Ani vlak, ani tramvaj, ale hybrid obou strojů dohromady. Může využívat klasické železniční koleje, ale i ty tramvajové. Vydobudou si takzvané vlakotramvaje v Česku své místo? Debatu opět rozproudila společnost AŽD, která testuje na železniční trati Kopidlnka na Jičínsku experimentální bateriovou vlakotramvaj.
Že by dal šanci vlakotramvajím, zvažuje například Středočeský kraj. Podle radního pro veřejnou dopravu Petra Boreckého (STAN) mají tyto vozy svůj smysl u městských aglomerací, které mají tramvajové trati a zároveň navazují na železniční koleje.
„Docela zajímavě se jeví oblast mezi Kolínem a Kutnou Horou. To je věc, kterou chceme ještě prověřit,“ sdělil Ekonomickému deníku Borecký. Studii podle Boreckého zpracovává příspěvková organizace Integrovaná doprava Středočeského kraje.
Vysoká investice, málo cestujících
Středočeský kraj pro využití vlakotramvají zvažoval například i lokalitu mezi Čelákovicemi, Brandýsem nad Labem a Neratovicemi. „Tam to zatím nedává úplně smysl. Vyžadovalo by to výrazné investice do tratě a počet cestujících by také nebyl nějak závratný,“ podotkl Borecký.
Z úvah vypadla také trasa z Dobříše do Prahy. Kraj chtěl podle radního využít stávající kolejovou trať, která je na Dobříši. „Tam to ale prostě ekonomicky ani počtem cestujících nevychází,“ podotkl. Studii dopravního řešení celého regionu pro kraj vypracovala společnost AFRY.
Variantu rozšíření vlakotramvají nezavrhuje ani ministerstvo dopravy. Úřad nechává zpracovat studii, která má posoudit různé regionální kolejové systémy. „Cíl je prověřit technicky, technologicky, bezpečnostně i ekonomicky různé modely provozu lehkých kolejových drah nebo vozidel. Na základě výsledků studie budeme dále pro životaschopné modely vytvářet podmínky k jejich praktickému uplatnění v České republice,“ uvedl mluvčí ministerstva František Jemelka. Smlouvu o dílo na studii podepsal 24. října 2025 a hotová by měla být za dva roky.
Studii nechává zpracovat i ministerstvo
Podle Jemelky jsou lehká kolejová vozidla jednou z možností, jak řešit regionální dopravní obslužnost. Studie má prověřit podle vzorů používaných v různých evropských zemích jak model vlakotramvají, tak i regionálních tramvajových systémů.
„Součástí studie je také ekonomické porovnání jednotlivých variant na vybraných možných projektech, které jsme vytipovali společně s kraji. Na základě výstupů studie bude rozhodnuto o dalších případných úpravách legislativy,“ sdělil Ekonomickému deníku Jemelka.
Mohlo by vás zajímat
Zdůraznil, ale že vlakotramvaje nejsou jediným možným řešením. Regionální tramvajové systémy podle Jemelky v Česku již běžně fungují a u dalších se připravuje další rozvoj. Základní výhodou vlakotramvají je podle mluvčího možnost přecházet mezi železniční a tramvajovou infrastrukturou.
„Nevýhodou je pak potřeba splnit u vozidel řadu technických a bezpečnostních požadavků, které plynou ze souběžného provozu na železnici a v tramvajové síti. Jde například o vybavení ETCS, trakční soustavu, tuhost skříně souprav, a z toho plyne vyšší technická náročnost i cena,“ upozornil Jemelka.
Vlakotramvaje jsou těžší
Potřeba by bylo řešit i dodatečné úpravy infrastruktury, zejména té městské. Vlakotramvaje jsou obvykle například těžší než standardní městské tramvaje. „Důležitý je dále také aspekt vytížení tratí a uzlů. Musíme velmi pečlivě uvážit, aby nasazení vlakotramvají nevedlo k dalšímu přetěžování některých již tak dost vytížených úseků hlavních tratí,“ uvedl.
Zásadní z hlediska rozhodnutí o jejich budoucím nasazení jsou ale podle mluvčího především plány krajů nebo měst jako objednatelů regionální nebo městské dopravy. Ti si podle něj také budou muset zvážit, zda a jaké řešení bude vhodné a ufinancovatelné pro konkrétní relace.
A jak Borecký nahlíží na to, že by vlakotramvaje příliš zahustily už teď kapacitně přetíženou železnici? V regionu u Kolína a Kutné hory by to sice podle něj určitý dopad do kapacity mít mohlo, ale půjde o projekt, který by byl zasazený až do doby po vybudování vysokorychlostní trati mezi Prahou a Světlou nad Sázavou. Koridor by tak byl odlehčený.
Nejdříve povolení
Projekt vlakotramvaje plánuje otestovat na trati Kopidlno – Dolní Bousov společnost AŽD. Firma chce ukázat, že „relativně jednoduché a cenově dostupné vozidlo“ může po vhodných úpravách bezpečně a spolehlivě jezdit po železniční i městské infrastruktuře. Aby bylo možné stroj otestovat, musí nejdříve získat povolení Drážního úřadu.
Lehké bateriové vozidlo, které původně jezdilo v Brně, vychází z tramvaje KT8D5.R2, modernizované verze typu KT8D5 se sníženým bezbariérovým prostředním článkem.
