Kabinet premiéra Petra Fialy v demisi odsouhlasil poskytnutí státní dotace. A to ne jen tak ledajaké. Podporu ve výši zhruba 8,8 miliardy korun poskytne společnosti Geomet, která chce v Krušnohoří rozjet těžbu lithia. Vytěženou surovinu následně zpracuje v závodě umístěném v areálu uhelné elektrárny Prunéřov. Právě k němu se dotace vztahuje.
Rozhodnutí vlády přišlo jako blesk z čistého nebe. Návrh na schválení dotace firmě Geomet z programu Strategické investice pro klimaticky neutrální hospodářství nebyl dopředu avizován na programu jednání kabinetu. Zvláštní je také to, že tak zásadní rozhodnutí přijala vláda v demisi, která bude v nejbližších týdnech nahrazena vládou Andreje Babiše (ANO).
Dotace na fabriku, nikoli na důl
Vláda ke schválenému bodu uvedla, že náklady na zahájení produkce uhličitanu lithného vycházejí na více než 25 miliard korun. Dotace, která má být vyplácena v průběhu let 2028 až 2030, z toho pokryje 8,8 miliardy korun. Od této investice si vláda slibuje snížení závislosti na Číně v oblasti kritických surovin – konkrétně lithia. Dalším přínosem záměru je vytvoření 654 nových pracovních míst ve zpracovatelském závodě.
Prospěch z poskytnuté dotace budou mít akcionáři firmy Geomet. Majoritních 51 procent zde vlastní Severočeské doly náležící do Skupiny ČEZ. Zbývající 49procentní podíl drží australský juniorní těžař European Metals Holdings (EMH). Australská vláda později vydala prohlášení, ve kterém přidělení dotace prohlásila za „zásadní milník“ na cestě k zahájení těžby lithia u Cínovce. EMH dále uvedlo, že přidělená dotace patří mezi největší, které kdy evropská země poskytla na projekt v oblasti těžby a zpracování nerostných surovin.
Váhající ČEZ, nadšení Australané
Zatímco vedení australského EMH opakovaně hýřilo optimismem, ČEZ byl vždy k projektu opatrnější. Své rozhodnutí, zda do miliardového projektu půjde, několikrát odložil. Podle nedávného vyjádření mluvčího ČEZ Romana Gazdíka bude finální studie proveditelnosti hotová v prosinci. Poté oba spolumajitelé Geometu přistoupí k dlouho odkládanému verdiktu, zda se do těžby lithia pustí, nebo ne.
To však není jediné komplikace, která projekt provází. Stále není hotové ani posouzení dopadů záměru na životní prostředí (EIA), což je první v řetězci hlavních povolovacích řízení. Proces EIA probíhá už od jara roku 2021, avšak Geomet dodnes nepředložil podrobnou dokumentaci k záměru. Podle vyjádření Skupiny ČEZ se tak stane do konce roku. Nepříznivě se v posledních třech letech vyvíjí také tržní cena lithia.
Mohlo by vás zajímat
Miliardy pro stát a nová pracovní místa
Projekt vázne, avšak těší se podpoře české vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prosadilo zařazení cínoveckého záměru mezi ložiska strategického významu. To otevírá cestu k výhodám vyplývajícím z nedávno schválených pravidel Evropské unie v oblasti kriticky důležitých surovin. Pro připomenutí: Lithium je zásadní surovinou pro výrobu moderních baterií, využívaných v elektromobilech a v energetice pro ukládání elektřiny.
Na papíře ovšem vypadá projekt lákavě. Na třech evidovaných výhradních ložiskách u Cínovce se nachází zhruba 1,13 milionu tun lithia. Současně lze ekonomicky využít až 323 tisíc tun cínu a 92 tisíc tun wolframu. Pokud produkce dosáhne avizovaných 25 tisíc tun uhličitanu lithného za rok, veřejné rozpočty získají podle MPO na daních a poplatcích okolo 3,15 miliardy korun. Dalším přínosem bude vytvoření 1800 přímých a 2000 nepřímých pracovních míst.
