Evropská sedmadvacítka zůstává hluboce rozdělená v otázce, jak reagovat na situaci na Blízkém východě. Zatímco Madrid a Dublin varují před ztrátou důvěryhodnosti EU a požadují okamžité vypovězení obchodních dohod s Izraelem, Řím a Berlín se postavily proti. Diplomatický pat zhoršuje kritická situace v Hormuzském průlivu. Jeho blokáda vede k prohlubování energetické krize a dalšímu růstu cen ropy.
Několik států evropského bloku tlačí na to, aby Unie „potrestala“ Izrael kvůli vyhrocené situaci na Blízkém východě, zejména kvůli postupu vůči Pásmu Gazy a Palestincům a údajnému porušování lidských práv.
Španělsko, Irsko a Slovinsko vyzvaly k okamžitému pozastavení asociační dohody s Izraelem. Na úterním jednání ministrů zahraničí zemí EU ale nakonec k žádnému rozhodnutí ve věci židovského státu nedošlo.
Žádné hlasování
Už před zasedáním Rady pro zahraniční věci v Lucemburku italský ministr zahraničí Antonio Tajani to odmítl. „Podmínky pro to nejsou. Nevěřím, že nějaké opatření se předloží k hlasování,“ vysvětlil k možnosti hlasovat o potenciálních sankcích vůči Izraeli.
Tajani, který je členem pravicové strany Forza Italia, a byl také předsedou Evropského parlamentu v letech 2017 až 2019, nesouhlasí s tím, aby Unie trestala obyvatele Izraele za akce izraelské armády zejména v Pásmu Gazy, což se nelíbí právě Madridu, Dublinu a Lublani.
„Nemyslím si, že blokování obchodní dohody je užitečný nástroj. Ovlivňuje izraelské obyvatelstvo, které často nemá nic společného s činy, které spáchala armáda. Nebo s činy, které se svalují na vládu,“ vysvětlil Tajani.
Základem obchodních vztahů mezi EU a Izraelem je právě asociační dohoda z roku 2000, která vytvořila zónu volného obchodu pro průmyslové zboží a zvýhodnila obchod se zemědělskými produkty. Řím tvrdí, že pro pozastavení dohody nyní nepanuje mezi členskými zeměmi shoda.
Jednání Rady odhalilo hluboký příkop v názorech na zahraniční politiku mezi jednotlivými státy sedmadvacítky. Zatímco pro Španělsko Evropa riskuje svou důvěryhodnost, pokud dohodu nepozastaví, italský ministr tvrdí, že „je lepší individuálně sankcionovat odpovědné osoby, jako jsou násilní osadníci a sankce posílit.“ Odmítavě se k pozastavení asociační dohody staví také Německo.
Mohlo by vás zajímat
Irsko chce aspoň něco
Mezi těmi, kteří požadují radikálnější přístup, je Irsko. Podle ministryně zahraničí Helen McEnteeové Dublin zajistí, aby se toto téma projednávalo na dalším setkání ministrů zahraničí v květnu. Měly by být proti Izraeli podniknuty alespoň částečné kroky. Například pozastavení obchodních ustanovení v dohodě.
Česká republika naopak dlouhodobě vystupuje jako nejhlasitější spojenec nejen v rámci Unie, ale také v Organizaci spojených národů (OSN). Česká diplomacie razí heslo, že Izrael je jediná demokracie na Blízkém východě a má nezadatelné právo na sebeobranu.
Jak ochránit Hormuzský průliv?
Evropští ministři se na jednání dohodli na tom, že rozšíří sankce uvalené proti Íránu na osoby zodpovědné za současnou blokádu Hormuzského průlivu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová navíc požádala členské země, aby posílily námořní obrannou misi Aspides v Rudém moři. Byla reakcí na útoky jemenských Hútíjů na mezinárodní dopravu v Rudém moři, které začaly po vypuknutí války Izraele s Hamásem. Mise byla zahájena v únoru 2024. Podle Kallasové jde o nejrychlejší způsob, jak ochránit lodní dopravu v regionu.
„Ministři uvedli, že o svobodě plavby se nevyjednává. Každodenní obraty, kdy jednou je Hormuzský průliv otevřený, podruhé uzavřený, jsou bezohledné,“ uvedla Kallasová. Zdůraznila, že tranzit průlivem musí zůstat bezplatný.
Provoz v Hormuzském průlivu na začátku března zastavila válka Spojených států a Izraele proti Íránu, který tuto klíčovou globální trasu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu v odvetě uzavřel. V pátek Teherán oznámil, že Hormuzský průliv otevírá pro lodě, které se budou řídit jeho pokyny. Oznámení den nato odvolal poté, co Spojené státy odmítly zrušit vlastní námořní blokádu íránských přístavů. Blokáda úžiny vedla k opětovnému růstu cen ropy a zemního plynu na světových trzích.
