Vláda svým postupem chce zamezit sporům o odškodnění, potvrdila ministryně financí Schillerová

Alena Schillerová - ministryně financí při tiskové konferenci na letišti po příletu zdravotnických potřeb z Číny. Foto: ÚIřad vlády

Důvodem, proč byla dosavadní nařízení vlády podle krizového zákona nahrazena mimořádnými opatřeními ministra zdravotnictví podle zákona o veřejném zdraví, je snaha vlády zamezit sporům o odškodnění podle §36 zákona o krizovém řízení. V pořadu Události České televize to včera uvedla místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Podle zjištění České justice stojí za novou právní konstrukcí exministr spravedlnosti a místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek.

„My jsme to učinili právě proto, že se objevovaly různé spekulace, a vždycky v každé takovéto krizové době, já si to pamatuju z dob povodní, máte vedle těch slušných lidí, kterých je zaplaťpánbůh většina, máte černé pasažéry. A vůči těm samozřejmě stát se vymezí, to znamená, že my jsme chtěli zamezit těm nejednoznačným výkladům, proto je to podle zdravotnického zákona,“ uvedla v ČT Alena Schillerová.

„Tak pokud samozřejmě vycházíme z toho principu, že ta opatření, která jsou v rámci zákona číslo 258 jsou podle jiného režimu, tak opravdu tady není ten režim, kdy je možné žádat náhradu. Ten je podle krizových zákonů a v tomto případě na toto se nevztahuje,“ potvrdil výklad exekutivy v TV Prima předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Oba tak potvrdili informace, s nimiž jako první přišla již v úterý Česká justice, tedy že záměrem vlády bylo, když ne zamezit, tak minimálně ztížit možnost využití §36 zákona 240/2000 Sb. o krizovém řízení. Podle tohoto zákona je odpovědnost státu objektivní, v případě mimořádných opatření ministra zdravotnictví podle zákona 258/2000 Sb. o veřejném zdraví by odškodnění bylo možné požadovat pouze v případě nezákonných aktů.

„V případě mimořádných opatření vydaných podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou-li vydána v souladu se zákonem a v jeho mezích, tedy nárok na náhradu škody nevzniká, a pokud ano, pak jen v omezeném rozsahu. A to je možná skutečným důvodem, proč opatření, která dosud vydávala vláda podle krizového zákona, vydalo nyní MZČR jakožto mimořádná opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví, ačkoli obsah opatření je v podstatě stejný,“ uvedla ve svém textu pro Advokátní deník advokátka Jitka Hořinová.

K tomuto výkladu se přiklonil i bývalý ústavní soudce Stanislav Balík, který takové počínání vlády považuje za nemravné. „Na první pohled to vypadá, jako by se stát chtěl zbavit odpovědnosti tím, že původní akt, kterým byla založena jeho odpovědnost za škodu, zruší a nahradí jej jiným, aby ji nemusel nahradit,“ uvedl pro Hospodářské noviny Balík. Balík se zároveň kloní k výkladu, že tato „klička“ by nemusela v případných žalobách u soudů obstát. I podle Českou justicí oslovených právníků má totiž opatření ministra zdravotnictví v podstatě charakter původních nařízení vlády, přičemž samotná vláda je bere na vědomí a opatření ministra zdravotnictví se na původní nařízení vlády odkazují. Vláda by tímto výkladem ovšem jen prohloubila problém, neboť by zpochybnila důvod, proč 12. března bylo vůbec nutné vyhlásit nouzový stav coby řešení ultima ratio, který podle mnoha odborníků ani řádně nezdůvodnila.

Vládu za její novátorský postup kritizují i ústavní právníci. „Jelikož opatření vláda nijak neodůvodňuje, tak je to otevřené ke spekulacím. Buď je za tím obava z množství žalob o odškodnění nebo také důsledek toho, že některá opatření byla u soudu napadena. Ve chvíli, kdy je vláda zrušila a nahradila něčím jiným, tak soudní řízení ztratilo předmět. Může to tedy být i snaha vyhnout se soudnímu přezkumu,“ uvedl pro web Echo24.cz profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.

Podrobné analýzy, v nichž taktéž varuje před možnou účelovou snahou vlády zabránit soudnímu přezkumu, zveřejnil na svých osobních stránkách docent Jan Wintr z téže fakulty.

Pochybnosti o zvoleném řešení zvyšuje v právnické obci i způsob, jakým to bylo provedeno, neboť opatření ministra zdravotnictví nejsou vyhlašována ve sbírce zákonů a byla k dohledání pouze na webu ministerstva zdravotnictví. Na příslušné vládní tiskové konferenci navíc byla prezentována jako opatření vlády, aniž by ovšem opět byla hlouběji vysvětlena a například oznámeno, že nově se na veřejnosti mohou lidí pohybovat pouze ve dvojicích. Za tento způsob se již veřejně omluvil náměstek ministra zdravotnictví a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula.

Podle informací České justice stojí za zvoleným postupem, kdy se omezuje volný pohyb osob a podnikatelská činnost v souvislosti s pandemií koronaviru opatřeními ministra zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, exministr spravedlnosti a vládní „šéflegislativec“ Jan Kněžínek. Konkurenční „kličku“ pak nabízeli legislativci ministerstva vnitra, které vede Petr Mlsna. Ti spatřují řešení v přijetí speciálního ústavního zákona o neodpovědnosti státu za škodu v souvislosti s mimořádnou pandemickou situací.

Petr Dimun

Text je převzat z portálu Česká justice, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.