Vláda nechce dát 13letým právo souhlasit se zpracováváním dat na internetu

Do 15 let zpracovávání osobních údajů na internetu jen se souhlasem rodičů. Tak rozhodla vláda o hojně diskutovaném bodě obsaženém v evropském nařízení týkajícím se zpracovávání osobních údajů (GDPR). EU přitom nechala na členských státech k jakému věku se přikloní. Stanovila rozpětí 13-16 let. Předkladatelé původně navrhovali nejnižší hranici.

Vláda dnes překvapivě zvýšila hranici na udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů na internetu na 15 let. V praxi to znamená, že mladší lidé by museli pro vytvoření účtu na sociálních sítích, či online herních platformách souhlas zákonného zástupce. Původně navrhovaná hranice přitom byla 13 let. Paradoxní je, že zvýšení hranice navrhla předsedkyně Úřadu na ochranu osobních údajů Ivana Janů.

Přitom její podřízení navrhovali nejnižší hranici, kterou stanovuje evropské nařízení známé jako GDPR. V srpnu 2018 jsem o tom obsáhle psali v textu Vnitro a ÚOOÚ chtějí snížit hranici pro souhlas se sběrem dat nezletilých na 13 let. Úředníci tak možnosti hranici pro tento souhlas snížit o tři roky oproti Nařízení evropského parlamentu o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů známé pod zkratkou GDPR. Argumentovali tím, že snížení věkové hranice vychází z praxe jiných vyspělých zemí „V členských státech bude podle dosud dostupných informací použita hranice 13 let (8x), 14 let (3x), 15 let (1x) i 16 let (6x).“ uváděli zástupci předkladatelů při vypořádávání připomínek.

Naopak velmi tvrdými kritiky snížení byla Českomoravská konfederace odborových svazů. „Nevidíme důvod pro to, aby byla snížena věková hranice osob, za něž by souhlas se zpracováváním osobních údajů jaksi „kontrasignoval“ zákonný zástupce. Již sama situace, že se mohou služby nabízet dětem a souhlas tohoto dítěte musí být jen schválen (vyjádřen) rodičem nepovažujeme za správnou. Nepovažujeme za správné a moudré odvolávat se na reálný život společnosti a snižovat on-line souhlasy z hranice 16 let na 13. Naopak v jiných oblastech reálného života se naše společnost potýká s nezralostí a nezkušeností dětí a mládeže, s lehkou ovlivnitelností právě v období puberty (cca od 13 let) masivním nátlakem marketingových a dnes bohužel například i teroristických uskupení,“ napsali do svého vyjádření zástupci odborářů.

Mohlo by vás zajímat

Senát přijal novelu, která má řešit potíže s digitalizací stavebního řízení

„Nesouhlasíme s tím, aby v období osobnostní nevyzrálosti a formace mohly děti samy udělovat souhlasy. Jen hlupák by mohl věřit tomu, že osvěta a pravidelný zájem poučeného (!) rodiče je vhodnější prevencí před kyberšikanou, nelegálním obsahem zpráv, a podobně, než zákaz takových ataků vůči dětem. Požadujeme věkovou hranici naopak zvýšit na nejvyšší možnou mez a v žádném případě ji nesnižovat. Pokud má Česká republika systémově vytvářet bariéry před nemravnými, nevhodnými, trestnými, nelegálními a jinými podobnými ataky vůči dětem, je nutné postupovat ve všech oblastech shodně a ne na jedné straně hovořit o předcházení ohrožení mladých a mladistvých a na druhé straně je vědomě snížením věkové hranice na nejohroženější období takovým nežádoucím tlakům dovolit vystavovat,“ doplnili odboráři.

Podle zástupců ministerstva vnitra nelze odhlédnout od reálného života společnosti, kdy nezletilí běžně používají mobilní telefony a zasílají textové zprávy, takže omezování například emailových služeb, sociálních sítí nebo podobných způsobů komunikace se jeví nepřiměřeným. „Jako vhodnější způsob přecházení ohrožení a snižování rizik spojených s využíváním informačních a komunikačních technologií dětmi se jeví osvěta a pravidelný zájem poučeného rodiče,“ uvedli ve zprávě.

Inkriminovaný článek Obecného nařízení o ochraně osobních údajů uvádí:

Podmínky použitelné na souhlas dítěte v souvislosti se službami informační společnosti

1. Pokud se použije čl. 6 odst. 1 písm. a) v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo dítěti, je zpracování osobních údajů dítěte zákonné, je-li dítě ve věku nejméně 16 let. Je-li dítě mladší 16 let, je takové zpracování zákonné pouze tehdy a do té míry, pokud byl tento souhlas vyjádřen nebo schválen osobou, která vykonává rodičovskou zodpovědnost k dítěti.
Členské státy mohou pro uvedené účely právním předpisem stanovit nižší věk, ne však nižší než 13 let.

Jiří Reichl