Válka na Ukrajině ukazuje nezbytnost rychlého vývoje nejnovějších vojenských technologií, například dronů. Evropská exekutiva slibuje rychlé výsledky, evropští poslanci se ale obávají, že Evropský obranný fond, který má vývoj zbraní na starosti, není efektivním nástrojem pro evropské armády.
Tisíce ukrajinských kvadrokoptér každý den bzučí nad zákopy. Také evropské armády si uvědomují, že je nezbytné mít vlastní bezpilotní stroje v případě ozbrojeného konfliktu. Brusel sice slibuje výsledky, ale ne dříve než v roce 2030. Napětí, které vyvolávají unijní plány, se výrazně projevilo během zasedání výboru pro bezpečnost a obranu Evropského parlamentu.
„Do konce desetiletí bude vyvinuto 28 prototypů dronů a systémů na obranu proti dronům,“ uvedla členka týmu Sylvie Kainz-Huberové z Generálního ředitelství pro obranný průmysl a vesmír (DEFIS), která má na starosti Evropský obranný fond (EDF) v rámci Komise.
Program je málo ambiciózní
Kainz-Huberová přišla do výboru vysvětlit program vývoje nových vojenských technologií v hodnotě jedné miliardy eur (24,3 miliardy korun) pro rok 2026. Několik poslanců Evropského parlamentu tento plán označilo za příliš opatrný.
Obávají se, že vývoj je příliš pomalý a EDF dodá na trh nové technologie dlouho poté, co budou potřeba na bojišti. Navíc komerčně dostupné drony již dnes stojí zlomek ceny tradičních vojenských bezpilotních letounů.
Kainz-Huberová připustila, že EDF nemá sloužit pro rychlý vývoj novinek, ale spíše pro vývoj dlouhodobějších obranných technologií. Urychlení procesů by znamenalo změnit celé zadání práce EDF.
Fond má podporovat spolupráci a výzkum
Fond vznikl v roce 2021 a sdružuje evropské finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti obrany. „EDF má stimulovat a podporovat spolupráci ve fázi výzkumu a vývoje obranných technologií a vybavení s cílem dosáhnout konkrétních výsledků – prototypů, které budou nakonec připraveny k výrobě,“ připomněla zákonodárcům Kainz-Huberová.
Uvedla, že je tento program součástí širšího strategického cyklu, který také zahrnuje programy na zvýšení produkce munice a posílení výrobních kapacit evropských zbrojovek. „Samotné peníze nestačí,“ pokračovala.
Mohlo by vás zajímat
Příliš mnoho projektů
Dva stěžejní projekty, evropský hlavní bojový tank a senzory k detekci hypersonických střel, spotřebují téměř třetinu finančních prostředků EDF.
Europoslanec a generál ve výslužbě Christophe Gomart (EPP/Francie) si stěžoval, že se v rámci Unie utrácí příliš peněz na velký počet projektů. Jeho kolegyně Angelika Nieblerová (EPP/Německo) se k této kritice připojila. 31 priorit fondu „je upřímně řečeno obrovské číslo v porovnání s dostupným rozpočtem“, uvedla.
Europoslanec Sven Mikser (S&D/Estonsko) kritizoval, že fond nereaguje na vývoj války na Ukrajině. „Myslíte si, že máme dostatečnou flexibilitu k řešení nových hrozeb?“ ptal se.
Stovky projektů
Kainz-Huberová připomenula, že ze sedmiletého rozpočtu EDF ve výši 7,3 miliardy eur (177,4 miliardy korun) se podpořilo 224 společných projektů s 1 600 příjemci. „Přibližně 30 procent našeho rozpočtu EDF skutečně směřuje do malých a středních podniků,“ uvedla.
Navzdory stížnostem si Kainz-Huberová získala spojence. Europoslanec Petras Auštrevičius (Renew/Litva) ocenil vyšší přidělení prostředků na protivzdušnou a protiraketovou obranu. Ostatní uvítali snahu zapojit malé a střední podniky do větších zbrojařských konsorcií.
Přesto však přetrvávalo napětí. EDF je navržen pro dlouhodobou spolupráci, ale bezpečnost Evropy nyní závisí na vývoji aktuální války ve východní Evropě. Drony, levné senzory a elektronické systémy se do víceletých cyklů fondu nevejdou. Parlament má nyní dva měsíce na to, aby program EDF podrobně prozkoumal. Nemůže změnit výzvy k podávání nabídek, ale může Komisi pobídnout k přesunu finančních prostředků na nové priority.
