INZERCE

Vedení velmi vysokého napětí. Foto: fotogalerie společnosti ČEPS

Zdražující elektřina se loni stala hitem českého exportu

Růst cen v loňském roce udělal z vývozu elektrické energie skvělý byznys. Kladné saldo mezi exportem z České republiky a importem se vyšplhalo na 36 miliard korun oproti 9 miliardám v roce 2020. Objem vyvezené elektřiny se přitom nezvýšil, růst táhla výhradně rostoucí cen elektřiny na burzách.

Podle aktuálních informací na webu Českého statistického úřadu vzrostla hodnota vývoz elektřiny v loňském roce trojnásobně na 60,4 miliardy korun (při poklesu fyzického objemu exportu o 8,3 procenta). Dovoz se zvýšil více než dvojnásobně na 24,4 miliardy korun (fyzický objem importu přitom klesl o 19,6 procenta). Obchod s okolními zeměmi je obousměrný, proto se vyplatí sledovat hlavně bilanci vzájemného obchodu.

Kladné vývozní saldo loni dosáhlo rekordních 36 miliard korun; dosud prvenství držel rok 2007 s kladným přebytkem 16,3 miliardy korun. Export elektřiny na Slovensko loni převýšil import o 23,8 miliardy korun, v případě Německa se jednalo o 13,4 miliardy korun. Naopak deficitní byla bilance obchodu s Polskem (-476 milionů korun) a Rakouskem (-3,7 miliardy korun).

Kladné vývozní saldo ČR z obchodu s elektřinou

Vývoj zahraničního obchodu ČR s elektrickou energií (kladná bilance). Zdroj: ČSÚ, systém STAZO

Když nepočítáme přebytkové Česko, většina zemí střední Evropy má v posledních měsících vyrovnanou bilanci – výroba přibližně odpovídá výši tamní spotřeby. Elektřinu z okolí doslova nasává několik silně deficitních zemí, hlavně Itálie, Maďarsko, Rumunsko a Chorvatsko. Například Maďarsko musí v zimním období dovážet až 40 procent elektřiny. Výrazně se změnila pozice Francie, která bývala před rokem 2020 největším exportérem elektrické energie v Evropě. V posledních měsících je vinou provozních potíží a odstávek na jaderných elektrárnách ve vyrovnané nebo mírně deficitní pozici.

Loňské obchodování s elektrickou energií v Evropě ovlivnil hlavně skokový růst cen, který měl celou řadu různých příčin – od rostoucí spotřeby v důsledku oživení ekonomiky přes pokles dodávek ruského plynu, slabý vítr až po odstavování jaderných bloků v Německu bez spolehlivé náhrady. Oproti roku 2020 tak došlo k opětovnému nárůstu výroby elektřiny z neekologického uhlí, které od návratu do hry nezastavila ani extrémně vysoká cena emisních povolenek.

David Tramba