Nové evropské nařízení o obalech, které dneškem vstupuje v platnost, povede podle Potravinářské komory ČR ke zdražení potravin. Výrobcům podle komory vzniknou vysoké náklady, které budou muset promítnout do cen. Potravináři varují také před nárůstem byrokracie a kritizují nejasnost pravidel.
Unijní nařízení zavádí nové požadavky na výrobce obalů, jejich recyklovatelnost i označování. Většina nejvýznamnějších pravidel začne platit od roku 2030.
Potravináři kritizují zejména nejasnost nařízení. Podle nich hrozí, že firmy budou muset v následujících letech obaly a výrobu několikrát předělávat podle toho, jaký předpis vyjde v platnost.
Firmy podle komory netuší, co mají plnit
„Výrobci vůbec netuší, co přesně mají plnit, protože nařízení je nejasné a místy nesplnitelné a prováděcí předpisy vycházejí se zpožděním a některé stále chybí. Pokud mají firmy měnit obaly, musí jít o jednorázový promyšlený krok,“ uvedl ředitel pro zahraniční vztahy a fondy EU Potravinářské komory ČR Jiří Šír.
S novou legislativou vzniknou potravinářům podle komory vysoké náklady. Budou muset investovat do nových technologií, materiálů i jejich testování.
Obrovské náklady, obává se i ministr
Také ministrovi životního prostředí Igoru Červenému (Motoristé sobě) se nelíbí, jak Evropa zavádí do praxe třeba pravidla pro označování obalů. Varuje, že zbytečné změny by mohly Evropany stát desítky miliard eur. Ministr o tom mluvil letos v červnu na konferenci Ekonomického deníku a České justice Právo a životní prostředí. „Celkově by nás to stálo jako zákazníky 56 miliard eur,“ uvedl Červený.
„Zjistilo se, že je tam několik chyb, které by zapříčinily, že by se implementace musela otáčet v několika vlnách,“ dodal ministr. Slíbil také radikální řez do takzvaného gold platingu, tedy zostřování pravidel daných Unií v českém parlamentu.
Náklady se promítnou do cen
Přechod na nové obaly finančně zatíží celý dodavatelský řetězec. Podle komory tak lze předpokládat, že se výdaje postupně promítnou do cen potravin.
Nařízení v první fázi zavádí zejména pravidla pro výrobce obalů, jde například o omezení takzvaných věčných chemikálií PFAS. Od dnešního dne není možné pro potraviny uvádět na trh obaly, které by obsahovaly per- a polyfluorované alkylové látky (PFAS) v koncentraci rovnající se nebo vyšší než limitní hodnoty stanovené v nařízení.
Mohlo by vás zajímat
Spotřebitelé změny téměř nepocítí
Podle Evropské komise si běžní spotřebitelé bezprostředních změn téměř nevšimnou. Většina firem podle potravinářů takové obaly již nepoužívá a nová povinnost pro ně představuje spíše byrokratickou překážku.
Povinné testování obalů navíc podle potravinářů vyjde na stovky eur. Komora zároveň poukázala na nedostatečnou kapacitu laboratoří, které dokážou analýzu provést. V EU jich je šest.
Kritika byrokracie
„Evropské legislativě se věnuji dlouho, ale s takovou mírou zbytečné byrokracie jsem se zatím nesetkal. Po nařízení o odlesňování řadím obalovou legislativu k tomu nejbyrokratičtějšímu, co z Bruselu vzešlo,“ uvedl Šír.
V následujících letech přijdou další změny. Počítá se mimo jiné s povinností využívat alespoň 40 procent vratných a opakovaně použitelných přepravních obalů. Opakovaně použitelné obaly budou muset nově nést jednotné označení.
Komora chce úpravy nařízení
Podle komory jsou ekologické cíle prospěšné, musí být ale v praxi reálné a proveditelné a nesmí být zaváděné na úkor ochranné funkce obalů. „Pokud kvůli nefunkční regulaci slevíme z funkcí obalu, vzroste plýtvání potravinami, což má na životní prostředí ve výsledku podstatně horší dopad než samotný obal,“ podotkla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Nařízení podle potravinářů nejvíce dopadne na malé podniky, které nemají personální ani finanční možnosti řešit novou výrobu a administrativu. Komora chce proto prosadit konkrétní úpravy nařízení, které povedou ke snížení byrokratické zátěže. „Cílem je celou legislativu zásadním způsobem zjednodušit a přizpůsobit ji reálným možnostem podnikatelů v praxi,“ uvedla komora.
