Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) příští týden zamíří do Soulu na významné bezpečnostní fórum a setká se s jihokorejským protějškem Ahn Gyu-backem. Současně ale nad jeho zahraničním programem visí otazník: plánovaná a zatím oficiálně nepotvrzená cesta do Pekingu vyvolala ostrou kritiku šéfky sněmovního výboru pro bezpečnost Jany Černochové (ODS).
Zůna má příští týden jednat v Soulu s jihokorejským ministrem obrany Ahn Gyu-backem. Zúčastní se také mezinárodního bezpečnostního fóra Seoul Defense Dialogue, kde vystoupí v panelové diskusi Collaborative Architecture for International Stability.
Návštěvu Jižní Koreje už ministerstvo potvrdilo. Kolem další plánované cesty ministra ale stále zůstává řada otázek.
Podle informací Ekonomického deníku z konce srpna se Zůna v polovině září chystá do Pekingu na Beijing Xiangshan Forum. Právě tato cesta vyvolala ostrou kritiku předsedkyně sněmovního výboru pro bezpečnost Jany Černochové.
Ministerstvo obrany na otázky týkající se cesty do Číny neposkytlo její potvrzení. Uvedlo, že program ministra na září se stále finalizuje a že resort o zahraničních cestách ministra dopředu neinformuje z bezpečnostních důvodů.
Černochová přitom požaduje vědět, kdo Zůnu do Pekingu pozval, s jakým mandátem tam jede a s kým bude jednat. Kritizuje také samotnou ministerskou účast na fóru, které podle ní představuje výkladní skříň čínské vojenské diplomacie.
V Soulu ho čeká jednání s jihokorejským kolegou
Seoul Defense Dialogue každoročně přivádí do jihokorejské metropole představitele vlád, armád, mezinárodních organizací a dalších institucí. Debatovat mají o aktuálních bezpečnostních otázkách.
Zůna na fóru vystoupí v panelu Collaborative Architecture for International Stability. Následně bude jednat s jihokorejským ministrem obrany.
Mohlo by vás zajímat
Tématem bude bilaterální obranná spolupráce a spolupráce v oblasti obranného průmyslu. Český ministr se v Soulu neformálně setká také s dalšími ministry obrany, zejména z indo-pacifického regionu.
Právě tento region považuje Zůna za stále důležitější součást české bezpečnostní politiky. „Indo-pacifický region s více než polovinou světové populace, více než polovinou světového HDP a více než polovinou námořního obchodu je více než relevantní pro globální bezpečnost,“ zdůraznil.
Česká republika podle něj přijala svou národní strategii pro tuto oblast a chce podporovat vztahy Česka, Evropské unie a NATO s partnery v regionu. Zvláštní význam přitom přikládá státům IP4 – Jižní Koreji, Japonsku, Austrálii a Novému Zélandu.
Česko a Jižní Korea mají za sebou strategické partnerství
Obranná spolupráce je součástí Strategického partnerství ČR a Jižní Korey už od roku 2015. Vztahy se v posledních letech dále zintenzivnily. Vedle obrany k tomu přispělo také partnerství s KHNP na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.
Jihokorejská obrana patří podle podkladů mezi nejvyspělejší v Asii a zároveň má blízko k NATO. Obě země rozvíjejí strategické bezpečnostní konzultace, obranně-průmyslovou spolupráci a společné technologické projekty.
Zůna zároveň upozorňuje, že pro českou bezpečnost už nestačí soustředit pozornost pouze na Evropu a Spojené státy. „Blízké vztahy s USA či Evropou jsou stále zásadní, ale dnes už nestačí. Pro naši bezpečnou budoucnost musíme naši pozornost obrátit i směrem k našim partnerům v této části Asie,“ řekl ministr obrany.
Ve hře jsou české zbrojovky
Jedním z konkrétních témat česko-korejských vztahů je obranný průmysl. České firmy se chtějí prosadit na jihokorejském trhu a tamní strana podle podkladů nabízí několik cest spolupráce. Může jít o společný vývoj nových technologií, spolupráci na třetích trzích nebo zapojení českých podniků jako subdodavatelů či prostřednictvím místních partnerů.
Konkrétní příklad už existuje. V roce 2024 navázala spolupráci s jihokorejskou společností SNT Motiv Česká zbrojovka, která jí poskytla licenci na výrobu klíčových dílů pistole CZ P-10.
