Německo by mělo mít novou vysokorychlostní železniční trať mezi Hamburkem a Hannoverem. Záměr v uplynulém týdnu schválil německý Spolkový sněm. Do provozu by se ale měla dostat až kolem roku 2050. Do vzdálenější budoucnosti se sune příprava vysokorychlostní železnice také v Česku.
V Německu patří vysokorychlostní trať Hamburk-Hannover mezi hlavní německé infrastrukturní projekty, schválením ve Spolkovém sněmu překonal záměr podle německé veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Norddeutscher Rundfunk (NDR) významnou překážku, která umožňuje přípravu projektu, ale zároveň nezaručuje jeho výstavbu.
S úvahami o nové vysokorychlostní železniční trati mezi Hamburkem a Hannoverem přitom přišlo Německo už v roce 1962.
Zrychlení o 18 minut
Nová trať má zajistit spojení mezi oběma městy, tedy i námořním přístavem v Hamburku. Dálkové vlaky mezi Hamburkem a Hannoverem by díky ní měly být podle NDR na nové trase podél dálnice A7 a dálnice B3 o 18 minut rychlejší.
„To, že projekty tohoto rozsahu mají dobu plánování a výstavby 20 až 30 let, je normální,“ uvedl pro NDR dopravní expert Peter Pez. Rozsáhlé územní plánování se podle něj neprovádí na roky ani na legislativní období, ale na desetiletí. „Považuji kroky přezkumu za zásadně nezbytné k dosažení co nejkompatibilnějšího územního rozvoje,“ uvedl.
Plány zahrnují zároveň zvýšení kapacity pro nákladní vlaky v koridoru spojujícím hamburský přístav s jižním Německem a dalšími zeměmi.
Vylepšovat se bude i stávající trať
Němečtí poslanci schválili také rozsáhlé vylepšení stávající trati v hodnotě 250 milionů eur. Půjde například o protihluková opatření a opatření ke zvýšení kapacity a zlepšení plynulosti vlakové dopravy na přetížené trati. Práce by měly být dokončeny nejpozději do roku 2034.
Německá síť vysokorychlostní železnice pro rychlosti 200 km/h a vyšší v současnosti zahrnuje okolo přibližně 2 700 kilometrů. Na 1 000 kilometrech tratí mohou vlaky dosáhnout rychlosti dokonce 250 km/h a vyšší.
Česká republika aktuálně s Německem spolupracuje na přípravě vysokorychlostní trati mezi Prahou a Drážďany, součástí projektu je i Krušnohorský tunel.
Čtěte také: Z Prahy do Drážďan za 60 minut: Smlouva o klíčovém tunelu přes Krušné hory bude v únoru
Smlouva mezi oběma zeměmi by měla být podle dřívějšího vyjádření ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) podepsána v únoru. Původně mělo dojí k podpisu už v září, ale na německé straně došlo ke zdržení. Spolkový sněm projekt posuzoval déle, než se čekalo.
Do Německa rychleji
Po dokončení vysokorychlostní železnice by měla cesta mezi Prahou a Drážďany trvat místo dvou a půl hodiny hodinu a cesta mezi Prahou a Berlínem dvě a půl hodiny místo čtyř. Zásadní částí projektu je zmiňovaný Krušnohorský tunel. Celkové náklady na jeho výstavbu se odhadují na přibližně 125 miliard korun. Český podíl činí zhruba 48,5 miliardy korun.
Novostavba s názvem Krušnohorský tunel zahrnuje vybudování nového terminálu Ústí nad Labem centrum, rozšíření stávající trati 130 Děčín – Chomutov v úseku Ústí nad Labem – Chabařovice a přeshraniční Krušnohorský tunel. Z celkových zhruba 26 kilometrů tunelu se 11,7 kilometru nachází na českém území.
Podpis společné smlouvy mezi Českem a Německem je důležitý kvůli spolufinancování ze strany Evropské unie. Podle Bednárika by mohla poskytnout až 80 procent nákladů. Výstavba Krušnohorského tunelu by podle odhadů mohla začít v roce 2032, s dokončením se počítá v roce 2044, podle dřívějších odhadů to přitom měl být už rok 2039.
Plány z minulého století
Česká republika řeší přípravu vysokorychlostní železnice už od 70. let minulého století. Vláda Andreje Babiše (ANO) částečně přehodnotila původně zamýšlené trasování vysokorychlostních tratí, které navrhoval předešlý kabinet Petra Fialy (ODS). Pozornost soustředí na takzvanou páteřní síť. Jde o směr do Německa a nové spojení z Prahy přes oblast Podřipska na Ústí nad Labem a dále přes zmiňovaný Krušnohorský tunel na Drážďany.
Další preferovaný směr je na Rakousko a Slovensko. Jde o úseky mezi Prahou a Brnem a následně pokračování z Brna na jih kombinací nových tratí a modernizovaných stávajících úseků směrem k hranicím.
Třetí větví pomyslného ypsilon, které kopíruje tuzemské prioritní stavby, je podle ministerstva dopravy VRT Moravská brána od Brodku u Přerova směrem na Ostravu a dále do Katovic. Předpokládané náklady do roku 2042 dosahují přibližně 600 miliard korun. V letošní roce by mělo do přípravy vysokorychlostní železnice zamířit 1,49 miliardy korun.
