Rozsáhlá policejní razie proti vedení dvou klíčových státních podniků zatím nepřinesla žádná konkrétní obvinění. Detektivové na podzim prohledali kanceláře generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radka Mátla i tehdejšího šéfa Správy železnic (SŽ) Jiřího Svobody. Policisté zamířili i do bytů, odnesli si hromady dokumentů, digitální techniku a zajistili miliony v hotovosti. Celý případ teď stojí na analýze zabavených dat. Dočkáme se vůbec trestních stíhání?
Po tak dramatickém zásahu vládne už přes půl roku překvapivé ticho, které vyvolává řadu otázek. Mají detektivové z odboru zločineckých skupin NCOZ v rukou neprůstřelné, nebo vůbec nějaké, důkazy? Nebo se velká kauza nakonec rozplyne v technických argumentech u složitých projektů a rodinných historkách o původu majetku? Vyšetřovatelé teď musí dešifrovat obrovské množství dat a precizně propojit finanční toky s konkrétními úředními úkony. To pravděpodobně vysvětluje, proč podezřelí zatím zůstávají bez obvinění.
O co jde? Policie prověřuje verzi, že v roce 2020 vznikla organizovaná zločinecká skupina. Její členové se podle kriminalistů zaměřili na zisk z ovlivňování veřejných zakázek u Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic. Jako ústřední postavu policie označuje Jaroslava Veverku, podnikatele s vlivnými politickými kontakty. Právě k němu měly podle vyšetřování odtékat části peněz z údajně zmanipulovaných tendrů. Detektivové sledovali také Martina Páska, který pro ŘSD zajišťoval právní služby. Právě jeho dcera prodala Ředitelství silnic a dálnic pozemky pro jednu ze staveb, podle policie za nadhodnocenou cenu.
Dálnice D3, pozemky v Pelhřimově a odpočívka u Ústí
Operativní práce kriminalistů odstartovala u Ředitelství silnic a dálnic. Vyšetřovatelé se soustředí především na stavbu dálnice D3 (úsek 0310/I Úsilné – Hodějovice). Tuto část dálnice stavělo sdružení firem Hochtief CZ, Colas CZ a M-Silnice. „Z veřejných zdrojů a operativní činnosti jsme zjistili, že u zakázky dochází k neopodstatněnému navyšování ceny. Dělo se tak skrze opakované změny během výstavby a claimy bez reálného základu. Cena tak vyskočila o více než 30 procent nad původní hodnotu, která činila přibližně 5,2 miliardy korun bez DPH,“ uvádí policie.
„Byli jsme vyzváni k vydání věci – dokumentace. Vyšetřování se netýká přímo naší společnosti, pouze poskytujeme součinnost,“ uvedl k tomu například mluvčí Hochtief CZ Michal Talián.
Další klíčové body vyšetřování u ŘSD:
- Odkup pozemků v Pelhřimově: Stát koupil pozemky od Terezy Páskové za osminásobek výkupního koeficientu, přestože standardně vyplácí pouze trojnásobek. Peníze odešly na bankovní účet Martina Páska. Policie v této souvislosti prověřuje správce stavby, společnost Pragoprojekt, i znalce, kteří posuzovali cenu.
- Nasazení služby SOC na ŘSD: Zakázku získala společnost Corpus Solutions. Policie pracuje s verzí, že úředníci mohli sjednat výhodnější podmínky pro předem domluveného vítěze. Část peněz pak měla podle vyšetřovatelů skončit na účtech Martina Páska a Jaroslava Veverky.
- Právní služby: Martin Pásek na základě dohody s Markem Halíkem z ŘSD zastupoval úřad v takzvaných sporových kauzách, které mělo řešit interní právní oddělení. „ŘSD vyplatilo peníze na účet Martina Páska a část těchto prostředků pak odešla k Jaroslavu Veverkovi,“ uvádí NCOZ.
- Odpočívka D8 Petrovice – Krásný Les: Policie zkoumá, proč ŘSD v roce 2024 vydalo kladné stanovisko k projektu, který byl v roce 2018 zamítnut. Tehdy úřad tvrdil, že umístění neodpovídá koncepci odpočívek a je příliš blízko lokality Varvařov. Nové stanovisko slibuje, že pokud soukromý investor vyřídí povolení, ŘSD od něj projekt i pozemky odkoupí. Kriminalisté v této kauze zmiňují i exsenátora Alexandra Nováka a prověřují finanční půjčky mezi ním, Veverkou a Páskem.
Šéf silničářů Radek Mátl k zásahu prohlásil, že nikdo z ŘSD nečelí obvinění a všechny procesy proběhly transparentně a podle zákona.
Uzel Pardubice, pohledávky a nález 80 milionů
U Správy železnic policie prověřuje podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody u několika projektů:
- Mobiliář pro stanice a zastávky: Zakázku získalo sdružení firem Egoé plus a Egoé kovo. U akce „Masarykovo nádraží“ se Egoé plus stala subdodavatelem, i když s ní vítězný zhotovitel původně spolupracovat neměl a firma nebyla v seznamu subdodavatelů. Část peněz podle policie odtékala na účty firem International Trade Services a Teje Business a na účty Martina Páska, Jaroslava Veverky a Štěpána Poláše. Podobné schéma policie popisuje u blíže nespecifikované zakázky, kterou nazývá „Kénig“.