Český výrobce chce spolupráci dále rozvíjet. Příští rok se chce zapojit do výběrového řízení na přezbrojení ozbrojených sil Korejské republiky s až 200 tisíci pistolemi.
„Co se týče možných příležitostí pro naše firmy, je třeba zmínit, že přístup této země se po úspěchu v tendru na dostavbu JE Dukovany změnil na aktivnější a obranně-průmyslová spolupráce tak nabývá nové dynamiky,“ upozornil Zůna.
Kyberobrana i odolnost
Další prostor pro praktickou spolupráci vidí ministr v kybernetické obraně a posilování odolnosti. Podle něj má smysl vyměňovat si zkušenosti v těchto oblastech a rozvíjet spolupráci v souladu s partnerstvími NATO a bezpečnostními iniciativami Evropské unie.
Právě kybernetická obrana, odolnost a technologická spolupráce tak patří mezi oblasti, v nichž chce Česko podle Zůny své vztahy s partnery v Indo-Pacifiku dále rozvíjet.
A pak je tu cesta do Pekingu
Vedle potvrzené návštěvy Soulu zůstává otevřená otázka Zůnovy plánované cesty do Číny. Ekonomický deník se ministerstva ptal, zda Zůna skutečně v polovině září vyrazí na bezpečnostní konferenci, kam přesně má zamířit, o jakou konferenci jde, kdo ministra pozval, jaký bude cíl české účasti a jaká jednání má v Pekingu absolvovat. Ministerstvo odpovědělo, že program ministra na měsíc září se ještě finalizuje a resort o zahraničních cestách ministra dopředu neinformuje i z bezpečnostních důvodů.
Právě nejasnosti kolem cesty se staly jedním z důvodů kritiky Jany Černochové. „Chci proto od Jaromíra Zůny ještě před odletem jasné odpovědi: Kdo ho pozval? S jakým mandátem jede? S kým bude jednat?“ požadovala.
Černochová současně zpochybnila vhodnost ministerské účasti na Beijing Xiangshan Forum. Podle jejího názoru by účast českého ministra obrany byla nad standardem spojenců, kteří podle ní na fórum vysílají představitele na nižší úrovni.
„A já tedy považuju za velkou chybu, pokud by tam pan ministr měl jet. Peking by to v ten okamžik začal číst jako uznání té své scény,“ uvedla Černochová.
Podle Černochové navíc nejde jen o samotnou účast. Poukazuje na to, že západní spojenci podle jejího hodnocení na fórum neposílají ministry obrany, ale představitele na nižších úrovních. Z toho vyvozuje, že česká ministerská účast by představovala jiný politický signál.
Bezpečnostní výbor se otázkou Zůnovy cesty už zabýval. Černochová nechala hlasovat o tom, aby se jí zabývala vláda. Hlasování skončilo remízou a návrh neprošel.
Kvůli Číně se řeší i Zůnovy absence ve výboru
Kontroverze kolem plánované cesty do Číny se navíc propojila s debatou o účasti ministra na jednáních sněmovního výboru pro obranu. Podle Ekonomického deníku se jednání výboru původně plánované na 1. září změnilo kvůli Zůnově omluvené absenci. Další termín připadá na 15. září a právě s tímto datem Černochová spojila plánovanou cestu ministra do Pekingu.
Ministerstvo obrany ale upozornilo, že program ministra na září se stále dokončuje a zvažovaný termín jednání výboru pro obranu 15. září v době jeho reakce ještě nebyl potvrzen, respektive výbor nebyl svolán. Pokud by ministrovi účast na výboru v budoucnu znemožnila zahraniční cesta nebo jiná naléhavá povinnost, resort podle svého vyjádření zajistí adekvátní zastoupení.
Ministerstvo zároveň uvedlo, že Zůna činnost výboru pro obranu bere vážně a podle časových možností se jeho jednání snaží účastnit. V několika případech mu v tom podle resortu zabránil pracovní program a jiné důležité akce.
Jedna věc je tedy nyní jistá: Zůna příští týden míří do Soulu. Co přesně bude následovat v polovině září a zda se jeho zahraniční program rozšíří také o Peking, zůstává podle dostupných vyjádření otevřené.
