Schvalování jedné z vládních priorit v oblasti energetiky narazilo na odpor v senátu. Novela energetického zákona, známá jako Lex Plyn, měla usnadnit a zrychlit výstavbu plynových elektráren. Avšak senátoři řekli ne. Poslanecká sněmovna bude muset hlasovat o této legislativě ještě jednou.
Řada senátorů se stále nesmířila s tím, jak poslanci smetli v březnu ze stolu jejich pozměňovací návrh. Horní komora chtěla z předchozí novely energetického zákona odstranit takzvané Stanjurovy přílepky. Tedy sporný zásah proti majitelům fotovoltaických elektráren z doby solárního boomu. Teď senátoři využili příležitost k odvetě.
Nejprve neprošel návrh schválit Lex Plyn v podobě, v jaké přišel z poslanecké sněmovny. Poté 55 senátorů z 72 přítomných odsouhlasilo pozměňovací návrh hospodářského výboru, aby z energetického zákona zmizely Stanjurovy přílepky. A rovnou 65 senátorů hlasovalo pro vrácení zákona zpět do poslanecké sněmovny; proti byl pouze předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS).
Ministr Vlček se snažil, ale senátory nepřesvědčil
Hlavní body zákona senátorům nejprve představil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Připomněl, že zákon vedle urychlení výstavby plynových elektráren otevírá možnost provozovat uhelné bloky déle v případě energetické nouze. Zmínil také zákaz takzvaných mařičů energie a řešení problematiky spekulativních blokací kapacit pro nové elektrárny. Senátory vyzval ke schválení návrhu v navržené podobě.
Poté vystoupil Vlčkův stranický kolega, předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný. Zmínil hlasování výboru, které navrhlo zákon vrátit sněmovně s požadavkem na jednu úpravu. A sice vyškrtnutí individuálních kontrol ziskovosti solárních elektráren z let 2009 a 2010, které do minulé novely energetického zákona protlačilo ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS).
Mohlo by vás zajímat
Vedle narušení právního státu a retroaktivního dopadu zmínil Plevný také praktické potíže, které při kontrolování fotovoltaik nastanou. „Individuální kontroly se vztahují nikoli na právnickou osobu, ale na konkrétní fotovoltaickou elektrárnu. Platná legislativa ukládá povinnost archivovat účetní doklady jen po dobu pěti let. Kontrolované firmy nemusí mít k dispozici všechny doklady za posledních 15 let,“ upozornil Plevný. Jeho návrh v úterý získal podporu většiny členů senátního hospodářského výboru.
Obavy, zda zákon nespadne pod stůl
Opačný názor měl senátor Zdeněk Nytra (ODS), který upozornil na riziko, že v případě nechválení zákon „spadne pod stůl“ a potřebné změny v české energetice naberou zpoždění. Podobně se poté vyjádřily senátorky Hana Žáková (STAN) a Eva Rajchmanová (KDU-ČSL), které zmínily, že návrh na škrtnutí „Stanjurových přílepků“ lze připojit k jinému zákonu se vztahem k energetice.
Rozhodování senátorů se neúspěšně pokusila ovlivnit i Hospodářská komora. Ta v úterý vyzvala senát ke schválení legislativy v předloženém znění. „Novela přináší zásadní zrychlení povolovacích procesů u strategicky důležité energetické infrastruktury, bez níž se energetická transformace nestihne včas. Doufám proto, že se potřebné legislativní změny povede dotáhnout do konce před volbami do Poslanecké sněmovny,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Na závěr senátoři schválili doprovodné usnesení, které vyzývá ekonomická ministerstva a Energetický regulační úřad, ať se zabývají výší výkupních cen elektřiny z bioplynu. Ta totiž byla za posledních dvacet let navýšena pouze jednou. Majitelé bioplynových stanic si stěžují, že jim výše výkupní ceny nestačí na pokrytí všech nákladů včetně přiměřeného zisku.
Více o obsahu novely Lex Plyn a jejím schvalování se dočtete ve zprávách:
Lex Plyn míří do senátu. Pokud neprojde na první dobrou, může spadnout pod stůl
Nové elektrárny snadno a rychle. Schválený zákon podpoří přechod od uhlí k plynu
Lex Plyn nebude jen o plynu. Poslanci do novely hrnou řadu dalších návrhů
