EU čelí zásadní otázce, jak financovat přípravu na potenciální vojenskou krizi a nezruinovat přitom sociální stát. Na Varšavském bezpečnostním fóru hledali zástupci finančního sektoru cestu, jak do obranného průmyslu a infrastruktury zapojit soukromý kapitál. Finančníci varují, že éra levných půjček definitivně skončila a evropská byrokracie při nákupu zbraní absolutně neodpovídá rychlé realitě moderního bojiště.
Evropané chtějí být na potenciální vojenskou krizi připraveni ještě předtím, než nastane. Zaplatit za to je však obtížnější. Na Varšavském bezpečnostním fóru (WSF) se panel finančníků pokusil určit, kdo by měl účet za evropskou bezpečnost uhradit. K žádnému zásadnímu závěru však nedospěli.
Jak obhájit výdaje před voliči
Marcin Bużański, výkonný ředitel Kyjevského bezpečnostního fóra (Kyiv Security Forum), připomněl letošní alianční summit v Ankaře. Tamní debata se točila méně kolem shánění peněz a více kolem toho, jak výdaje obhájit před voliči.
Zmínil dilema „zbraně, nebo máslo“ – tedy volba mezi zbrojením a sociálním blahobytem –, které mu utkvělo v paměti. Položil otázku, jakým způsobem mohou státy, instituce a soukromý sektor přejít k financování připravenosti.
Investice do obrany
Poté se obrátil k zástupci Evropské investiční banky. Jako první promluvil Mikołaj Dowgielewicz, generální ředitel a zástupce generálního tajemníka této banky. Jeho instituce se začala angažovat v oblasti obrany. „Vlastníky banky jsou členské státy Evropské unie,“ vysvětlil.
Právě tato vlastnická struktura podle něj usnadnila krok, který byl dříve nemyslitelný. Unie jej požadovala na té nejvyšší úrovni a banka na tuto výzvu zareagovala. Dowgielewicz přiznal, že v bance panovaly pochybnosti.
Instituce se totiž zodpovídá držitelům dluhopisů, kteří jsou rozeseti po celém světě. Dosud se však tento krok osvědčil, uvedl. Banka si udržela nejvyšší úvěrové hodnocení (rating AAA) a tak tomu zůstane i nadále. Svou roli vnímá jako roli „investora-majáku“, který udává směr. Zdůraznil však, že banka nemůže jednat sama.
Potřebujeme více soukromého kapitálu
„Je třeba přilákat soukromý sektor. Musíme využít celý finanční ekosystém, který jsme v Evropě schopni mobilizovat,“ uvedl bankéř. V oblasti vytvoření společného evropského kapitálového trhu však vidí jen malý pokrok. Trhy by podle něj měly fungovat jako jeden propojený systém, což se zatím neděje. „Pokrok v této oblasti je velmi, velmi nesmělý.“
Znepokojuje ho také energetika. Evropa je podle něj zranitelná a musí přejít na elektřinu. Poznamenal, že Čína již Evropu předstihla v oblasti technologií pro obnovitelné zdroje energie. Suroviny jsou stejně důležité, neboť bezpečné dodavatelské řetězce umožňují průmyslu prosperovat. Evropa podle něj stále potřebuje průmysl, vzdělávání a inovace.
Zbraně, nebo blahobyt?
Beata Javorciková, hlavní ekonomka Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), uvedla, že její instituce nefinancuje obranu. Přesto je na Ukrajině aktivní. „Od začátku války jsme na Ukrajinu uvolnili 11 miliard eur, z toho tři miliardy v loňském roce,“ upřesnila. Tyto prostředky Kyjev posloužil k nákupu plynu na zimu a k financování ochranných prvků kolem transformátorů.
Navrhuje, aby se v Evropě začalo debatovat v jiném duchu – v rovině „zbraní, nebo blahobytu“. Odolnost by podle ní měla znamenat víc než jen armády a zbraně. Měla by zahrnovat infrastrukturu schopnou odolat extrémním výkyvům počasí, kybernetickou bezpečnost a energetickou bezpečnost. Takové výdaje navíc pomáhají soukromým firmám, a tím stimulují růst.
„Myslím, že nám nezbývá nic jiného než využít výdaje na obranu jako nástroj k posílení konkurenceschopnosti a růstu,“ uvedla poněkud neochotně.
Cena peněz
Před pěti lety bylo půjčování levné a snadné. Dnes na trzích s dluhopisy konkurují vládám velké technologické společnosti, poznamenala Javorciková. Inflace podle ní nutí centrální banky udržovat úrokové sazby na vysoké úrovni po delší dobu. Odkázala na odhady, podle nichž budou investice do datových center do roku 2030 odpovídat výši italského HDP. Éra levných úvěrů je podle ní pryč.
Evropa zaostává také ve výzkumu. Z 2000 firem s nejvyššími výdaji na výzkum je třetina amerických, čtvrtina čínských a pětina evropských. Před dvaceti lety podíl Evropy přesahoval třetinu, zatímco podíl Číny činil pět procent. „A to musíme změnit,“ zdůraznila.
Poučení z Kyjeva
Alexander McWhorter, ředitel americké banky Citi pro Ukrajinu, popsal bankovní systém, který nikdy nepřestal fungovat. „Citi je jedinou globální bankou působící na Ukrajině,“ uvedl. Každá tamní banka podle něj fungovala po celou dobu plnohodnotné ruské invaze. Ani jedna nevynechala jediný den. Banka Citi zde působí již 28 let a obsluhuje přibližně 500 firemních klientů.
Ukrajinská ekonomika se podle něj oživuje. HDP se po propadu o 30 procent v roce 2022 opět dostalo na předválečnou úroveň. Letní průzkum ukázal, že 70 procent klientů banky Citi dosahuje v dolarovém vyjádření předválečné úrovně nebo ji dokonce překonává. Varuje nicméně před příchodem zimy. „A bude to velmi krutá zima,“ uvedl bankéř.
Banky obvykle počítají s událostmi, jako je zemětřesení nebo výpadek proudu – nikoli se situací, která trvá čtyři a půl roku. A proto mnohé z nich na takový scénář nebyly připraveny. „Nyní se z toho stává obchodní požadavek,“ zdůraznil. Zeptal se, zda někdo posuzuje nové kancelářské budovy jako protiletecké kryty.
Válka úplně změnila pohled na ekonomiku
Válka změnila ekonomiku, řekl McWhorter. Dron v první linii vydrží dva měsíce, než potřebuje projít modernizací. Americké stíhací letouny stojí 3 miliony dolarů každý, ale sestřelují drony v hodnotě 40 tisíc dolarů. „Ekonomika prostě nefunguje,“ řekl manažer Citi. Otázkou se stává poměr cena/výkon.
Ukrajinské jednotky v první linii nakupují přímo to, co funguje na bojišti nejlépe. Západní procesy zadávání veřejných zakázek „prostě neodpovídají realitě dnešního bojiště“. Ukrajinský přístup ale také buduje inovativní ekosystém zbrojení a podnikání a vytváří pracovní místa. Očekává, že ukrajinský export obranného vybavení po válce dosáhne podle nižších odhadů 30 až 40 miliard dolarů (650 až 866). Evropa tento posun ve zbrojení ještě neudělala, varoval.
