Madridem prosazovaná vize společných unijních ozbrojených sil vyvolala v Evropě rozpačité reakce. Pro klíčové evropské hráče i severské státy zůstává prioritou NATO. V době, kdy Spojené státy stahují vojáky z kontinentu, evropská shoda na společné obraně zůstává v nedohlednu.
Poslední příspěvek Madridu do debaty o evropské obraně vyvolává rozpaky. Nápad vybudovat vlastní unijní ozbrojené síly nevyvolal souhlasné reakce. Francouzští a němečtí diplomaté připomněli novinářům, že „většina hlavních evropských měst stále vnímá NATO jako primární obranný štít“.
Pobaltské a severské státy uvedly, že sice podporují silnější evropské vojenské kapacity, ale trvají na tom, že musí zůstat „pevně zakotveny ve strukturách NATO“. Španělské ministerstvo zahraničí na dotaz EU Perspectives k této záležitosti nereagovalo.
Sánchez jako černá ovce Evropy
Itálie a Portugalsko formálně nevznesly žádné námitky. Madrid se prezentuje jako vůdce středomořského bloku usilujícího o strategickou autonomii. A to i přesto, že premiér Pedro Sánchez je jediným předsedou vlády členského státu Unie, který otevřeně vzdoruje i požadavkům Aliance na obranné výdaje.
Také českou vládu Andreje Babiše (ANO) zástupci Aliance a také američtí diplomaté už kritizovali, že země pro tento rok nesplní závazek dvou procent HDP na obranné výdaje. Nyní na českém ministerstvu obrany skončil i Jiří Šedivý, který měl jednání s Aliancí na starosti.
Podle informací Ekonomického deníku musel ukončit svou kariéru ve státní správě na nátlak Babiše. Premiérovi se nelíbilo, že Šedivý nechtěl do výdajů na obranu započítat i miliardy, které Aliance za obranné výdaje nepovažuje.
Generální tajemník NATO Mark Rutte pracuje s čísly, podle kterých letos výdaje Česka na obranu dosáhnou jen 1,78 procenta HDP.
Kritika Washingtonu
Španělský ministr zahraničí José Manuel Albares argumentuje tím, že si Unie musí vybudovat vlastní armádu, protože se „Evropané nemohou každé ráno probouzet s obavami, co USA udělají příště“. Proto potřebují společnou obrannou kapacitu. Zdůraznil nicméně, že by evropská armáda alianční jednotky a struktury doplňovala, nikoli nahrazovala.
S návrhem přišel v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil plány na stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Bílý dům naznačil další stahování amerických jednotek z Evropy v době, kdy Spojené státy vedou válku proti Íránu.
Mohlo by vás zajímat
Tato nejistota oživila tradiční evropskou diskusi. Francie začala hovořit o „strategické autonomii“ po odchodu Ameriky z Afghánistánu v roce 2021. Německo učinilo totéž, když v roce 2024 dopadly ruské rakety poblíž polských hranic. Přitom nyní Paříž ani Berlín nepodpořily stálé vojenské síly EU.
Španělská vláda musí o návrhu evropské armády nejprve přesvědčit své vlastní voliče. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že podpora Aliance zůstává vysoká. Konzervativní opozice se navíc staví skepticky ke všemu, co vychází ze socialistického úřadu premiéra Sáncheze. Navíc se katalánské strany obávají, že by unijní armáda jednoho dne mohla zasahovat proti separatistům.
Peníze z Bruselu jako důkaz
Brusel svůj nový úvěrový nástroj SAFE ve výši 150 miliard eur (3,6 bilionu korun) prezentuje jako důkaz, že jsou slova o větší obranné angažovanosti Unie podpořeny penězi. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová už delší dobu slibuje, že z Unie udělá „vojenskou velmoc“.
Mechanismus SAFE umožňuje členským státům žádat o společné půjčky na obranu, což představuje z politického hlediska velký skok v dosavadním přístupu bruselských struktur. O největší část úvěru si požádalo Polsko. Země už také 8. května podepsala s EU dohodu o čerpání půjček v celkovém objemu 44 miliard eur.
První peníze má dostat už během května. I když s tím polský prezident Karol Nawrocki nesouhlasil, polská proevropská vláda Donalda Tuska financování obrany z evropských peněz uvítala.
V případě Česka dochází ke komplikacím. Premiér Babiš odložil projednání využití peněz z evropského fondu SAFE ve výši přesahující 50 miliard korun. Přestože projekt slibuje modernizaci armády i strategické infrastruktury, očekávané projednání vládou neproběhlo. Premiér vyzval ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD), aby využití peněz pro českou armádu ještě upřesnil.
