rychlejší a cílenější podpora
Fond má v současném finančním období, které končí v příštím roce, k dispozici rozpočet ve výši 7,3 miliardy eur (179 miliard korun). Většina peněz, 6,4 miliardy eur (157 miliard korun), už podpořila konkrétní projekty na výzkum a vývoj nových evropských zbraní. Evropští poslanci výboru pro obranu naléhají na Komisi, aby podpora nových zbrojních projektů byla dostatečně rychlá a cílená.
Kainz-Huberová prohlásila, že se Unie stala jedním ze tří největších investorů do obranného výzkumu a vývoje v Evropě. Zájem o podporu roste. V roce 2025 obdržel EDF 410 návrhů – o 37 procent více než v předchozím roce a třikrát více než v roce 2021.
V současné době je financováno 224 společných projektů, z velké části se jedná o podporu malých a středních podniků ve zbrojařské branži.
Jaká je budoucnost fondu?
Budoucnost fondu v rámci rozpočtu na období 2028–2034 je ale nejistá. Poslance zajímalo, zda EDF přežije jako samostatný nástroj, nebo bude začleněn do evropského fondu pro konkurenceschopnost. Tím by totiž ztratil své strategické zaměření. Zástupkyně Komise ujistila, že klíčové funkce budou i v dalším víceletém finančním rámci zachovány. To znamená výzkum, společné zadávání veřejných zakázek a průmyslová podpora.
Někteří zákonodárci namítli, že na Ukrajině trvá vývoj nových zbraňových systémů, například dronů, řádově týdny. V evropském bloku to jsou měsíce nebo roky. „Chceme podporovat spolupráci mezi evropskými a ukrajinskými společnostmi a poučit se z rychlosti jejich inovací,“ odpověděla na kritiku Kainz-Huberová.
Česká stopa
Evropský obranný fond v Česku podpořil celou řadu projektů, které propojují český zbrojní průmysl s nejmodernějšími evropskými technologiemi. Česko je úspěšné zejména v oblastech bezpilotních systémů, kyberbezpečnosti a vývoji moderních vojenských materiálů.
Mezi podpořené projekty z evropských peněz patří například vývoj dronů Garuda vedený francouzským výzkumným centrem Onera. Důležitou roli v projektu hrají české společnosti Aero Vodochody Aerospace a První brněnská strojírna Velká Bíteš.
Mohlo by vás zajímat
Nebo projekt modulárních autonomních pozemních systémů iMUGS2, vedený estonskou společností Milrem. Na vývoji se podílí také České vysoké učení technické v Praze, které přispívá k vývoji systémových architektur a realizaci terénních testů. Projekt podporuje interoperabilitu i ve složitých prostředích bez satelitní navigace.
