Mezi energetiky se tomu říká kobercový nálet. Spekulant s pomocí umělé inteligence vytvoří desítky projektů na stavbu bateriového úložiště energie a pošle jej příslušnému distributorovi elektřiny ke schválení. Takových spekulantů teď na energetickém trhu řádí hodně. Na vážné zájemce o stavbu úložiště energie už často nezůstane prostor.
Nejvýrazněji se tento nájezd spekulantů projevil v největší rozvodné síti ČEZ Distribuce. Ta pokrývá zhruba tři pětiny území České republiky. Do konce loňského roku ČEZ Distribuce přijala 6384 žádostí o připojení baterií s celkovou kapacitou 351 gigawatthodin (GWh) a celkovým výkonem 170 gigawattů (GW). To je naprosto extrémní množství, odpovídající výkonu 80 temelínských jaderných elektráren. Další žádosti v rozsahu 38 GWh eviduje distributor EG.D.
Dvě třetiny žádostí jsou „náletové“
Podle odhadu ředitele oborové Asociace AKU-BAT CZ Jana Fouska tvoří ryze spekulativní záměry zhruba dvě třetiny podaných žádostí. Nejedná se přitom o českou specialitu; podobné nefér praktiky se objevily i v jiných evropských zemích. „Stávající legislativa na něco takového není připravena. Nápravu situace řešíme se zástupci přenosové soustavy, distribučních soustav a Energetickým regulačním úřadem,“ doplnil Jan Fousek.
Jaké změny by mohly nastat? Podle Jana Fouska bude pravděpodobně zaveden poplatek za podanou žádost, který by mohl část spekulativních žádostí odbourat. Větší reálný dopad by mohla mít podmínka, aby došlo nejprve k předběžným konzultacím mezi investorem a distribučními společnostmi. Další opatření proti spekulantům zavedl už loni zákon Lex Plyn, ty však cílil hlavně na uvolnění prostoru pro nové elektrárny.
Samostatně, nebo s elektrárnou
Pro představu: V tuto dobu jsou v Česku v provozu bateriová úložiště s kapacitou 2,55 GW. To je méně než jedna setina z objemu žádostí došlých na ČEZ Distribuci. Většinu přitom tvoří malá úložiště v rodinných domech se střešní fotovoltaikou. Prodej přebytků elektřiny do sítě se totiž ekonomicky nevyplatí. Lidé a firmy jsou motivováni – finančně i dotacemi od státu – k investici do fotovoltaiky v kombinaci s ukládáním energie.
Postupně roste také zájem o velká bateriová úložiště. Dříve se jednalo výhradně o zařízení „vnořená“ do elektrárny či teplárny. Loni na podzim vstoupila v účinnost změna schválená v rámci novely Lex OZE 3. Díky ní mohou investoři stavět také samostatně stojící bateriová úložiště. Již loni vyrostla tři taková zařízení s úložnou kapacitou 66 MWh. Patří mezi ně i zatím největší úložiště na českém území s kapacitou 29 MWh, které postavila firma LTW Battery.
Další, ještě větší projekty jsou v tuto chvíli ve výstavbě. Mezi ty největší patří již projekt společnosti Katemo Group v Modlanech u Teplic. Zahrnuje fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 41,8 megawattu (MW) a bateriové úložiště energie s výkonem 35 MW a kapacitou 42 megawatthodin (MWh). Tento projekt je pozoruhodný i tím, že vyrůstá bez dotační podpory od státu.
Letos se to rozjede
Energetická skupina Decci se pustila do stavby druhého bateriového úložiště ve Vraňanech na Mělnicku o výkonu 20 MW a kapacitě 40 MWh. Nové zařízení doplní zdroj Energy nest uvedený do provozu v polovině roku 2024. Jeho první etapu tvoří plynové turbíny s rychlým startem o výkonu 32,4 MW a v té době největší bateriové úložiště v Česku o výkonu 20 MW a kapacitě 22 MWh.
Letos lze očekávat ještě vyšší čísla. Do stavby bateriových úložišť se totiž ve velkém stylu pustí energetické skupiny ČEZ a Sev.en. Více o vývoji v oblasti ukládání energie do velkých baterií jsme psali zde: Vybít, nabít a pořád dokola. Výkyvy v cenách elektřiny nahrávají investicím do baterií.
