Stát chystá zásah proti spekulantům, kteří blokují kapacity pro připojení nových elektráren k rozvodné síti. Řešení, se kterým přichází Energetický regulační úřad, však podle manažerů a expertů z oboru energetiky nebude dostatečné. Zapotřebí budou další, razantnější kroky.
Energetický regulační úřad (ERÚ) na svém webu zveřejnil návrh změn výměru, kterým se stanovují regulované ceny v elektroenergetice. Každý zájemce o připojení elektrárny či bateriového úložiště do sítě velmi vysokého napětí má zaplatil příslušnému distributorovi elektřiny 8800 korun, u zdrojů připojovaných do sítě vysokého napětí poplatek činí 4700 korun.
Výkon jako 80 Temelínů
Zkrotí to spekulanty, kteří dokázali s pomocí umělé inteligence vygenerovat tisíce žádostí o připojení bateriových úložišť v rozsahu zhruba 200 gigawattů výkonu? I tato otázka zazněla na odborné konferenci Solarflex v Praze. Odpověď zní, že zavedení symbolického poplatku nejspíš kritickou situaci nevyřeší. Jedná se aspoň o první krok k řešení vážného problému, který začíná blokovat výstavbu nových energetických zdrojů v České republice.
Jak Ekonomický deník napsal v polovině ledna, nejvýrazněji se „nájezd“ spekulantů projevuje v největší rozvodné síti ČEZ Distribuce. Ta konce loňského roku přijala 6384 žádostí o připojení baterií s celkovou kapacitou 351 gigawatthodin (GWh) a celkovým výkonem 170 gigawattů (GW). To představuje extrémní hodnotu, odpovídající výkonu 80 temelínských jaderných elektráren. Další žádosti v rozsahu 38 GWh eviduje distributor EG.D. Největší investoři pak chtějí své baterie připojovat přímo do páteřní sítě společnosti ČEPS.
Funguje to tak, že spekulant s pomocí umělé inteligence vytvoří desítky projektů na stavbu bateriového úložiště energie a pošle jej příslušnému distributorovi elektřiny ke schválení. Distributor se musí každou žádostí zabývat, což mu zvyšuje náklady a blokuje kapacity zaměstnanců. Jak na konferenci Solarflex upozornil manažer ČEZ Distribuce Jan Kůla, nejagilnější spekulant sám vygeneroval 1800 žádostí v rozsahu 75 GW.
Mohlo by vás zajímat
Plán překročený 200krát
ČEZ Distribuce již před spuštěním příjmu žádostí o přidělení kapacity pro samostatně stojící úložiště podepsala smlouvy o připojení baterií s celkovým výkonem 5 GW, které budou „vnořeny“ do stávajících elektráren různých typů. Prostor pro připojení samostatných baterií v síti ČEZ Distribuce je pouze okolo 800 megawattů. Tedy 200krát menší než evidovaný zájem reálných investorů a spekulantů.
Bateriová úložiště zatím představují atraktivní byznys s poměrně rychlou návratností. Uplatnění nacházejí při poskytování služeb výkonové rovnováhy a obchodní flexibility. Jejich provozovatel může uložit přebytek elektřiny z doby, kde se cena drží nízko, a dodat ji do sítě v době ranní nebo večerní špičky. Kolísání cen elektřiny na krátkodobém trhu roste spolu se zvyšujícím se výkonem solárních a větrných elektráren.
Na energetickém trhu se podle ředitele strategie poradenské firmy EGU Michala Macenauera uplatní nejvýše 1,5 gigawattu výkonu zařízení pro ukládání energie. Další bateriová úložiště dávají smysl už jen v místě spotřeby, zejména při sladění výroby střešní fotovoltaiky se spotřebou konkrétní domácnosti nebo firmy.
O co jde spekulantům?
Před „živelným“ růstem bateriových úložišť varují také samotní zástupci tohoto dynamického oboru energetiky. „Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ upozornil v polovině ledna Jan Fousek, ředitel oborové asociace AKU-BAT CZ.
Oslovené zdroje z prostředí energetiky varují, že spekulanti nemají reálný zájem cokoli stavět. Jejich byznys plán je získat smlouvu s příslušným distributorem elektřiny. Tu se pak pokusí výhodně zpeněžit. Reální zájemci, na něž už v síti nezbyl prostor, totiž budou nuceni od spekulantů odkoupit jejich smlouvu.
