Putinovo Rusko může zneužívat síť duchovních pravoslavné církve v evropské sedmadvacítce jako nástroj pro vedení hybridní války. Jejich přítomnost odmítá europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Prosazuje, aby byli pravoslavní kněží považováni za ruské špiony a vyhoštěni.

„Putin využívá náboženství k pokračování své války. Jsme naivní, když to nevidíme,“ uvedl europoslanec Tomáš Zdechovský (EPP/Česká republika) na jednání Výboru Evropského parlamentu pro ochranu demokracie (EUDS). Zmínil také vlivové operace Ruska v českých pravoslavných kostelech.

Není sám, kdo považuje působení ruské pravoslavní církve v rámci EU za vážnou bezpečnostní hrozbu, jež může destabilizovat hlavně východoevropské země.

Jejich šéfem je KGB

Europoslanec Helmut Brandstätter (Renew/Rakousko) se ptal, proč státy EU tolerují duchovní podezřelé ze špionáže. „Pokud je jejich šéfem KGB, jsou pravděpodobně také špioni. Vyhoďte je,“ požadoval.

evropská poslankyně Nathalie Loiseauová
Evropská poslankyně Nathalie Loiseauová (Renew/Francie) zastává názor, že EU musí chránit principy náboženské svobody. Foto: Evropský parlament

Předsedkyně EUDS Nathalie Loiseauová (Renew/Francie) zdůraznila, že se v rámci evropského bloku musí dodržovat zásady náboženské svobody. Podle ní je nutné udržovat kontakty i s ruskou pravoslavnou církví a využívat ji jako kanál pro „náboženskou diplomacii“. Jednotlivé kontakty duchovních s ruským režimem se ale musí pečlivě sledovat a prověřovat.

Církev – nástroj ruské propagandy

Europoslanci během jednání výboru připomněli nedávné výroky moldavské prezidentky Maii Sanduové, která v Evropském parlamentu varovala před hybridními útoky Ruska v její zemi, ale i jinde na kontinentu.

O problému mluvila i v souvislosti s blížícími se parlamentními volbami. Ty se v Moldavsku konají v neděli 28. září. A už nyní evropští poslanci bijí na poplach kvůli vměšování Kremlu. Vasile Dîncu (S&D/Rumunsko) poznamenal, že 70 až 80 procent moldavské veřejnosti důvěřuje pravoslavné církvi. To z ní dělá silný nástroj ruské propagandy.

„Církev podřízená Moskvě má více členů než ta spojená s Rumunskem. To je nebezpečné,“ varoval a vyzval EU, aby v zemi podpořila duchovní, kteří nemají vazby na Kreml.

Mohlo by vás zajímat

Tradice z doby studené války

Na jednání výboru vystoupil také rumunský politolog žijící v Británii Lucian Leustean, který prohlásil, že už v době studené války Sovětský svaz využíval pravoslavné duchovní, aby v zahraničí prosazovali zájmy Moskvy. Prostřednictvím církve nyní Kreml podněcuje ruskou expanzi v okolních zemích.

V dnešní době se jedná o ruskou státní doktrínu „duchovní bezpečnosti“ z roku 2021. Pravoslavní kněží žehnají ruským tankům, vysvěcují vojenské kaple a boje na Ukrajině označují za „svatou válku“.

Francouzsko-gruzínský politolog a bývalý vyjednavač pro integraci do EU Thorniké Gordadzé poukázal na situaci v Arménii a Gruzii. Tam se církevní hodnostáři spojili s proruskými vládami, přestože tvrdili, že ztělesňují národní zájmy. „V sovětských dobách vytvořil stát sítě špionů mezi komunistickými režimy a církvemi. Po rozpadu Sovětského svazu si duchovenstvo zachovalo vazby na Moskvu,“ řekl.