Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na rezervaci kapacity pro 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v amerických LNG terminálech. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka jde o krok k posílení energetické bezpečnosti a diverzifikaci zdrojů. Země by tak měla zajištěno zhruba 20 až 30 procent roční spotřeby plynu.
Česká republika má předjednaný kontrakt na rezervaci kapacity pro dovoz zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA. Ročně by šlo o 1,4 miliardy metrů krychlových plynu, uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček po návratu z pracovní cesty do Spojených států.
„Společnost ČEZ už v tuto chvíli projednává detaily kontraktu rezervace plynu. Je to jednoznačně krok k energetické bezpečnosti. Budeme tak mít zajištěno 20 až 30 procent spotřeby plynu v ČR,“ řekl Havlíček.
Česko chce kombinovat evropské a americké terminály
Česká republika už nyní využívá kapacity v evropských LNG terminálech. Prostřednictvím společnosti ČEZ má zajištěnu kapacitu přibližně dvou miliard metrů krychlových plynu ročně.
Podle Havlíčka chce vláda tyto kapacity doplnit o zdroje mimo Evropu.
„Snažíme se tedy spárovat tuto kapacitu s kapacitou mimo Evropu. Součástí debat je nejen rezervace 1,4 miliardy kubíků, tedy čtvrtiny spotřeby, ale i možnost obchodování s ním,“ uvedl ministr. Přepravu plynu zajišťuje ČEZ.
Konflikt na Blízkém východě zatím LNG neohrožuje
Podle místopředsedy představenstva ČEZ Pavla Cyraniho zatím nehrozí nedostatek zkapalněného plynu kvůli konfliktu na Blízkém východě. Dodávky do terminálů podle něj pokračují podle plánu a současná situace se zatím nepromítá do cen pro zákazníky. Připustil ale, že při dlouhodobém konfliktu by ceny plynu mohly růst.
ČEZ nyní využívá kapacity v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, odkud může do Česka směřovat až tři miliardy metrů krychlových plynu ročně, tedy přibližně třetina domácí spotřeby. Vedle toho má mít ČEZ od příštího roku zajištěny kapacity také v novém terminálu v Německu. Jeho výstavba však podle vlády nabírá zpoždění.
Mohlo by vás zajímat
Havlíček jednal v USA s lidmi z Trumpova kabinetu
Ministr průmyslu zároveň ve Spojených státech jednal s několika členy kabinetu prezidenta Donalda Trumpa. Diskuse se podle něj týkaly především ekonomické spolupráce, bezpečnosti a vědy.
Za nejdůležitější označil setkání s Howardem Lutnickem, jedním z nejbližších spolupracovníků amerického prezidenta.
„Slyšel jsem od všech členů Trumpova kabinetu jen slova chvály ve smyslu toho, že ČR je hlasem rozumu EU. Troufám si tvrdit, že nás považují ve středu Evropy za nejbližšího spojence,“ řekl Havlíček.
V Texasu podepsal deklaraci o spolupráci
Součástí cesty byla také návštěva Texasu. V Austinu Havlíček podepsal s guvernérem Gregem Abbothem deklaraci o spolupráci mezi Českou republikou a tímto americkým státem.
Praha si od dohody slibuje posílení spolupráce v oblasti obchodu, inovací, výzkumu, technologického rozvoje či obranného průmyslu. Dokument se týká také spolupráce v oblasti LNG. V rámci mise se delegace zastavila také ve Fort Worthu ve zbrojovce Lockheed Martin, která vyrábí mimo jiné raketové systémy HIMARS a stíhací letouny F-35. Tyto stroje má v budoucnu získat i Česká republika.
Česko plánuje pořídit 24 letounů F-35A Lightning II, které mají nahradit pronajaté stíhačky Gripen. Za letouny, výcvik, munici a další vybavení má stát zaplatit přibližně 106 miliard korun.
IEA uvolní rekordní zásoby ropy
Současně s tím se světový energetický trh potýká s dopady války na Blízkém východě. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) proto oznámila, že členské státy uvolní z nouzových zásob celkem 411,9 milionu barelů ropy.
Jde o největší společný zásah do trhu s ropou v historii agentury. Opatření má stabilizovat dodávky poté, co konflikt narušil přepravu přes Hormuzský průliv, kudy běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
Cena severomořské ropy Brent po vypuknutí konfliktu vystoupala až k 120 dolarům za barel. Později klesla zhruba k 90 dolarům, v posledních dnech se však znovu drží nad hranicí 100 dolarů.
