Vrátí se dotace pro velké potravinářské firmy, nebo peníze poputují jinam? Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) před poslanci několik hodin obhajoval rozpočet i návrat programu, ze kterého v minulosti čerpal také Agrofert. Opozice varovala před podporou největších hráčů, ministr sliboval kontrolu. Ve hře jsou stovky milionů korun i otázka, kdo a za jakých podmínek na státní podporu dosáhne.
Dotační program „Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti českého potravinářského průmyslu“ cílí na společnosti, které mají více než 250 zaměstnanců. V rozpočtu je na něj vyčleněno 250 milionů korun.
Program pro největší hráče?
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) už dříve program kritizoval za nehospodárnost a neprůhlednost. Vyškrtnutí programu na výboru navrhoval poslanec za Piráty Martin Šmída. Jde podle něj o typický program pro největší hráče. „Zemědělství se obešlo i bez něho,“ komentoval zrušení programu v minulých letech.
„Vám připadá, že podnik, který má 250 zaměstnanců, má být v České republice sprosté slovo,“ reagoval Šebestyán. Upozornil, že má jít zejména o podporu konkurenceschopnosti vůči zahraničním nadnárodním společnostem. České firmy jsou podle ministra drcené efektivitou těch zahraničních. „Já nechci nic jiného, než abychom se na to koukali vyváženě,“ dodal. Na podporu a rozvoj malých a středních podniků podle Šebestyána putovaly v minulých letech 3 miliardy korun na zpracování potravinářských výrobků. Otevřít by se měla podle něj i otázka slučování producentů.
Návrat programu s číslem 13 kritizoval i bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). „Třináctka je zbytečná. I v předešlých letech se ukázalo, že je zbytná,“ poznamenal s tím, že si nemyslí, že jde o správnou cestu, jak mohou potravináři podporu čerpat.
Poslanci Michalu Kučerovi (TOP 09) vadí, že se u „třináctky“ stále neví, co bude chtít přesně ministerstvo podporovat. Ocenil by více zacílenou podporu.
Mohlo by vás zajímat
Marek Výborný kritizoval také ořezanější rozpočet Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu.
Jak to bude s odvody?
Další kritickou zastávkou byly odvody Lesů ČR. Podle Výborného se navýšil odvod z plánovaných 2,5 miliardy korun pro letošní rok na 3,3 miliardy korun. „Jsou v souladu s bezpečným odvodem, aby nebyly ohrožené finance,“ ptal se Výborný. Podle Šebestyána ale bude faktický odvod do rozpočtu stále 2,5 miliardy korun, možný přebytek by měl jít ministerstvu na splacení dluhu soukromým lesníkům. Stát by měl doplatit za rok 2024 ještě zhruba 800 milionů za kůrovcovou kalamitu.
Čtěte také: Vrátí se do Lesů ČR ředitel z Babišovy éry? Na vrcholný post se hlásí 4 uchazeči
Za působení Marka Výborného měly Lesy ČR pro rok 2025 vyměřený odvod ve výši přibližně 7,5 miliardy korun, naplnily 5,5 miliardy korun. I přes výhrady nakonec zemědělský výbor návrhy rozpočtů schválil.
Čtyři miliardy na dotace
Ministerstvo zemědělství má v letošním roce hospodařit s rozpočtem ve výši 63,4 miliardy korun. Započtené jsou i evropské finance. Plánované výdaje vláda navýšila oproti původnímu návrhu rozpočtu o 7,8 miliardy korun. Zvedla se i suma na dotace.
Čtěte také: Vrátí se do Lesů ČR ředitel z Babišovy éry? Na vrcholný post se hlásí 4 uchazeči
Celkem by do národních dotací měly zamířit podle návrhu 4 miliardy korun. Do podpory agrárního sektoru má putovat 46,2 miliardy korun. Na lesní hospodářství je vyčleněno 2,5 miliardy korun a na vodní hospodářství 3 miliardy korun. Státní zemědělský intervenční fond bude hospodařit se zdroji ve výši 45,6 miliardy korun.
Ministrovy priority
Ministr před poslanci shrnul i své priority. Důležitost sektoru podle něj vzrůstá a je potřeba, aby bylo zemědělství vnímáno jako strategický sektor. „Měli bychom se zabývat tím, jaká míra naší soběstačnosti na talíři je pro nás již kritická,“ uvedl s tím, že se začíná blížit 50 procentům.
Zaměřit se chce na efektivnější zacílení podpor. „Dotací bude méně a méně,“ uvedl. Šebestyán opakovaně říká, že je zemědělský sektor závislý na dotacích, bez nich by byl dlouhodobě ztrátový.
Potřeba je podle ministra podpora exportu, Česko může vyvážet „plemenný materiál“, stroje i pivo. Jako prioritu uvedl zaměstnanost na venkově i například zařazení některých vodních děl mezi strategické objekty pro bezpečnost a jejich zrychlené povolování.
Mezi priority podle Šebestyána patří i férový trh a ochrana spotřebitele. Jmenoval vznik potravinového ombudsmana i monitoring cen v rámci potravinového řetězce či ochranu před nekvalitními dovozy.
Vláda se zároveň chystá zavést například i předkupní právo na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce. „Půda je v současné době velmi drahá a pro zemědělce je náročné získávat další novou půdu. Proto se bavíme o tom, zda je dobré, aby byl opravdu trh s půdou totálně bez regulace,“ sdělil už dříve Ekonomickému deníku Šebestyán.
