Americkým centrálním bankéřům se příliš nechce do komentování svých dalších kroků. Janet Yellenová se včera na vystoupení ve Washingtonu jakýmkoliv zmínkám o měnové politice vyhnula. Její kolega John Williams ze sanfranciského Fedu sice připustil čtyři růsty sazeb v tomto roce, jeho postoje jsou ale dobře známé a zdá se, že je zatím nesdílí rozhodující trojice Yellenová, Fischer, Brainardová.
Trhy jsou bez výraznějších makro-impulsů klidnější a pouze s lehkými obavami sledují neschopnost Trumpovy administrativy protlačit skrze Kongres zrušení Obamovy reformy zdravotnictví. Delší konec americké křivky ale přesto těžko hledá důvody proč jít níže, včera zastavil svůj pokles a vrací se pomalu ke 2,5 %.Nadále platí, že výnosy v eurozóně zůstávají výrazně níže. Výnos desetiletého německého dluhopisu je “pouze” v okolí 0,4 %.
To vše ve chvíli, kdy ekonomika eurozóny vzácně roste relativně podobným tempem jako Spojené státy. Důvod pro velký rozdíl ve výnosech je jednoduchý. Trhy zatím příliš nevěří v rychlý obrat v měnové politice ECB a sází na to, že nákupy dluhopisů z trhu budou pokračovat v eurozóně do konce roku 2017. I my věříme, že je Evropa v hospodářském cyklu zpožděná – nezaměstnanost je vyšší, zatímco mzdy, jádrová inflace a obecně přirozené domácí inflační tlaky jsou nižší.
Na druhou stranu situace se kontinuálně vylepšuje, a pokud blížící se francouzské volby nenastartují další politickou krizi, ECB může v druhé polovině roku překvapit rychlejším ústupem z měnové expanze. Pak by se měl mamutí rozdíl mezi americkými a německými dlouhými výnosy začít smazávat.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
