Počet oblastí pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren se dramaticky sníží. Původně ministerstvo životního prostředí vymezilo 110 takzvaných akceleračních zón, nyní jich zůstává 61. Úřad stanovil také podmínky pro výstavbu. Jde například o zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo ochranu živočišných druhů.
Podle ministerstva i po redukci oblastí zůstává potenciální instalovaný výkon v zónách nad 3000 megawattů (MW). To by mělo splnilo cíle, ke kterým se Česko zavázalo v Unii.
„Proti stavu na počátku letošního roku se 110 akceleračními oblastmi jsme nyní prakticky na polovině – zůstává 46 oblastí a dalších 15 oblastí bylo zmenšeno, výsledkem je 61 akceleračních oblastí. Spolu s dalšími podmínkami tak byly významně zmenšeny jejich celkové vlivy na životní prostředí České republiky,“ uvedl k tomu vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy).
Podmínky pro výstavbu
Kromě snížení počtu akceleračních zón ministerstvo stanovilo také několik podmínek pro výstavbu. Jde například o zpracování detailní hlukové studie nebo studie vlivu tzv. flicker efektu, tedy světelných vlivů větrných elektráren. Dále se má posuzovat, zda dochází k použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy nebo přiměřené ochraně živočišných druhů.
Ministerstvo také upozornilo, vymezení zón neznamená, že větrníky nebo solární pole vyrostou ve vybraných místech. Podobně se dál mohou vybudovat i jinde.
Omezení je součástí stanoviska SEA k posouzení vlivů akceleračních zón na životní prostředí. Podmínky stanoviska nyní musí zapracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) do návrhu změny územního rozvojového plánu. Výsledný materiál by MMR mělo vládě předložit do konce července.
Sporný limit výšky větrníků
Svaz energetiky ČR už dříve uvedl, že navrhované podmínky akceleračních oblastí mu připadají moc přísné. Kritizovali například stanovený limit celkové výšky větrných elektráren v rozpětí 160 až 200 metrů. Přijetí takového limitu by fakticky znemožnilo výstavbu moderních větrných turbín o výkonu 5 až 7 megawattů. Ty totiž ke svému provozu potřebují celkovou výšku 230 až 250 metrů.
Stejně tak Svaz energetiky kritizoval požadavek, aby velké fotovoltaické elektrárny byly „rozsekány“ na oplocené areály o velikosti maximálně 10 hektarů. „Nucené dělení na 10hektarové segmenty vede k neefektivnímu využití technologií, nutnosti instalovat více menších (a dražších) komponentů a k vyšším ztrátám v rozvodech nízkého napětí,“ upozornil svaz. Tento sporný požadavek připomíná kauzu „průchodů pro slony“ ve velkých fotovoltaikách, které se agilní úředníci pokusili prosadit do vyhlášky před rokem.
Jak probíhala redukce zón
MŽP letos už jednou počet vymezených oblastí zredukovalo, z původních 110 na 94. Řada míst v nich se navíc zmenšila. I tak návrh vyvolal kritiku řady obcí a veřejnosti. V květnu se několik stovek lidí zúčastnilo veřejného projednání návrhu akceleračních zón v Praze. Drtivá většina z nich záměr kritizovala jako nesmyslný. Nyní se tedy zvažuje 61 zón.
Ze statistik evropské asociace WindEurope vyplývá, že Česko patří k zemím s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky v Evropě. Na kontinentu loni přibylo 19,1 gigawattu (GW) větrných elektráren, ČR na tom měla s 13 megawatty (MW) podíl 0,07 procenta.
Mohlo by vás zajímat
Česko výrazně zaostává i v podílu větrné energie na celkové produkci elektřiny. Podle dat oborových svazů je v ČR přes 200 větrných elektráren s výkonem 372 MW. Jejich podíl na celkové výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta.
