Česko chce být centrem umělé inteligence, část byznysu už ale závod předčasně vzdala. Jen desetina českých firem dnes AI skutečně využívá. Podle vládního zmocněnce pro AI Lukáše Kačeny by ale bylo chybou smířit se s představou, že vše důležité už vyvinuly Spojené státy. Co přesně Česku chybí k úspěchu ve vývoji umělé inteligence?
Podle vládní hospodářské strategie se chce Česko do roku 2030 stát jedním z evropských lídrů v této oblasti a vybudovat si pozici středoevropského centra AI. Cesta k tomuto cíli ale nebude jednoduhá. „Na řadě veřejných jednání se setkávám i od špiček českého byznysu a od politických špiček s tím, že do AI není potřeba investovat, protože stejně už všechno vyvinuli v Americe,“ upozornil Lukáš Kačena na konferenci o AI, kterou ve sněmovně pořádal poslance Robert Králíček (ANO).
Česko podle expertů zaostává v zavádění AI do firem. Řada z nich už snahu uspět v AI byznysu úplně odepsala. Kačena připustil, že Evropa v současnosti ztrácí prakticky ve všech klíčových částech AI ekosystému. „Nemáme čipy, nemůžeme je vyrábět, nemůžeme je designovat. Nemáme ani cloudovou infrastrukturu, abychom měli kde ty modely provozovat. A nemáme ani modely,“ popsal vládní zmocněnec. Mezi padesáti nejvýznamnějšími modely dnes dominují americké a čínské společnosti. Z Evropy pochází pouze jeden.
Americká AI po Evropsku
Přesto podle Kačeny není všechno ztraceno. „Budeme používat velké americké modely, ale můžeme pracovat na tom, abychom si otevřené modely přetrénovali podle svých potřeb a provozovali je na vlastní platformě. Jako stát si musíme vybudovat vlastní know-how a vlastní infrastrukturu,“ uvedl.
Součástí vládních plánů je proto vznik takzvané AI gigatovárny, která by Česku zajistila dostatečný výkon pro trénování umělé inteligence. Kačena připomněl také první dílčí krok – ostravskou AI Factory, která zahájila provoz v polovině května. Projekt za miliardu korun má nabídnout firmám výpočetní kapacity i další služby. Jeho prostřednictvím se má do Česka dostat i první kvantový počítač.
Vládní plány počítají také s budování nástrojů, které umožní využívat umělou inteligenci ve státní správě i v životně důležitých oblastech, jako je zdravotnictví nebo obrana.
Jen desetina českých firem využívá AI
Podle Kačeny se Česko v adopci umělé inteligence umisťuje pod průměrem Evropské unie. Důvodem není jen nedostatek expertů, ale i slabá digitalizace firem. „Firmy nemají na to, aby investovaly do digitálních technologií, a pokud teď chtějí investovat do AI, tak jim to k ničemu není, protože nemají digitální základ,“ upozornil vládní zmocněnec pro umělou inteligenci.
Data OECD ukazují, že umělou inteligenci využívá pouze osm až deset procent českých firem. Ve státech, které patří mezi evropské lídry, jako jsou Dánsko, Finsko nebo Nizozemsko, je to 20 až 25 procent podniků. Největší mezera je u malých a středních firem, které často postrádají kapitál i potřebné know-how pro zavádění nových technologií.
Mohlo by vás zajímat
Paradoxně bývají v používání umělé inteligence napřed samotní zaměstnanci. Podle průzkumu společnosti Vodafone Czech Republic využívá AI nástroje několikrát týdně 38 procent českých zaměstnanců. Nejčastěji používají ChatGPT, po kterém sahá 72 procent z nich. AI jim slouží především k vyhledávání informací, rešerším a práci s texty. Pouze třetina zaměstnanců si ale myslí, že jejich firmy jsou na nástup umělé inteligence připravené.
