Nejvěrnější spojenec Kremlu se do Sněmovny nedostal. Tak odborník na ruské vlivové operace a dezinformace Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky hodnotí české parlamentní volby. „Přímý vliv Kremlu nebude rozhodně tak vysoký, jak být mohl,“ míní Havlíček
Jak lze výsledek českých voleb hodnotit z pohledu zájmů Ruska?
Myslím, že z pohledu zájmů Kremlu se nenaplnila jeho nejoptimističtější očekávání. Jeho nejvěrnější spojenec v podobě Stačilo! se do Sněmovny vůbec nedostal. Na druhou stranu se tam dostala koalice SPD (do voleb šla společně s Trikolorou, Svobodnými a stranou PRO) s některými silně artikulovanými proruskými názory. Očekávám, že se nová vláda bude o některé z těchto hlasů opírat. Nicméně ne do rozhodující míry, přímý vliv Kremlu tedy nebude rozhodně tak vysoký, jak být mohl.
Česko není jediná země, která měla teď důležité volby. Nadšení u politiků v EU vyvolal výsledek parlamentních voleb v Moldavsku. Drtivé vítězství proevropských sil zhodnotili jako porážku Kremlu a Vladimira Putina. Jde skutečně o vítězství Bruselu nad Moskvou?
Ano, myslím, že jednoznačně. Kreml ztratil poslední příležitost, jak demokratické procesy v zemi zásadnějším způsobem ovlivnit. V minulém roce proruské síly prohrály jak prezidentský souboj, tak referendum o přistoupení k EU. Teď drtivě také souboj o parlament. Tím se alespoň dočasně kruh uzavřel.
Jak vlivové operace Ruska v zemích východní Evropy v praxi probíhají?
Různými prostředky, vlastně podle kontextu a také nástrojů, které má Kreml k dispozici. V Moldavsku šlo například o kombinaci uplácení voličů, informačních operací, ale také kybernetických hrozeb. Na rozdíl od České republiky šlo daleko víc o využívání masivních nástrojů informačního působení, včetně mnohačetné dezinformační kampaně a využívání nástrojů umělé inteligence. Kromě toho v zemi působí velké množství agentů. Moldavské úřady od minulého roku do určité míry konaly a připravily si půdu pro potlačení těchto vlivů.
V jaké míře se tyto vlivy dotýkají Česka?
V menší míře než v Moldavsku. Ale ani Česko není imunní, přestože je obecně česká společnost daleko více odolná vůči krizím a podobnému vlivovému působení. V poslední době jsme viděli nejen dlouhotrvající narativy usilující o podkopání důvěry ve stát a jeho instituce skrze různá témata (migrace, EU, Green Deal, Ukrajina atd.), ale také přímé útoky proti českým bezpečnostním institucím.
V posledních dnech volební kampaně jsme také zaznamenali snahy o masivní manipulaci prostřednictvím sítě TikTok, na které se ve velkém šířila Ruskem sponzorovaná podpora krajně pravicovým a levicovým uskupením.
Jak lze s hybridními útoky ze strany Ruska v zemích EU a NATO bojovat?
Receptů je celá řada, od posilování naší vnitřní odolnosti, veřejného povědomí až po vzdělávání a investice do kapacit států s těmito hrozbami bojovat, včetně strategické a krizové komunikace. Nicméně úplně jinou otázkou je politická vůle tyto poměrně dlouhou dobu známé recepty realizovat a převádět do praxe.
Kromě toho je na půdě EU a NATO aplikován samostatný přístup. Ten kombinuje principy obrany a posilování odolnosti s proaktivními opatřeními. Mají povahu například sankcí a trestání jednotlivých vlád a aktérů podílejících se na těchto operacích. Stále více se také prosazuje takzvaná asymetrická reakce na hybridní hrozby, kdy má pachatel odplatu za podobná opatření skutečně pocítit.
V této souvislosti se dá mluvit a uvažovat také o informačních operacích, operacích v oblasti kybernetické domény. Nebo i fyzické povahy realizované prostřednictvím tajných služeb nebo různých sabotáží, které primárně Rusko, v menším potom i Čína, aplikuje také vůči nám samotným.
Mohlo by vás zajímat
Na které státy se Kreml svými dezinformacemi nejvíce zaměřuje?
Jsou to především státy s jasným ukotvením, které se vymezují proti ruské a čínské hrozbě. Nebo jsou jinak zajímavé, například skrze svou geografickou polohu. Nepřekvapí tedy, že velká část operací Ruska se koncentruje v zemích, které masivně podporují Ukrajinu a rovněž uplatňují sankce proti Ruské federaci.
Ty pocházejí především z východního křídla EU a NATO, přestože se ruské operace stále více zaměřují také na sever Evropy do Skandinávie nebo Dánska, které stojí na pomezí kontinentální Evropy.
Klíčové budou i případné volby na Ukrajině. Dokážete si představit, že se tam uskuteční svobodné volby podle západních standardů? A co lze čekat od Ruska?
Myslím, že ano. Ukrajina měla po roce 2014 poměrně vysoký rating z hlediska realizace svobodných a demokratických voleb. Samozřejmě tam soupeřila celá řada politicko-ekonomických skupin o vliv a moc, ale také fungovala velmi silná občanská společnost a dohled nad celým procesem.
Pokud by nebylo války a výjimečného stavu, na Ukrajině už by se volby – jak prezidentské, tak parlamentní – konaly. Z hlediska jejich výsledku bude zásadní, jestli se prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodne znovu ucházet o mandát od občanů. Nicméně odpověď na tuto otázku neznáme, stejně jako to, kdo by se mu postavil.