- Pohledávky za společností EKO-UNIBAU: Správa železnic vybrala jediného zájemce o odkup pohledávek firmu Samohýl Holding. Firma poslala peníze na účet společnosti RMX VIA, odkud část prostředků odešla k Martinu Páskovi a následně do firmy Doncella. Policie to označuje za nestandardní.
- Modernizace uzlu Pardubice: Projekt realizovalo sdružení firem Eurovia CS, Chládek a Tintěra, Elektrizace železnic Praha a GJW Praha. Policie prověřuje podezření, že cena stavby neoprávněně narostla skrze fiktivní změny bez reálného plnění.
- Další stavby SŽ: Detektivy také zajímá dokumentace k modernizaci Masarykova nádraží v Praze a rekonstrukci stanice Brno-Královo Pole.
Při prohlídkách u tehdejšího šéfa Správy železnic Jiřího Svobody policisté objevili hotovost přesahující 80 milionů korun a sbírku luxusních hodinek. Peníze měl mít u sebe doma v trezoru jak v českých korunách, tak v eurech a dolarech. Svoboda tvrdí, že movitý majetek pochází z dědictví po dědečkovi (předválečnému výrobci granátů), z majetku jeho otce a z prodeje rodinného zlata. Podle něj se jednalo o mix z prodejů cenin a restituovaného majetku.
Odstupné a další odměna
Ani u Jiřího Svobody to zatím nevypadá, že by měl mít větší problémy, než které nastaly po samotné razii. Správní rada SŽ začátkem března rozhodla o ukončení pracovního poměru se Svobodou. Jako odstupné Svoboda dostal trojnásobek měsíční mzdy. Podle portálu Hlídač státu měl generální ředitel Správy železnic průměrný měsíční základní plat 345 294 korun. Průměrná měsíční odměna dosahovala 259 788 korun.
Jak už Ekonomický deník uvedl, Svoboda a jeho náměstci měli také nárok na odměnu za rok 2025. Na únorovém jednání o tom rozhodla správní rada státní organizace. Vycházela z hodnocení klíčových ukazatelů výkonnosti. Odměna měla přijít jednorázově v termínu únorové mzdy. Odměnu za splnění plánů za loňský rok měl dostat Svoboda podle záznamu jednání správní rady z 16. února v poměrné části. Přesnou výši záznam neuvádí. Klíčové ukazatele výkonnosti ukazují, nakolik vedení firmy plní zadané úkoly.
Soused ze šroťáku. Náhoda?
Zpravodajský portál Seznam Zprávy před časem upozornil na další zajímavý děj. Správa železnic chystá audit kvůli prodeji vyřazených kolejí a výhybek za 400 milionů. Zakázky získala firma, která má byt ve stejném patře luxusního domu v centru Prahy jako exředitel správy Jiří Svoboda.
Správa železnic se začala zabývat zjištěním Seznam Zpráv, že za minulého ředitele Jiřího Svobody tato státní organizace neprůhledně prodala kovový odpad za stamiliony.
Mohlo by vás zajímat
Web napsal, že Správa železnic uzavřela od roku 2018 tři velké smlouvy na prodej vyřazených kolejí, výhybek nebo měděných či hliníkových drátů. Dvě z těchto smluv podepsal ředitel Svoboda, jedna pochází ještě z dob jeho předchůdce. „Chyběly v nich ale ceny, za kolik bude Správa železnic různé druhy šrotu postupně prodávat. Tedy takzvané jednotkové ceny za kilogram nebo za tunu,“ uvedl portál.
Vítězná firma Trojek totiž ceny označila za obchodní tajemství a Správa železnic na to pod Svobodovým vedením přistoupila. Pod obchodní tajemství schovaly své nabídky i konkurenční firmy, které se soutěží zúčastnily. Takže není možné je navzájem porovnat, upozornily Seznam Zprávy. Opět se to stalo se souhlasem státní organizace, která i dnes tvrdí, že tyto údaje nesmí zveřejnit. Pouze uvedla, že na základě zmíněných smluv dosud prodala firmě Trojek odpad celkově za 397 milionů.
„Dosavadní způsob prodeje kovového odpadu nyní komplexně prověřujeme v rámci interního auditu. Ten se zaměřuje na způsob soutěžení, hodnoticí kritéria, související náklady a celkovou ekonomickou efektivitu,“ řekla Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic.
Organizovaný zločin, nebo policejní „pytlování“?
Podzimní zásah na Ředitelství silnic a dálnic a ve Správě železnic podle policie vyvolalo podezření z obří korupce. V kancelářích firmy Doncella v pražském paláci Merkur, kde působil Jaroslav Veverka – podle policie klíčová postava kauzy – policie například hledala telefony, počítače, flashdisky a listiny k prověřovaným zakázkám. Jisté je, že jak Radek Mátl, tak Jiří Svoboda, dobře znají Jaroslava Veverku a právníka Martina Páska. Výsledky zásahu kriminalistů jsou ale zatím nejasné.
Policie přitom definovala podezření pregnatně: účast na zločinecké skupině, zjednání výhody v tendru, pletichy, špatná správa majetku a korupce. Důkazy, které by vyvrcholily obviněním z trestné činnosti ale „na stůl“ zatím nepoložila.
Pokud detektivové tato vážná podezření nepodloží reálným návrhem na podání obžaloby, zůstane po celém případu jen pachuť zničené pověsti aktérů bez soudního verdiktu.
