Evropský průmysl se ocitl nad propastí. Drtí ho laciná čínská konkurence i vyšší dovozní cla Spojených států. Evropská komise sice slibuje firmám, že sníží byrokracii a regulace, ale výsledky jsou zatím rozpačité.
Přesně před rokem zveřejnil bývalý guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi varovnou zprávu o tom, že Evropa ztrácí dech. Zároveň nastínil, jak evropskému kontinentu zajistit prosperitu a zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Kritici tvrdí, že Draghiho recepty politici z velké části ignorovali. Byl jich zaveden pouhý zlomek, zhruba desetina. „Odmítání Draghiho doporučení je nebezpečné,“ varoval europoslanec João Cotrim de Figueiredo (Renew/Portugalsko).
Od slov k činům
Evropská komise za poslední rok předložila několik návrhů, jak posílit skomírající evropský průmysl. Nový evropský rozpočet počítá s Fondem pro konkurenceschopnost, který má v letech 2028 až 2034 rozdělit 410 miliard eur (10 bilionů korun). Dvojnásobek prostředků získá také program na podporu vědy Horizont Evropa.
Bruselský think-tank Evropská rada pro politiku inovací (EPIC) zjistil, že z 383 doporučení Draghiho zprávy bylo dosud zavedeno pouze 11 procent. Evropský zákonodárce Cotrim de Figueiredo připomenul, že Draghi před rokem varoval před „existenční hrozbou“ pro EU. Proto by evropští lídři ani bruselská exekutiva neměli dále odkládat opatření na podporu evropské ekonomiky a byznysu. Zásadní komplikací k ráznějším krokům je ale nejednotný postoj 27 členských zemí EU.
Nefunkční jednotný trh
Ekonomický růst Unie omezuje také její roztříštěný trh. 60 procent překážek, kterým čelily evropské firmy před 20 lety, zůstává nezměněno. I šéfka Komise Ursula von der Leyenová uvedla, že vnitřní obchodní překážky v Unii představují ekvivalent 44% cla na zboží. Což je třikrát více než dovozní cla zavedená Spojenými státy. U služeb dokonce zatížení dosahuje 110 procent.
Europoslanec Jonas Fernandes (S&D/Španělsko) prohlásil, že se musí překážky na evropském trhu odstranit. „Když hovoříme o produktivitě nebo takzvané konkurenceschopnosti, Evropská komise by neměla mít vyšší prioritu než dokončit jednotný trh, prosadit Unii úspor a investic a prohloubit integraci kapitálových trhů,“ uvedl.
Von der Leyenová slíbila, že Komise představí plán pro jednotný trh do roku 2028. Pro integraci evropských trhů jsou ale zapotřebí navazující reformy například v oblasti insolvenčního práva. Mnohé členské státy se zdráhají měnit své stávající právní předpisy a raději by viděly, aby se ostatní přizpůsobili tomu, co už mají.
Mohlo by vás zajímat
Zrušení předpisů nestačí
Integrace sama o sobě nestačí. V komentáři pro The Economist bývalý řecký ministr financí Kirakos Pierrakakis argumentoval, že EU musí jít nad rámec zjednodušení a vytvořit regulační režimy navržené s ohledem na budoucnost. Regulace by neměla být pouze otázkou snižování byrokracie, ale měla by být v souladu s dlouhodobými strategickými cíli EU.
Hlavní ekonom londýnského think-tanku Centrum pro evropskou reformu Sander Tordoir se vyjádřil podobně: „Zjednodušení je spíše vedlejší záležitostí než hlavním lékem. Můžete spálit všechny předpisy. Ale pokud neprovedete žádné z dalších opatření, která Draghi doporučil, nic se nestane.“
Samotný Draghi před rokem vyzval k investicím do evropského byznysu ve výši 750 až 800 miliard eur (až 19,4 bilionu korun) ročně, nyní už hovoří o částce 1,2 bilionu eur (29 bilionů korun) ročně.
