Po roce od voleb do Evropského parlamentu se stalo téma obrany a evropského zbrojení klíčovou prioritou unijní sedmadvacítky. Do roku 2030 má evropský zbrojní sektor získat v přepočtu téměř 20 bilionů korun.
Nové instituce, investiční plány v objemu stovek miliard eur, tvrdší postoje vůči zahraničnímu vměšování. To vše přineslo uplynulých dvanáct měsíců od voleb do Evropského parlamentu, ze kterého vzešlo i současné složení Evropské komise.
Agresivní Rusko
Důraz na obranu unijní sedmadvacítky znamená i změnu institucí. V Evropském parlamentu vznikl plnohodnotný výbor pro bezpečnost a obranu, kterému předsedá Marie-Agnes Strack-Zimmermannová (Renew, Německo).
43členný výbor má za úkol dohlížet na obrannou politiku EU, bezpečnostní spolupráci a zahraniční mise. Zimmermannová zdůraznila, že se jedná o reakci na agresivní chování Ruska ve východní Evropě.
Bílá kniha o evropské obraně
V březnu Evropský parlament schválil přelomovou Bílou knihu o evropské obraně, která vyzývá k rychlé změně v evropské vojenské spolupráci. Do roku 2030 mají evropské země za úkol zvýšit výrobu munice, zajistit plnou interoperabilitu mezi národními silami, zrychlit vojenskou mobilitu a sladit své standardy s požadavky NATO.
Být připraven v roce 2030
Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová také představila program Připravenost 2030. Jedná se o plán posílení evropského obranného průmyslu v hodnotě 800 miliard eur (19,6 bilionu korun).
Zahrnuje daňové pobídky, úvěry podporované EU, zapojení Evropské investiční banky a mobilizaci soukromého kapitálu. Cílem je navýšit výrobu zbraní, modernizovat ozbrojené síly a zefektivnit společné zadávání veřejných zakázek do roku 2030.
Evropští zákonodárci navíc vyzvali k rozšíření Evropského programu obranného průmyslu (EDIP). Chtějí navýšit jeho rozpočet z 1,5 miliardy eur na 21 miliard eur (515 miliard korun). Jeho poselství je: Evropa chce nejen společnou obranu – ale obranu „Made in Europe“.
Mohlo by vás zajímat
Štít bránící demokracii
Vzhledem k rostoucímu výskytu dezinformací a zahraničního vměšování je další prioritou obrana evropských demokratických institucí. Loni v prosinci Evropský parlament zřídil zvláštní výbor pro vytvoření Evropského štítu demokracie (EUDS). Jeho posláním je posílení odolnosti EU proti propagandě a hybridním hrozbám.
Komise od té doby zahájila veřejnou konzultaci a výzvu k předkládání návrhů na vybudování evropské sítě pro ověřování faktů.
Vyšší výdaje NATO
Nejen na unijní úrovni došlo k posunu. Na červnovém summitu NATO v Haagu se 32 členů Aliance shodlo na ambiciózním závazku – do roku 2035 půjde 5 % HDP na obranu. 3,5 % bude vyčleněno na operační schopnosti a 1,5 % na infrastrukturu, průmysl a domácí odolnost.
Severoatlantická aliance také oznámila plány na pětinásobné posílení evropské protivzdušné obrany a zlepšení systémů proti útokům dronů a raket.
Zbraně pro Ukrajinu
NATO rovněž zveřejnilo Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) s cílem koordinovat velké dodávky zbraní do Kyjeva. Švédsko, Norsko a Dánsko přislíbily zbraně vyrobené v USA v hodnotě 500 milionů dolarů (10,5 miliardy korun) a Nizozemsko se připojilo balíčkem ve výši 500 milionů eur (12 miliard korun).
Německo také formalizovalo svou vojenskou přítomnost v Litvě jako součást východní strategie odstrašování NATO. Nasazení 45. tankové brigády představuje začátek trvalé předsunuté obranné pozice na hranicích Aliance.
Iniciativy v plenkách
Skutečná zkouška teprve přijde. Mnoho nových iniciativ EU v oblasti obrany je stále v plenkách a jejich reálný dopad se teprve ukáže. Proměna politických ambicí v hmatatelné schopnosti bude záviset na trvalém financování, spolupráci členských států a schopnosti se přizpůsobit novým bezpečnostním hrozbám. Následující roky ukážou, zda se plány stanou trvalými pilíři evropské obrany.
