Cena roční dálniční známky se zastaví na částce 2 570 korun, měsíční na 480 korunách, za desetidenní kupón budou řidiči platit 300 korun a za jednodenní 230 korun. Zmrazení cen kupónů hladce prošlo ve čtvrtek sněmovním hospodářským výborem. Zakonzervování cen na současné výši se ale státu prodraží. V roce 2033 se bude částka, o kterou přijde, blížit až jedné miliardě korun.

Na jednání výboru to uvedl ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Zbyněk Hořelica. V roce 2027 bude podle něj výpadek představovat 488 milionů korun. „Na rok 2028 je to 739 milionů korun,“ poznamenal Hořelica.

Podle ministra se ceny blíží Rakousku

Výpadek se podle něj bude muset pokrývat ze státního rozpočtu, protože například u výnosů z elektronické dálniční známky nebo mýtného nikde prostor není. Na vyčíslení výpadku příjmů se ptal na jednání výboru poslanec KDU-ČSL Róbert Teleky.

Podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Ivana Bednárika (SPD) od roku 2023 vzrostla cena roční dálniční známky o 1 070 korun, tedy o více než 70 procent. Jen málokteré zboží nebo služba za stejnou dobu zdražila podle ministra tak výrazně.

„Dostali jsme se do situace, kdy se cenou blížíme Rakousku, které má kvalitnější dálniční síť i výrazně vyšší kupní sílu obyvatel. Takový vývoj nepovažuji za správný,“ uvedl v červnu.

Rozhodovat se bude 21. září

Novelu zákona o pozemních komunikacích, která počítá s koncem automatické valorizace cen, už v druhém čtení projednala Poslanecká sněmovna. Normu teď čeká závěrečné schvalování. Poslanec a místopředseda sněmovního hospodářského výboru a zpravodaj materiálu Martin Kolovratník (ANO) uvedl, že se finální čtení uskuteční 21. září.

výbor
Jednání sněmovního hospodářského výboru. Foto: Tereza čapková

Podle poslance Ivana Adamce z ODS je ukončení automatické valorizace čistě populistická politika. Jako pragmatickou věc naopak označil pozměňovací návrh, který poslanci hospodářského výboru podpořili. Jde o úpravu platnosti jednodenní dálniční známky. Nově má platit 24 hodin od zakoupení, a ne pouze do půlnoci.

V hospodářském výboru naopak narazil další pozměňovací návrh, který k novele připojili poslanci Lucie Sedmihradská a Jan Papajanovský (STAN). Požadují, aby dostávaly kraje v rámci rozpočtového určení daní šest procent ze spotřební daně z nafty. Dělily by si je podle poměru počtu kilometrů silnic II. a III. třídy. Kraje, které dříve získávaly z rozpočtu SFDI až čtyři miliardy korun, o tyto finance letos přijdou.

Pomoc krajům se silnicemi

Návrh stranických kolegů na výboru hájil poslanec Lukáš Vlček. „Pro nás je to řešení, jak krajům pomoci s opravou silnic II. a III. třídy,“ poznamenal.

Novela zákona zachovává úlevy pro elektromobily či automobily na vodík. Vláda a ministerstvo dopravy nejdříve usilovaly o to, aby na dálnicích zvýhodnění elektromobilů skončilo. Od úplného zrušení výhod pro nízkoemisní auta ale nakonec resort dopravy ustoupil. Vedly ho k tomu připomínky z mezirezortního řízení a komunikace s Evropskou komisí.

Bednárik na jaře uvedl, že by přijetí legislativy vedoucí ke sjednocení cen znamenalo faktické zrušení strukturální reformy financované z prostředků Národního plánu obnovy.