INZERCE

Systém přidělování kapacity železniční infrastruktury v Evropské unii čekají změny. Foto: Pixabay

V EU se chystají změny v systému přidělování kapacity železniční infrastruktury. Česko je podporuje, ale s výhradami

Systém přidělování kapacity železniční infrastruktury v Evropské unii čekají změny. Řízení železniční dopravy by na jejich základě mělo být efektivnější, důraz je kladen na mezinárodní vlaky. Zlepšit se má kvalita služeb a železniční síť by se měla přizpůsobit většímu objemu dopravy. Počítá s tím návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném železničním prostoru. Dokument by měl ve středu 29. listopadu projednávat Senát, v rámci evropského legislativního procesu je ale návrh na samotném začátku.

Jak se uvádí v důvodové zprávě nařízení, jde o klíčové opatření Zelené dohody pro Evropu a strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. V roce 2020 měla podle zprávy železniční přeprava podíl na osobní dopravě mezi zeměmi Evropské unie 5,1 procenta a na nákladní dopravě 11,5 procenta. K emisím skleníkových plynů z dopravy ale přitom přispěla jen objemem 0,4 procenta.

Podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Františka Jemelky Česká republika myšlenku revidovat systém přidělování kapacity železniční infrastruktury podporuje. „Současný systém nastavený směrnicí o jednotném evropském železničním prostoru se vyčerpává a nedokáže adekvátně reagovat zejména na potřeby řešit situaci na silně vytížených tratích,“ sdělil Ekonomickému deníku. Myšlenka zavedení strategického plánování v této oblasti a implementace principů Time-table-redesign (TTR) by měla podle Jemelky mimo jiné zajistit také zlepšení situace například pro nákladní dopravu.

Ministerstvo dopravy má podle mluvčího k návrhu ale i řadu připomínek, například vůči nadbytečným administrativním povinnostem. „Protože management kapacity železniční infrastruktury je důležitým nástrojem dopravní politiky státu, považujeme za klíčové udržení vlivu států na základní strategické parametry systému. Chceme tedy jasně definovat oblasti, které budou upraveny společně na evropské úrovni prostřednictvím sdružení provozovatelů infrastruktury ENIM a oblasti, které si státy ponechají ve vlastní kompetenci,“ konstatoval mluvčí resortu dopravy.

Jak František Jemelka dodal, z hlediska praxe chce ministerstvo také primárně využít know-how, které se v oblasti TTR již vytvořilo na úrovni železničního odvětví v rámci organizace RailNetEurope, a nemá zájem vytvářet další byrokracii v podobě pověření Agentury EU pro železnice řešením této oblasti. „Agentura EU pro železnice by totiž dle našeho názoru měla lépe zvládat již současné úkoly v oblasti interoperability, a proto zásadně nesouhlasíme s jejím zapojením do oblasti kapacity infrastruktury,“ dodal Jemelka.

Téměř šedesát miliard korun má směřovat do rozvoje železniční sítě v Česku v roce 2024, ilustrační snímek. Foto: Správa železnic

V nařízení bude podle mluvčího ministerstva dopravy také nutné zakotvit podmínky pro větší zapojení zástupců dopravců do konzultací kvůli vyvážení přirozené dominance provozovatelů infrastruktury. „Důležité bude také správně nastavit v nařízení určité pojistky pro dopravce, kteří investovali do vozidel pro příslušnou relaci, aby měli rozumnou garanci přidělení kapacity po delší časové období,“ doplnil tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Podle mluvčího Správy železnic Dušana Gavendy se rozhodla jít Evropská komise cestou prohloubení spolupráce správců železniční infrastruktury, kteří jsou zodpovědní za přidělování kapacity. Návrh má podle něj za cíl vnést do procesu plánování kapacity prvek střednědobého plánování a poskytnout členskému státu nástroj pro efektivní využívání kapacity železnice, podrobně také upravuje postupy v případě výluk či mimořádných událostí.

„Dopravci mají těžit z digitalizace sektoru prostřednictvím rozhraní pro objednávku tras. Digitalizace procesu plánování kapacity přitom je v tomto procesu pouze nástrojem, nikoliv cílem,“ sdělil. Dopady nařízení pro Správu železnic jde podle Gavendy v tuto chvíli jen těžko předjímat. Dodal, že v rámci legislativního procesu totiž členské státy a poslanci Evropského parlamentu navrhují významné změny s cílem přizpůsobit nový proces nakládání s kapacitou národním podmínkám.

K nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání kapacity železniční infrastruktury v jednotném železničním prostoru se už vyjádřil v minulém týdnu například i senátní Výbor pro záležitosti Evropské unie. Jak uvedl v usnesení, úsilí o ekologizaci nákladní dopravy prostřednictvím většího využívání železniční dopravy, která je energeticky velmi účinná, podporuje.

Vnímá také potřebu změnit stávající pravidla pro řízení kapacity železniční infrastruktury a řízení dopravy, a to s ohledem na vysoké vytížení nebo přetížení železniční infrastruktury v Evropské unii. Obává se ale toho, že nová opatření, například vývoj nového softwaru, vybudování institucionální struktury a úprava a rozšíření kapacity železniční infrastruktury, jsou ve stanovených termínech obtížně proveditelná.

Tereza Čapková