Ředitele pro ICT produkty a služby Vodafone Business Dalibora Lukeše vidí problém v tom, že řada podniků zaměstnancům nenabízí specializované firemní nástroje a podceňuje rizika spojená s používáním veřejně dostupných modelů. „Management často řekne, že přece stačí ChatGPT na firemní prezentaci. On stačí, ale právě tím firmy riskují, že zaměstnanci vypustí ven citlivá firemní data,“ upozornil Lukeš v rozhovoru pro Ekonomický deník.
Firmy by podle něj měly udělat tři věci: nabídnout zaměstnancům bezpečné AI nástroje, vzdělávat své lidi a zavést technická opatření, která zabrání úniku citlivých informací do neprověřených aplikací. Připravených podniků je ale podle něj v Česku zatím minimum – jen jednotky procent. „Nejlépe si vedou IT a možná finance. Ostatní odvětví jsou většinou na začátku,“ podotkl Lukeš.
Talentů máme dost, neumíme je proměnit v byznys
S příliš pesimistickým pohledem na český a evropský AI byznys nesouhlasí Jan Batala, výkonný ředitel společnosti Semantic Vision. V té souvislosti připomněl například úspěchy Gen Digital (dříve Avast). Za zmínku stojí také český startup Resistant AI, který pracuje pro banky z celého světa. A nejde opomenout ani nový projekt bývalého šéfa Avastu Ondřeje Vlčka. Jeho firma s názvem Aisle vyvinula produkt, který dokáže autonomně identifikovat, diagnostikovat a po schválení člověkem i opravovat zranitelná místa v komplexních softwarových aplikacích a IT systémech. Tím konkuruje asi nejdiskutovanější novince letošního roku – zatím neveřejnému systému Mythos od amerického Anthropicu.
Příklady dobré praxe tedy i v Česku existují. Proč se nám ale daří uspět v umělé inteligenci ve velkém? „Máme ty nejchytřejší lidi, máme nejlepší startupy, máme nejlepší technologie, ale nejsme schopni to komercionalizovat,“ obává se Batala.
Za hlavní problém označil podnikatelské prostředí, dostupnost kapitálu a regulatorní bariéry. Podle něj Evropa často řeší, že nemá vlastní čipy nebo velké jazykové modely, ale skutečný problém začíná mnohem dříve – u schopnosti financovat nové firmy a vytvořit podmínky, ve kterých mohou růst.
Banky brzdí regulace i tlak na návratnost investic
S tím souhlasí také předseda pracovní skupiny pro kyberbezpečnost České bankovní asociace Tomáš Stegura. Banky podle něj patří mezi technologicky vyspělejší odvětví, přesto si kvůli silné regulaci nemohou dovolit experimentovat stejným tempem jako startupy. Navíc evropský bankovní systém není ani dobře nastavený na financování začínajících technologických firem.
„Banky jsou postavené na to, aby podpořily někoho, kdo má aktiva, která mohou sloužit jako záruka. Zafinancovat někoho, kdo má jen nápad, je pro evropské banky velká výzva, kterou zatím neumíme řešit,“ upozornil Stegura. Začínající technologické firmy tak musí spoléhat na kapitál od soukromých investorů. Ten přitom častěji snáze získají mimo Českou republiku – i díky širší zahraniční nabídce.
Pokud tedy bude chtít Česko v umělé inteligenci zabodovat, bude se muset vypořádat, jak s technologickými, tak finančními výzvami. Nestačí vybudovat výpočetní infrastrukturu nebo vytvořit národní strategii. Stejně důležité bude dostat AI do firem, vychovat nové odborníky. Vytvořit musíme také prostředí, ve kterém budou domácí startupy schopné své nápady proměnit v globálně úspěšné produkty.
První kroky už Česko podle Kačeny dělá. Jak na sněmovní konferenci ale opakovaně zaznělo: rozhodující bude, zda se podaří přesvědčit firmy, investory i veřejnou správu, že umělá inteligence není jen módní trend, ale technologie, která bude v příštích letech rozhodovat o konkurenceschopnosti celé ekonomiky.
