Více než tři desítky evropských průmyslových skupin a národních asociací vyzvaly unijní státy, aby nespěchaly s přijetím nového balíčku digitálních pravidel. Byznys sice vítá snahu Komise snížit byrokracii, současný návrh však podle nich dostatečně neřeší miliardové náklady spojené s povinným sdílením dat či kybernetickou bezpečností. Průmysl požaduje radikálnější změny a jasnější pravidla pro vývoj umělé inteligence. Neziskový sektor ale varuje, že tlak lobbistů ohrožuje digitální práva občanů.
Více než tři desítky národních technologických sdružení a evropských průmyslových skupin vyzvalo Radu EU, aby nespěchala s jednáními o balíčku pravidel, který se týká regulace digitálního sektoru.
Komise představila takzvaný digitální omnibus loni v listopadu. Jeho hlavním cílem je snížit byrokracii a zjednodušit současná pravidla. „Digitální omnibus je jedním z nejsilnějších nástrojů, které mají unijní instituce k dispozici, aby zajistily konkurenceschopné regulační a obchodní prostředí,“ uvedly ve společném dopise evropské asociace technologických firem.
Radikálnější změny
Chtějí, aby soubor změn, který má usnadnit podnikání, byl mnohem radikálnější. Hlavně jim vadí požadavky na sdílení údajů. Ale také nejistota ohledně používání osobních údajů při vývoji umělé inteligence a povinnosti v oblasti hlášení kybernetické bezpečnosti.
„Vyzýváme Radu, aby provedla důkladný postup s dostatečným časem na rozmyšlenou, místo přijetí ukvapených polovičatých opatření,“ uvádí se v dopise. Evropský parlament chce posoudit návrh bruselské exekutivy do února příštího roku.
Dobrovolné sdílení dat
První požadavek se týká nařízení o datech, které spotřebitelům a podnikům poskytuje větší přístup k datům, které sbírají připojené stroje, automobily a další spotřebiče. Může také vyžadovat, aby výrobci zpřístupnili některé z těchto informací třetím stranám. Cílem je zabránit výrobcům v tom, aby si ponechali výhradní kontrolu nad těmito daty.
Technologický sektor si stěžuje, že by toto opatření mohlo vyjít až na 235 milionů eur (5,7 miliardy korun) ročně, spolu s 410 miliony eur (9,9 miliardy korun) jednorázových nákladů. Bruselským institucím technologický byznys doporučil, aby se z povinnosti stalo dobrovolné sdílení dat.
Jasnější pravidla pro umělou inteligenci
Druhý požadavek se zaměřuje na Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a používání osobních údajů v oblasti umělé inteligence. Společnosti vyvíjející systémy umělé inteligence mohou zpracovávat velké objemy informací, z nichž se některé mohou týkat osobních údajů. Podle GDPR musí mít organizace platný právní základ pro používání těchto údajů a splňovat požadavky týkající se transparentnosti.
Průmyslové skupiny uvádějí, že společnosti čelí nejistotě ohledně údajů, které mohou používat a jak je chránit. Signatáři požadují, aby nová pravidla vyjasnila, na které právní základy se firmy mohou spolehnout. Poukázaly také na náklady na dodržování GDPR ve výši více než 10 milionů eur (242 milionů korun) pro každou velkou organizaci v Evropě.
Hlášení o kybernetické bezpečnosti
Třetí požadavek se zaměřuje na hlášení o kybernetické bezpečnosti. Kybernetický útok může vést k povinnostem podle několika unijních právních předpisů.
V závislosti na společnosti a incidentu mohou být hlášení vyžadována podle směrnice NIS2, GDPR, nařízení o digitální operační odolnosti (DORA) a dalších odvětvových právních předpisů.
Komise již přistoupila ke společným šablonám pro hlášení NIS2. Zástupci technologického průmyslu tvrdí, že to neřeší rozdíly mezi různými právními režimy. „Zatímco společné šablony pro hlášení NIS2 mohou částečně zmírnit zátěž spojenou s překrývajícími se povinnostmi hlášení incidentů, digitální omnibus neřeší skutečné problematické body,“ uvádějí v dopise.
Signatáři požadují harmonizované lhůty a prahové hodnoty pro hlášení a skutečně jednotné hlášení. Odhadli, že NIS2 a zákon o kybernetické odolnosti budou dohromady průmysl stát 60,2 miliardy eur (1,5 bilionu korun).
Mohlo by vás zajímat
Občanská společnost varuje před lobbingem
Na druhou stranu neziskový sektor varuje, že lobbing ze strany technologického průmyslu už výrazně oslabil ochranu digitálních práv občanů Unie. Organizace LobbyControl a Corporate Europe Observatory tvrdí, že několik prvků návrhu Komise kopíruje postoje, které prosazují velké technologické firmy.
Organizace European Digital Rights hodnotí balíček změn jako zásadní omezování digitální ochrany v rámci evropského bloku.
